Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy
Vědecký tým popsal první fázi endocytózy. V něm se malé oblasti povrchové membrány vchlípí směrem dovnitř buňky. Z membrány se v tomto místě nakonec zformuje mikroskopický váček, který se oddělí. Poté putuje se svým nákladem, což mohou být například živiny, na místo určení.
Ve svém výzkumu vědci spojili experimenty a výpočetní simulace. Zaměřili se na bílkovinový komplex s názvem TPLATE, který spouští první fázi procesu.
"Nejprve jsme vytvořili podrobný model struktury komplexu TPLATE. Struktura nám poskytuje mnoho informací o funkci molekul - můžeme to přirovnat k důkladnému prohlédnutí jízdního kola, kdy dokážete snadno pochopit, jak funguje a k čemu slouží," uvedl Roman Pleskot z ústavu.
Ukázalo se, že komplex je tvořen dvěma odlišnými částmi. Jedna část má pevnou strukturu, zatímco druhá může flexibilně měnit tvar. Simulace pak potvrdily, že endocytóza začíná tehdy, když se tvárné části alespoň dvou komplexů setkají na povrchu membrány. Až jejich vzájemná spolupráce umožní vznik vchlípeniny, ze které se odděluje váček.
"Když detailně porozumíme molekulárním mechanismům, budeme moci buněčné dělení přesně regulovat. To je důležité i pro šlechtění lepších odrůd plodin. Výsledky projektu otevírají různé možnosti dalšího výzkumu - můžeme zkoumat další fáze endocytózy a její evoluci," dodal Pleskot.
Na výzkumu se podíleli také vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí.
reklama

Británie plánuje omezit testy na zvířatech, pomoct má i umělá inteligence
Amatérští mykologové společně s vědci vytvořili seznam lošákovitých hub
Čeští vědci objevili nové houby. Žijí v prostředí s vysokým obsahem soli - mořské trávě a slané půdě v západních Čechách