Velké obavy z jádra má dnes méně lidí než v roce 1993, ukázal průzkum
Z průzkumu provedeného minulý měsíc Centrem pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že velké obavy z používání jaderné energie v ČR má 6 % dotázaných, 28 % má střední obavy a 42 % má malé obavy. Bez obav je jen 22 % lidí (2 % lidí neví). Centrum pro výzkum veřejného mínění, které průzkum realizovalo, porovnalo tyto údaje s výsledky z předchozích let. V roce 1993 na stejnou otázku odpovídali lidé jinak. Tehdy velké obavy zmínilo 13 % dotázaných, 30 % zmínilo střední obavy a 28 % cítilo obavy malé. Bez obav bylo 21 % a 8 % lidí nevědělo. Oproti roku 1993 je dnes o polovinu méně lidí, kteří cítí velké obavy, přibylo ale lidí, kteří mají malé obavy (z 30 na 40 %). Celkově nějaké obavy z jaderné energetiky deklaruje o malinko více lidí dnes, souhrnem 76 %. V roce 1993 bylo lidí s nějakými obavami méně o 5 %.
Velké obavy o své zdraví v souvislosti s využíváním jaderné energie má 10 % dotázaných, 50 % se cítí trochu neklidnými a 40 % žádné obavy nemá. Zatímco v roce 1986, tedy v roce, kdy došlo k havárii v černobylské jaderné elektrárny, byly obavy o zdraví větší. Tehdy mělo velké obavy 18 % dotázaných a 55 % lidí se cítilo trochu neklidnými. A jen 27 % prohlásilo, že nemá žádné obavy. Centrum pro výzkum veřejného mínění, které průzkumy zpracovalo, k této statistice dodává, že výsledky z roku 1986 je potřeba vnímat s rezervou kvůli tehdejší informovanosti veřejnosti. „Je nepochybné, že její míra, jakožto i povaha informací, které byly o událostech v Černobylu a jejich dopadu veřejnosti přístupné, byla v roce 1986 zásadně jiná, než je tomu v případě současných událostí v Japonsku,“ upozorňují výzkumníci.
Podle průzkumu měli Češi největší obavy o své zdraví v roce 1990, kdy se o velkých obavách zmínilo 26 % dotázaných, trochu neklidnými se cítilo 55 %. Bez obav bylo tehdy jen 19 % dotázaných.
Pokud by jaderné elektrárna vyrostla v místě, kde dotázaní žijí, pak by o přestěhování uvažovalo 33 % dotázaných, 77 % by se spíše nestěhovalo.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
obavy - 25. 5. 2011 - Aleškaždá lidská činnost nese určité riziko - výrobu energie nevyjímaje. Ze všech známých způsobů výroby energie má jádro nejnižší počet mrtvých na jednu vyrobenou 1TWh. Ale velké teoretické riziko škod. Na druhou stranu jádro je zatím jedinnou skutečně přijatelnou alternativou světově sice hojných, ale v EU již nedostatkových fosilních paliv. Možná nové objevy dovolí i v EU více využít stávající fosilní paliva , nicméně éra domácích fosilních paliv v evropě definiticně zkončila. Jádro je jedinou ekonomicky i technicky reálnou alternativou jak tyto zdroje alespoň z části nahradit. V ČR si to většina lidí uvědomuje v jiných zemích to lidé ještě nepochopili. Pokud má mít evropa budoucnost, která by se nám líbila , pak musí být konkurenceschopná. Levnou pracovní silou eu konkurovat nemůže. Technický náskok pomalu ztrácíme. Levné energie by mohly zvednout růst HDP v evropě rozšířit výrobu tím umožnit nové investice a inovace a tím i oddálit dobu, kdy nás technologicky předženou státy Asie. Dříve nebo později k tomu nevyhnutelně dojde. Čím později do bude tím měnší otřes v evropě příjde , protože tím bohatší bude svět. Pokud EU nic neudělá za 10 nejdéle 12 let tady bude stejně technologicky vyspělé zboží z Číny , které bude o 1/3 levnější než to evropské. Kurz Eura půjde dolů a s ním i životní úroveň Evropanů. Nakonec budeme prodávat mraky zboží pod jeho skutečnou cenou aby bylo možné do evropy dovézt ropu a zemní plyn. EU nebude schopná dovážet tolik zboží jako dnes a jeho výroba na ůzemí EU si vyžádá další dovozy ropy a zemního plynu. (jistě že se ho nevyrobí tolik- životní úroveň evropanů půjde dolů)Jaderné el. mohou tento proces zpomalit. Neboť klesnou dovozy do EU , tím nebude třeba tolik vyvážet a udrží se vyšší kurz Eura - tedy budeme moci kupovat více levného zboží z dovozu, které zvyšuje naší životní uroveň. Až nás Čína a další státy Asie technologicky doženou nebude to tolik bolet, protože budeme uzavřenější trh a nebudeme tak závislí na dovozech. Investice do jaderných technologií se mohou stát po desetiletí významným příspěvkem k růstu HDP - napříkad investice do výstavby 4 blokové JE bude 500 miliadr Kč tj. Příspěvek cca 2% HDP ČR po dobu 8 let. Milion tepelných čerpadel by pak znamenalo zhruba další procento HDP ČR po 8 let - všechny investice mají ekonomickou návratnost. Za ušetřené peníze si lidé budou moci koupit to , co skutečně chtějí a ne zemní plyn. Případný pokles kurzu už nebude tak bolestivý neboť zboží z dovozu se začne samo nahrazovat domácí výrobou , ale plyn a ropa nikoli. |

Průzkum: Češi věří bezpečnosti jádra. I po Fukušimě
CVVM: Nesouhlas Čechů s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech klesl
Navýšení objemu skladu vyhořelého paliva v Temelíně má souhlasné stanovisko
NSS: Územní rozhodnutí pro Dukovany přezkoumá soud v Praze, nikoliv v Ostravě