https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vedci-z-akademie-ved-popsali-jak-do-bunek-vnika-vir-ohrozujici-drubez
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci z Akademie věd popsali, jak do buněk vniká vir ohrožující drůbež

24.2.2021 03:03 | PRAHA (ČTK)
ALV mohou u drůbeže způsobit například rakovinu.
ALV mohou u drůbeže způsobit například rakovinu.
Foto | Pierre J. / Flickr
Česko-dánský tým vědců popsal, jak vnikají do buněk nejčastější retroviry, které ohrožují domácí drůbež. Zjistili, že ptačí leukózní viry (ALV) využívají stejný receptor jako vitamin B12. ALV mohou u kuřat způsobit například rakovinu.
 

Kuřecí virus ALV (avian leukosis virus) je důležitým modelem ve výzkumu zejména rakovinotvorných účinků virů. Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ho zkoumají přes 50 let. Na souvislost s vitaminem B12 přišli až nedávno. Odborníci určili funkci jeho receptoru, tedy molekuly na povrchu buněk umožňující vniknutí viru dovnitř a jeho následné množení. Zjistili, že virus využívá stejná vstupní místa do buněk jako vitamin B12.

Vědci sledovali vstup radioaktivně či fluorescenčně značeného vitaminu do kuřecích a lidských buněk. Infikované buňky měly zpracování vitaminu B12 narušené, protože viry obsadily dostupné receptory, na které se pak již vitamín nedovedl navázat. Naopak podáním velkého množství vitaminu vědci dosáhli blokování následné virové infekce.

"Nejvíce nás zajímá, proč si virus takovýto vitaminový receptor pro svůj vstup do buněk vybral," uvedl vedoucí výzkumného týmu ÚMG Daniel Elleder.

"Studie obdobného receptoru pro vitamin B12 u savců například naznačují, že nádorové buňky mají zvýšenou spotřebu tohoto vitaminu. Pokud by se v budoucím výzkumu podařilo prokázat, že kuřecí retroviry si takto dovedou vybírat nádorové či obecně metabolicky aktivní cílové buňky, byl by to důležitý krok k pochopení vztahu viru s hostitelskou buňkou," dodal.

Na výzkumu se podíleli také vědci z laboratoře Cyrila Bařinky z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy a Univerzity v Aarhusu v Dánsku. Studii o poznatcích publikoval časopis Journal of Virology.

Buněčné receptory jsou první místo, které je v kontaktu s virem snažícím se o průnik do buňky. Liší se mezi různými organismy a nejsou produkovány ve všech tkáních jedince. Spoluurčují tak, které živočišné druhy jsou ke konkrétnímu viru citlivé a do jakých orgánů se dostane.

Například virus HIV přes svůj receptor vniká do klíčových buněk lidského imunitního systému. Virus chřipky zase skrze různé varianty svého receptoru míří na povrch dýchacího systému u savců, u ptáků však napadá trávicí trakt. Podle vědců tudíž výzkum vlastností receptorových molekul přispívá i k poznatkům o průběhu virových onemocnění.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist