Úložiště jaderného odpadu: MPO nabízí miliony, obce chtějí právo veta
 |
|
|
„Řešení ukládání jaderného odpadu už nemůžeme odsouvat. Neobejdeme se bez jaderné technologie, tedy nejen v energetice, ale i v jiných formách, například ve zdravotnictví. Nyní tu je otázka, co dál. Je jasné, že k výstavbě úložiště musí dojít, dřív nebo později,“ říká Tošovský.
|
|
| Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh na úpravu atomového zákona, který by obcím, ve kterých jsou vytipovány vhodné lokality, přiřkl příspěvek osm až dvanáct milionů korun. „Je nám vkládáno do úst, že se snažíme obce uplatit. O tom to skutečně není. Chceme říci, že to je problém celospolečenský, který musíme nějak řešit a toto je způsob, který pomůže i těm dotčeným lokalitám,“ řekl Vladimír Tošovský, ministr průmyslu a obchodu (MPO).
Zdeněk Černý, starosta obce Nadějkov, v jejíž blízkosti je jedna z vytipovaných lokalit, tvrdí, že během moratoria se s obcemi nikdo nebavil a připomínky obcí padali pod stůl. Smyslem moratoria ale mělo být nalezení širšího společenského konsensu. Ministr Tošovský přiznává, že stát toto zanedbal. „Snažíme se napravit, co se během moratoria neudělalo,“ řekl Tošovský. Včera a dnes probíhala konference „Nekonfliktně k hlubinnému úložišti 2009“, která má podle MPO zahájit nové kolo veřejné debaty k tématu úložiště.
„Řešení ukládání jaderného odpadu už nemůžeme odsouvat. Neobejdeme se bez jaderné technologie, tedy nejen v energetice, ale i v jiných formách, například ve zdravotnictví. Nyní tu je otázka, co dál. Je jasné, že k výstavbě úložiště musí dojít, dřív nebo později,“ říká Tošovský a dodává, že je na čase zjistit, jak k úložišti dojít. „MPO chce jít cestou zcela otevřené komunikace s veřejností a s dotčenými lokalitami. Nechceme něco jednostranně nařídit. A je jasné, že když po někom cokoliv chceme, tak on se jako první zeptá ´dobře, a co z toho budu mít za výhodu? Jak to pomůže řešit mé vlastní problémy?´ To všechno jsou otázky, které pojďme dát na stůl, které řešme a pojďme dojít k výběru vhodné lokality konsensuální cestou,“ líčí nový přístup ministerstva Tošovský.
Vítězslav Duda, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů, říká, že i oni chtějí co nejvíce spolupracovat s dotčenými obcemi. „Chceme být otevření, veškeré naše kroky konzultovat s obcemi tak, aby obce měly jistotu, že když něco děláme, že je to v pořádku. Snažíme se komunikovat s obcemi, se zastupiteli, se starosty a snažíme s nimi nalézt cestu, jak dále spolupracovat se širší veřejností,“ říká Duda a dodává, že pokud bude zahájen průzkum, pak v každé z lokalit bude vybudované informační středisko, kde budou lidé moct získat informace.
Aktuální stav je takový, že před tím, než se vrtací soupravy zakousnou do země, musí ministerstvo životního prostředí vydat povolení k průzkumným pracím. "V tomto procesu jsou účastníky řízení dotčené obce. Rozhodnutí je na ministerstvu životního prostředí, to ale určitě bude brát velký ohled na postoj dotčených obcí,“ popisuje situaci Duda. Samotný průzkum pak může proběhnout jen se svolením vlastníků pozemků. „Žádost máme připravenou, ale zatím jsme ji na MŽP neposlali,“ říká Vítězslav Duda. Podle něho bude trvat do pěti let, než se podaří získat předběžná data, na základě kterých se posoudí jednotlivé lokality. V dalších etapách se pak průzkumné práce prohlubují, jejich trvání je ale odvislé od typu a podmínek dané lokality a na tom, co je potřeba ověřit.
Ve hře je aktuálně šest civilních lokalit a dvě ve vojenských újezdech. Povolovací proces ve vojenských újezdech by byl zřejmě snazší, protože by odpadly protesty dotčených obcí. „My se ale nesnažíme najít řešení, které bude snazší, ale hledáme lokalitu, které bude nejlepší pro umístění úložiště,“ řekl dnes ministr Tošovský. Podle platné koncepce nakládání s radioaktivním odpadem má být do roku 2015 vybrána hlavní a záložní lokalita. Úložiště se pak bude stavět jen v jedné lokalitě.
