V Karlovarském kraji si z dotací vyměnilo kotel už asi 1600 domů

V Karlovarském kraji využilo dosud dotace na výměnu starých kotlů ze ekologičtější bezmála 1600 domácností. Ve třech vlnách už kraj z evropských peněz rozdělil přes 172 milionů korun. Hodnocení poslední vlny žádostí ale ještě pokračuje, uvedla mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje Jana Pavlíková.

"Proběhly tři velké vlny. Lišily se zejména postupným omezováním podpory nových zdrojů tepla na uhlí a propagací obnovitelných zdrojů energie, zejména tepelných čerpadel a kotlů výhradně na biomasu. V současné vlně již kotel na uhlí pořídit nelze," uvedla Pavlíková.

První vlna takzvaných kotlíkových dotací byla zahájena v lednu 2016. Poslední, třetí vlna by měla skončit na konci letošního roku. Ve třetí vlně přijal karlovarský krajský úřad 1098 žádostí, z toho 80 vyřadil pro nesplnění podmínek. K financování bylo schváleno 606 žádostí, do zásobníku šlo 296 žádostí v celkovém objemu 32,7 milionu korun. Ještě 116 žádostí je předmětem hodnocení. Zatím kraj proplatil 341 žádostí v celkovém objemu 37,6 milionu korun.

V současné vlně dotací na ekologické kotle převažují žádosti o příspěvek na tepelná čerpadla, který tvoří 54 procent ze všech žádostí, 31 procent žádostí je na kotle na plyn a 15 procent na kotle výhradě na biomasu.

Žádosti ze zásobníku mohou mít šanci na dotaci ještě na konci roku, kdy budou přerozděleny nevyčerpané peníze pro kotlíkové dotace.

Krajský úřad nemá přehled o tom, kolik neekologických kotlů v kraji i po třech vlnách zůstává, protože jistě ne všichni, kdo mají starý kotel, o dotaci požádali. V době startu kotlíkových dotací ale ministerstvo životního prostředí odhadovalo, že asi 330.000 kotlů nevyhovovalo emisním podmínkám. Dotace měly pomoci vyměnit zhruba 80.000 kotlů.

U žádostí, které neuspěly, bylo častou chybou to, že byly na výměnu kotlů, na něž se dotace nevztahovala, automatických kotlů, krbových kamen, plynových kotlů a podobně. Vyřazeny byly i žádosti, které nepodal vlastník rodinného domu. Za všechny vlny krajští úředníci vyřadili 169 žádostí.

Zatímco v první vlně žadatelé museli žádost doručit osobně, a tak se v den zahájení přijímání žádostí stály před úřadem dlouhé fronty už od večera předchozího dne, od druhé vlny se žádosti podávají elektronicky. "Jednalo se o podstatnou novinku především pro žadatele, kterým odpadla nepříjemná povinnosti vystát si frontu s takzvaně papírovou žádostí. Elektronický systém je podstatně komfortnější a jsou na něj kladné ohlasy. Žadatelům nejvíce vyhovuje rychlost podání," dodala Pavlíková.

---

reklama

---