Univerzita Palackého má první památný strom, roste v botanické zahradě
Město Olomouc má podle něj vzhledem ke své velikosti překvapivě málo památných stromů. "Podepsala se na tom i prusko-rakouská válka z roku 1866, kdy hrozilo obléhání města, a z velení olomoucké pevnosti přišlo nařízení, že stromy před hradbami musí být odstraněny nebo přinejmenším seříznuty. Dramatické okolnosti přečkal třeba dnes také chráněný Rudolfův dub ve Smetanových sadech a kolem roku 1890 se začala psát historie našeho Lausova dubu," doplnil Dvořák.
Heinrich Laus (1872-1941), po němž památný strom ve správě UP nese jméno, byl zároveň pedagogem, politikem, ale i spoluzakladatelem a správcem botanické zahrady. "Volba symbolického pojmenování památného stromu byla snadná. Pro zahradu je důležité si připomínat její historii spojenou s moravskými Němci, stejně jako s Čechy. Ostatně ve 20. letech minulého století byl Spolek botanické zahrady jediným oficiálně dvojjazyčným spolkem v celé Olomouci," dodal Dvořák.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UP je na okraji Smetanových sadů v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Na současném místě se nachází od roku 1901, součástí UP je od roku 1958. V roce 1959 se zahrada stala součástí katedry botaniky přírodovědecké fakulty, řadu let však byla veřejnosti uzavřena a sloužila pouze vědecko-pedagogickým potřebám katedry. Loni byl v jejích prostorách otevřen víceúčelový pavilon za 31 milionů korun. Jeho součástí je zimní zahrada určená k pěstování subtropických rostlin a tropických rostlin či přednáškový sál nesoucí jméno Josefa Otruby, významného moravského botanika první poloviny 20. století.
reklama




U Buštěhradu přibylo několik alejí, město dalo vysadit přes 230 stromů
Nejen péče o krajinu, ale také uchování kulturní paměti. Na severu Čech obnovují sady se starými odrůdami ovocných stromů