Konference se zúčastnili i zástupci dotčených obcí. Přestože se změnil přístup ministerstva a je deklarována ochota zapojit obce co nejvíce, starosta obce Nadějkov spokojený není. „Nám vadí, že jediná věc, kterou chtějí zakotvit do zákona, je finanční příspěvek. My bychom ale chtěli větší mít v zákoně zakotvenu větší účast obcí a větší pravomoci, abychom se mohli více zapojit do rozhodování,“ říká Zdeněk Černý. Podle něho byla dnešní konference užitečná minimálně v tom, že se jí zúčastnili i delegáti ze zahraničí. „Je zajímavé, že v zemích, kde mají obce v otázce výstavby úložiště právo veta, se už staví, jako například ve Finsku,“ řekl Černý.
 |
||
|
Bude mít právo veta, nebo se spokojí s 12 miliony? Na snímku Lodhéřov - obec ležící u Klenovského masivu, jednoho z míst vytypovaných SÚRAO pro úložiště jaderného odpadu.
|
||
| Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz |
Podle jeho slov mají obce jedinou šanci, odmítat samotné provedení průzkumu. „Pokud toto projde, budeme mít možnost se zapojit jen ve stavebním řízení. A to už bude pozdě, protože to už se bude jednat jen o stavebních detailech,“ říká starosta obce, ve které se 97 procent obyvatel v místním referendu vyslovilo proti výstavbě úložiště.
Podle Tošovského ale obce zcela bezbranné nejsou. „Každá výstavba podléhá schvalovacímu procesu. To, že se spustí geologický průzkum, ještě neznamená, že se jde stavět. V okamžiku, kdy se vydá stavební povolení, tak prochází záměr obrovitánskou diskuzí. Nedokážu si představit, že by někdo stavěl jaderné úložiště a neměl stavební povolení. Ale taky si nedovedu představit situaci, že někdo rozestaví úložiště a ve dvou třetinách stavby mu někdo dá veta. To taky nejde. Právo veta sice obce nemají, ale schvalovacího procesu se účastní,“ říká Tošovský.
Příspěvek pro některé obec není dostatečnou motivací. „Pan ministr řekl, že mu podsouváme, že to je uplácení. Ale ono to je uplácení, protože když někdo přijme nějaký příspěvek, tak už se potom chová jinak, než když ho nepřijme,“ míní Černý. Jiní starostové ale uznávají, že suma by byla významným posílením rozpočtu obcí. Je prý podstatné, jestli se k výběru lokality dospěje transparentním postupem.
Na otázku, zda si myslí, že se mu podařilo zástupce obcí přesvědčit, ministr Tošovský odpovídá: „Teď není chvíle hodnotit, jestli jsme obce přesvědčili nebo nepřesvědčili. Jsme v situaci, kdy chceme lépe a intenzivněji komunikovat, vysvětlovat, vtahovat do toho procesu. Jde nám o to, abychom si porozuměli.“
Podle Hnutí Duha a občanského sdružení Calla starostové a zástupci občanských sdružení ze všech šesti lokalit spustili petiční akci, kterou chtějí dosáhnout změny procesu vyhledávání hlubinného úložiště. Základní podmínkou dalších jednání je nastavení transparentního procesu s nepřekročitelným právem obcí a kraje odmítnout úložiště v daném regionu.
„Hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo má u nás podobu otevřeného střetu obcí se státními úřady. Podle zákonů nemohou obce projekt odmítnout, natož být účastníkem řízení. Zkušenosti ze Švédska dokazují, že demokratická podoba proces civilizuje a odstraňuje zbytečné konflikty občanů se státem. Připustí-li stát spoluúčast obcí na procesu, podaří se mu vyhnout eskalaci konfliktů, “ říká Martin Sedlák z Hnutí Duha.
Podle informací aktivistů proběhlo od roku 2004 celkem 27 místních referend s průměrnou účastí 73 %. Výsledkem bylo jednoznačné odmítnutí úložiště místními občany. Kvůli procesu hledání úložiště vzniklo několik peticí, memorand a výzev.
reklama
