V Dobřívě se po velké rekonstrukci otevřel místní vodní hamr
Dnešní zděná budova hamru vyrostla na začátku 19. století na místě starších dřevěných hamrů ze 17. a začátku 18. století. Současné strojní vybavení pochází z 19. století. V hamru se původně zkujňovalo surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary, od konce 60. let 19. století hamr přešel na výrobu těžkého kovaného nářadí.
Rekonstrukce, na níž kromě ZČM a jeho zřizovatele Plzeňského kraje, přispěla i EU, mimo jiné zahrnovala opravu tří vodních kol a doplnění čtvrtého kola, aby se hamr vrátil ke své původní podobě. Při archeologickém průzkumu při úpravách okolí se podařilo zjistit i nové poznatky. "Překvapením bylo, že jsme našli pozůstatky vysoké pece na výrobu surového železa, o níž se nevědělo, že souvisela s tímto objektem," řekl Frýda. Písemné zprávy sice o huti v Dobřívě mluvily, badatelé se ale domnívali, že byla v jiné části obce. Při průzkumu vysoké pece se přišlo na to, že fungovala do počátku 19. století, její začátky jsou datované dendrochronologickým průzkumem dřeva v základu pece do roku 1756. Po objevní základů pece se také přišlo na kanál pod celým objektem, který hamr odvodňoval a pod vysokou pec přiváděl vzduch.
Rekonstrukce skončila už v květnu, hamr byl od 9. června zpřístupněn ve zkušebním provozu za snížené vstupné a dosud ho navštívilo 4492 návštěvníků, uvedla mluvčí ZČM Romana Němečková. Roční návštěvnost hamru se pohybuje kolem 10.000 návštěvníků, z toho jich velká část přijde během tradiční každoroční akce Hamernický den.
reklama