Vědci hledají efektivnější využití slunce a biomasy pro energii
"Evropská doprava je z 97 % závislá na ropě, kterou je nutno dovážet. Proto bychom se měli velice snažit vyvinout takové obnovitelné zdroje, díky nimž snížíme svou energetickou závislost a přitom ochráníme životní prostředí," říká komisař pro vědu Louis Michel. "Řešení spočívá v tom proměnit nová vědecká zjištění v ekonomicky efektivní alternativy vhodné pro každodenní použití."
EU podporuje výzkum a technologické inovace v široké škále obnovitelných zdrojů pocházejících z fotovoltaické i tepelné solární energie, ale i vítr, biomasu, oceánské a geotermální zdroje. Biomasa, ať už ve formě dřeva, zemědělských produktů či organického odpadu se Unii prozatím jeví jako jediný obnovitelný zdroj schopný poskytnout tekuté palivo pro dopravu ve velkém měřítku.
Pokud Brazilci můžou naplnit svou palivovou nádrž derivátem cukrové třtiny a odjet, proč by to nemohla zkusit Evropa s použitím vlastní biomasy? Takto se zeptali vědci ze šesti zemí a pro nalezení odpovědí vytvořili projekt s názvem TIME a podtitulem "Biomasa, ne benzin". V tomto projektu se výzkumná pracoviště v Dánsku, Finsku, Itálii, Maďarsku, Nizozemí a Švédsku soustředí na přeměnu biomasy na etanol jako náhražku za benzin, a to za použití celulózy z rostlin a stromů.
Další tým vědců se zabývá jinou otázkou: "Není biomasa a vodík dokonalou kombinací pro budoucí použití jak pro dopravu, tak pro stacionární zdroje energie? V tomto případě se spojili vědci z významných výzkumných institucí z Francie, Itálie, Nizozemí, Řecka a Británie s výrobci palivových článků, aby přišli na efektivní možnost přeměny biomasy na vodík pro výrobu elektřiny z palivových článků. Projekt má název "Od biomasy k bioelektřině".
Využívání sluneční energie je v EU čím dál rozšířenější, přesto jsou sluneční kolektory stále pro mnoho lidí příliš drahé a doba návratnosti nákladů příliš dlouhá. Vědci z Francie, Německa, Nizozemí, Portugalska a Švýcarska vyvíjejí v projektu PROCIS technologii, která bude používat alternativní materiály ke křemíku - a tím zlevní sluneční kolektory. Bude to začátek nové generace solárních modulů s nižšími výrobními náklady.
Fotovoltaická technologie zajímá i vědce zapojené do projektu H-Alpha-Solar, ovšem s tím rozdílem, že se nepokouší nahradit křemík jiným prvkem. Pouze se snaží docílit toho, aby vše bylo pružnější a levnější. Za novou technologií se skrývá potažení modulů tenkým filmem, podle autorů cesta k ekonomicky efektivní masové výrobě solárních přístrojů na bázi křemíku.
reklama
