https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vedci-popsali-jak-rostlinne-bunky-spousti-sve-zivotne-dulezite-procesy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy

3.12.2025 08:44 (ČTK)
Spoluautorka studie Michaela Neubergerová u přístroje pro separaci a čištění zkoumaných proteinů.
Spoluautorka studie Michaela Neubergerová u přístroje pro separaci a čištění zkoumaných proteinů.
Foto | Jan Kolář / ÚEB AV ČR
Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy. Takzvaná endocytóza umožňuje buňkám přijímat látky z okolního prostředí. Nová zjištění mohou v budoucnu pomoci při řízení buněčného dělení rostlin a šlechtění zemědělských plodin, uvedl Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Nature Plants.
 
Endocytóza je proces, při němž se z povrchu buňky oddělují drobné váčky nesoucí různé látky dovnitř. Tento mechanismus je zásadní pro příjem některých živin a hormonů nebo regulaci buněčného dělení.

Vědecký tým popsal první fázi endocytózy. V něm se malé oblasti povrchové membrány vchlípí směrem dovnitř buňky. Z membrány se v tomto místě nakonec zformuje mikroskopický váček, který se oddělí. Poté putuje se svým nákladem, což mohou být například živiny, na místo určení.

Ve svém výzkumu vědci spojili experimenty a výpočetní simulace. Zaměřili se na bílkovinový komplex s názvem TPLATE, který spouští první fázi procesu.

"Nejprve jsme vytvořili podrobný model struktury komplexu TPLATE. Struktura nám poskytuje mnoho informací o funkci molekul - můžeme to přirovnat k důkladnému prohlédnutí jízdního kola, kdy dokážete snadno pochopit, jak funguje a k čemu slouží," uvedl Roman Pleskot z ústavu.

Ukázalo se, že komplex je tvořen dvěma odlišnými částmi. Jedna část má pevnou strukturu, zatímco druhá může flexibilně měnit tvar. Simulace pak potvrdily, že endocytóza začíná tehdy, když se tvárné části alespoň dvou komplexů setkají na povrchu membrány. Až jejich vzájemná spolupráce umožní vznik vchlípeniny, ze které se odděluje váček.

"Když detailně porozumíme molekulárním mechanismům, budeme moci buněčné dělení přesně regulovat. To je důležité i pro šlechtění lepších odrůd plodin. Výsledky projektu otevírají různé možnosti dalšího výzkumu - můžeme zkoumat další fáze endocytózy a její evoluci," dodal Pleskot.

Na výzkumu se podíleli také vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z několika belgických institucí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist