Ve Vírské nádrži je hladina o 16 metrů níž, ve Vranovské o deset

Vranovská nádrž je více než deset metrů pod výškou hladiny zásobního prostoru, Vírská nádrž dokonce o 16 metrů, vyplývá z údajů na webu Povodí Moravy. Jde o dvě největší a pro jižní Moravu nejvýznamnější nádrže, které zajišťují zásobování velké části obyvatel pitnou vodou. Zatímco Vírská nádrž byla dnes dopoledne naplněna ze 44 procent, Vranovská nádrž z pouhých 29 procent. Pokles hladiny činí až desítky centimetrů za týden, protože přítok je stále menší než odtok. Vranov za týden klesl o 32 centimetrů, Vír o 40 centimetrů. Zásobování pitnou vodou nicméně zatím není ohrožené. Klesající tendenci mají i ostatní menší nádrže v kraji.

Vírská nádrž zásobuje vodou především Brno a řadu obcí na Brněnsku, Vranovská nádrž je klíčová pro velkou část Znojemska a také pro část Vysočiny. První z nich má kapacitu téměř 20 milionů metrů krychlových vody, druhá přes 22 milionů. Klesající hladina už v obou odkryla řadu reliktů, které bývají obvykle schované pod hladinou. V případě Vranova zbývá k hladině stálého nadržení necelých sedm metrů, na Víru 27 metrů. Prostor stálého nadržení označuje objem vody, která musí v nádrži zůstat trvale.

Úbytek vody zaznamenávají v podstatě všechny nádrže v Česku, které zajišťují minimální průtok v řekách dále po proudu. Nicméně nádrže na jižní Moravě na tom nejsou ještě tak špatně jako například jihočeský Husinec či celá vltavská kaskáda. Zatím právě díky upouštění z Vranova je na tom dobře Znojemská přehrada, která je plná z 97 procent, přičemž její kapacita je 2,4 milionu metrů krychlových vody. Na 75 procent jsou naplněné nádrže Boskovice a Letovice, Brněnská přehrada je nyní na 83 procentech a je upuštěná i kvůli opravě hráze. I v těchto nádržích se ale za poslední týden snížila hladina o deset či více centimetrů.

Obrat mnohaměsíčního trendu zatím není v dohledu. Navýšení průtoků v řekách zajistí jenom dostatečně vydatný déšť, který nejdříve nasytí půdu. "Srážky posledních týdnů sotva nasytily povrchovou vrstvu půdy a voda se vůbec nedostává níže. Hlubší vrstvy jsou od počátku jara nenasycené. Pak nemůže ani probíhat podpovrchový odtok do vodních toků," uvedli na síti X odborníci z CzechGlobe, kteří stojí za projektem InterSucho. Že je letos sucho prakticky trvalým fenoménem a nikoliv přechodným stavem, dokumentuje mapa zachycující tzv. kumulovaný stres. Zobrazuje, jaký podíl času trpěla půda za poslední půlrok suchem. Ve značné části Česka to bylo více než 70 procent času a není málo oblastí, kde to bylo 90 až 100 procent času.

Postupné nasycení lze očekávat až v dalších týdnech, pokud bude dostatečně pršet, protože vegetace vodu postupně přestává čerpat. Jak bude vypadat příští rok, záleží na tom, jak vlhká bude zima a kolik srážek spadne v podobě sněhu. Takovou předpověď však meteorologové k dispozici nemají.

---

reklama

---