Trávení ptáků řeší už i ministerstvo životního prostředí, policie nezasahuje

	Orel skalní u nás vyhynul před sto lety, díky záchrannému projektu v současnost po českém nebi poletuje 12 jedinců. Licence: GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)
	Foto: Mila Zinkova/Wikimedia commons

„Za posledních 40 let, kdy je v České republice trávení nelegální, nebyl nikdo potrestán,“ připomněl Zdeněk Vermouzek s České ornitologické společnosti. „Jen v letech 2000 až 2004, kdy jsme situaci monitorovali, šlo o stovky otrávených případů.“

„Orel skalní u nás zmizel zhruba před sto lety, především kvůli člověku," vysvětluje Petr Orel z Českého svazu ochránců přírody Nový Jičín.. V rámci projektu návratu orla skalního, na kterém spolupracuje i Slovensko, vypustili ochránci od roku 2006 13 mláďat. V současnosti jsou stará čtyři roky a blíží jejich pohlavní dospělost, tedy chvíle kdy by se mohly se začít rozmnožovat. „Od roku vypuštění jsme zaznamenali dva nelegální odchyty orlů, ale ptáky se nám podařilo získat zpět a vrátit do přírody. Orlice Gabča byla otrávena v září 2009,“ shrnul vývoj Petr Orel.

„V letech 2004 až 2009 bylo zabito 18 orlů mořských, 2 orli skalní, 84 káňat lesních, 29 krkavců velkých, 1 sokol stěhovavý a mnoho dalších druhů. V 90 % jde o otravu karbofuranem, vysoce toxickou, dnes nelegální látku. A přesto nebyl nikdy nikdo potrestán,“ zdůraznil Vermouzek.

Ladislav Miko vybídl Českou inspekci životního prostředí a především Policii ČR , aby začala jednat. „Potřebujeme, aby se k situaci policie postavila aktivně a ne aby nám zdůvodňovala, jaké jsou tu problémy a proč to nejde. Očekával bych skutečně vstřícnější postoj,“ konstatoval Miko.

Miko by současně rád spolupracoval i s Českomoravskou mysliveckou jednotou při hledání případných viníků. Očekává se, že alespoň někteří z nich se nacházejí právě mezi myslivci. Podle Pavla Křížka z Ochrany fauny ČR je tolik případů neobjasněných proto, že některé své viníky myslivecká veřejnost kryje. Tiskový mluvčí myslivecké jednoty Josef Pubal reagoval tím, že je používání otrávených návnad mysliveckým zákonem jednoznačně zakázáno. "Pokud by byl jakýkoli náš člen dopaden a odsouzen za tento čin, byl by okamžitě vyloučen z naší organizace,“ ujistil Pubal.

Vzhledem k plnění aktuálních povinností neměli dnes zástupci Služby kriminální policie a vyšetřování, kteří se podobnými případy zabývají, čas se k situaci vyjádřit.

Petr Zvolánek z Lesů ČR upozornil i na případy, kdy dravec nebo kočkovité šelmy působí někomu škodu, například loví drůbež. „Protože těm lidem ze zákona nikdo nepomůže, berou velmi nešťastně spravedlnost do svých rukou. Je potřeba, aby se stát postavil čelem ke škodám, které dravci působí a rozumně se angažoval v náhradách,“ připomenul na závěr.

Miko upozornil i na fakt, že návnady většinou nejsou pokládány proto, aby zabily zrovna mořského orla. „Většinou jsou cíleny na lišky, kuny a podobně. I v takovém případě to samozřejmě není obhajitelné. Navíc může i malá dávka karbofuranu způsobit velké problémy také u člověka.“ Ředitel Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj Zdeněk Císař uvedl, že jde o vysoce kontaktní a rychle působící jed a na otravu člověka stačí čtvrtina kávové lžičky. I kontakt rukama, kdy se jed dostane do těla póry kůže podle něho může způsobit zdravotní problémy.

Jak můžeme pomoci my, běžní občané? „Dát o nálezu vědět, zejména České inspekci životního prostředí, policii, případně nám,“ dodal Vermouzek z České ornitologické společnosti. Otrávený pták dle jeho pozorování leží na břiše s poloroztaženými křídly, drápy má křečovitě sevřené a nohy natažené před sebe, hlava je kleslá mezi křídly.