V Praze lidé s pomocí dotace vyměnili přes 500 kotlů
První výzva kotlíkových dotací začala 15. července 2015. Na celý program mělo jít z evropských fondů devět miliard korun. V třetí výzvě však stát přidal dalších 1,5 miliardy korun z podprogramu Nová zelená úsporám - Adaptační a mitigační opatření (NZÚ-AMO). Praha, pro níž bylo v každé etapě vyhrazeno kolem 24 milionů korun, tím získala přes devět milionů korun navíc.
"Počet přijatých žádostí k dnešnímu datu již překročil danou alokaci pro tuto výzvu a žádosti jsou evidovány do takzvaného zásobníku. Výplata dotace žadatelům vedených ve zmíněném zásobníku projektů bude vyplácena z fondu NZÚ - AMO," řekl ČTK Hofman.
Dodal, že Praha by další program na podobné bázi rozhodně uvítala. Uvedl, že podle hrubého odhadu je v hlavním městě třeba vyměnit ještě zhruba tisícovku starých kotlů, podotkl však, že údaje vychází z několik let starých údajů ze sčítání obyvatel. K nejproblematičtějším oblastem Prahy v tomto ohledu podle Hofmana patří okrajové části s vyšším počtem rodinných domů, ale i místa, které nejsou dosud plynofikována - například Holyně a Cholupice.
Cílem programu kotlíkových dotací bylo zajistit výměnu nejméně 85.000 starých kotlů, podle údajů Ministerstva životního prostředí bylo dosud vyměněno 63.533 kotlů. V prvních dvou výzvách nicméně mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí, v třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.
Pro Prahu bylo v programu vyhrazeno nejméně peněz, nejvíce na zlepšení ovzduší vyčlenilo MŽP pro Moravskoslezský kraj - zhruba 2,4 miliardy korun.
Lidé musí kotle na uhlí a na dřevo, které jsou v první a druhé emisní třídě, vyměnit do roku 2022. Zákaz jejich používání bude od září téhož roku.
reklama