Vědci: Biopaliva zdražují potraviny a ničí lesy. Emise ale snížit nemusí

Podle vědců Evropa špatně počítá emise u biopaliv

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Franz Jaeger / Wikimedia Commons

Evropská komise na začátku léta schválila několik systémů hodnocení, které mají umožnit certifikaci biopaliv z hlediska jejich udržitelnosti. To, co nevyřešila, je hodnocení nepřímých dopadů pěstování biopaliv na využívání půdy (ILUC – z anglického indirect land use change ). O něm by se mělo rozhodnout na podzim.

Podle vědců biopaliva přímo či nepřímo přispívají k další produkci emisí skleníkových plynů, například tím, že původní lesy či travní porosty se změní na ornou půdu či pastviny. Sice existují určité nejistoty v rámci odhadů velikosti přeměněné půdy pro pěstování biopaliv, nicméně všechny studie prý ukazují, že emise jsou významné a mohou být skutečně mohutné. Dopis na svých stránkách zveřejnil server Euractiv.com.

Obecně se předpokládá, že biopaliva jsou uhlíkově neutrální. To znamená, že se při jejich spalování dostane do atmosféry pouze takový objem uhlíku, který dříve rostliny z ovzduší odebraly. Jenže tím se ignoruje fakt, že na konkrétním místě se nepěstují žádné jiné než energetických plodiny, tvrdí vědci. Ve skutečnosti by na stejném místě mohl růst les nebo jiné rostliny, schopné ukládat více uhlíku než plodiny pro výrobu biopaliv. Potom bude bilance negativní. Navíc další emise přinese vymýcení samotného lesa. „Politiku, která přímo či nepřímo předpokládá nulové uhlíkové emise, nemůže věda podporovat,“ říká dopis podepsaný více stovkou ekonomů, techniků a přírodovědců.

Podle dopisu na problémy upozorňují výzkumy z posledních sedmi let, například nedávná studie Evropské agentury životního prostředí (EEA).

Kvůli předpokládané uhlíkové neutralitě se do výpočtu také vůbec nezapočítávají skutečné emise vypouštěné automobily či při spalování v elektrárnách, upozorňuje EEA. Přitom biopaliva mohou mít podstatně jinou účinnost než paliva fosilní.

Kvůli vyšší poptávce po plodinách na výrobu paliv roste celosvětová cena potravin a s ní i tlak na vznik nové zemědělské půdy. Což se děje i v zemích s vysoce citlivým ekosystémem, jako jsou tropické lesy Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie nebo mokřady v jihovýchodní Asii. „Není to otázka budoucnosti, tohle se děje právě teď,“ stojí v dopise. Ten podepsali především vědci z Evropy, USA ale i Austrálie nebo Indie.

Evropská směrnice přidané emise ze změny využívání půdy dosud nezapočítává do životního cyklu biopaliv. Bez toho podle vědců ale nemůže evropská politika ochrany klimatu fungovat. „Jinak Evropská unie zklame ve snaze snížit skutečně emise v reálném světě,“ píší vědci. Snížení emisí se tak prý může udát jen na papíře, zatímco v realitě povede směrnice k ničení lesů a růstu cen potravin.

Řešením má být podle vědců vyšší hranice pro emise z biopaliv. Dnes požaduje směrnice o zhruba 50 % nižší emise než u fosilních biopaliv. Například podle EEA by měla být hranice posunutá na 75 %. To by mělo eliminovat i přínos změny využití půdy. To by mělo pomoci rozvoji tzv. druhé generace biopaliv, které si nebudou konkurovat s pěstováním potravin ani nepovedou k odlesňování krajiny.