V Kinshase pečují o osiřelá mláďata šimpanzů bonobo lidské náhradní matky
Každé mládě dostane svou pěstounku na několik let – často na tři až čtyři roky, tedy téměř po celé období, kdy by se o něj ve volné přírodě starala jeho matka. Bonobové totiž patří k primátům s mimořádně dlouhou péčí o potomky; samice se o mládě stará čtyři až pět let. Bez této intenzivní péče mládě v zajetí rychle strádá.
"Bez nás by ti bonobové nepřežili. Přežívají díky lidské náklonnosti," říká Micheline Nzonziová, která pracuje jako pěstounka už 24 let. Za tu dobu vychovala desítky mláďat. Ošetřovatelky si s nimi vytvářejí silná pouta a dokážou rozeznat jejich povahy i nálady.
Šimpanzi bonobo patří spolu se šimpanzi obecnými k nejbližším příbuzným člověka a sdílejí s ním téměř 99 procent DNA. Jejich počty ve volné přírodě prudce klesají. Zatímco v 80. letech 20. století odhadovali primatologové populaci na zhruba 100 000 jedinců, dnes se jejich počty podle ochranářů pohybují kolem 20 000. Hlavní příčinou je obchod s takzvaným bushmeatem, tedy masem volně žijících zvířat. Tento obchod v oblasti přetrvává navzdory zákonné ochraně lidoopů.
"Bonobové jsou v ohrožení. Snažíme se lidi vzdělávat, aby je nezabíjeli, nechovali doma ani nejedli," řekl vzdělávací pracovník střediska Arsène Madimba. Pytláci podle něj často unesou mládě, jehož křik přiláká dospělé jedince. Ty pak zastřelí.
Stanice vznikla v roce 2002 s podporou ochranářské organizace Les Amis des Bonobos du Congo (Přátelé bonobů z Konga). Dnes tu žijí desítky dospělých bonobů a také 11 mláďat, z nichž nejmladší přišlo letos. Každé mládě dostane pěstounku, která se o něj stará několik let, než může přejít do větší skupiny. Jen výjimečně se některý jedinec po dlouhé přípravě vrací do volné přírody.
Přirozeným domovem bonobů jsou husté rovníkové lesy jižně od řeky Kongo. Jejich pomalý reprodukční cyklus – samice se o mládě stará čtyři až pět let – zvyšuje zranitelnost druhu vůči jakýmkoli změnám v prostředí. Konžské úřady proto loni představily myšlenku takzvaných bonobo kreditů, které by podobně jako uhlíkové kredity odměňovaly komunity za ochranu lesů. Projekt se však zatím nerozběhl.
Bonobové jsou známí mimo jiné svým mírumilovným chováním a silnou rolí samic ve skupině. Podle vědců patří k nejinteligentnějším zvířatům na světě a jejich sociální vazby jsou mimořádně rozvinuté. Ošetřovatelé v Kinshase říkají, že si zvířata vytvářejí silné pouto k lidem, kteří se o ně starají – a někdy jim dokonce gestem poklepání na hruď "děkují".
reklama



Při povodních varují úřady v Mosambiku před krokodýly mezi zatopenými domy
V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí
Ženy na Zanzibaru prosvětlují své vesnice s pomocí solární energie