Vzrušení nad škodlivinami v mase farmových lososů
Farmoví lososi zakoupení ve Frankfurtu, Edinburgu, Paříži, Londýně, Oslu, Bostonu, San Franciscu a Torontu měli nejvyšší hladinu sledovaných škodlivin. Podle výzkumníků by se takový losos neměl dostat na jídelní stůl častěji než jednou za měsíc. Lososy koupené v Los Angeles, Washingtonu, Seattlu, Chicagu, New Yorku a Vancouveru si lze dopřát dvakrát za měsíc. Zato losos, který nepochází z chovné farmy, se může na jídelníčku objevit i osmkrát do měsíce.
 |
|
| Lososí sádka v Little Port Walter na jihovýchodní Aljašce. | |
| Foto: John Bortniak/NOAA Corps
|
Studie byla zaměřená na zjišťování přítomnosti 14 různých toxických látek v tělech lososů z různých částí světa. "Zjistili jsme, že lososi chovaní v zajetí obsahují v průměru desetkrát víc toxických látek než divocí lososi," uvedl David Carpenter z New York University, která se na výzkumu podílela. Nejlépe dopadli lososi pěstovaní v Chile, naopak nejhůř si vedou farmové ryby ze Skotska a Faerských ostrovů. Výzkumníci tvrdí, že by farmáři měli změnit krmivo chovaných ryb a v obchodech by měly být jasně rozlišeny ryby z moře od těch z farem. Tak by se mohl zákazník rozhodnout, jakou rybu si chce koupit.
Přelovením ku zdraví
Lososi se na farmách začali chovat zhruba před dvaceti lety. Jedním z důvodů byly i kvůli intenzivnímu rybolovu klesající stavy ryb v mořích a vysoká cena ryb. Díky farmovému chovu přestal být losos pouze sezónní potravinou. Nyní je k dostání po celý rok a podstatně levněji než dřív. Víc než polovina světové produkce lososů přitom pochází z farmových chovů. David Carpenter ve svém doporučení bere ohledy na zdraví konzumentů, a proto doporučuje kupovat ryby ulovené ve volném moři. To je ovšem v přímém protikladu se slovy ochránců přírody, kteří ve farmovém chovu vidí naději pro záchranu pleněných populací volně žijících ryb.
Přítomnost škodlivých látky v mase ryb má patrně spojitost s potravou, kterou lososi přijímají. Ryby z volného moře mají stravu chudší na tuky a jejich jídelníček je různorodější. Zato ryby chované v zajetí je třeba vykrmovat a dodávat jim i barviva, která potřebují pro tvorbu typických růžových skvrn. Součástí krmiv jsou tuky z menších nalovených ryb, v kterých se ukládají škodlivé látky ze znečištěných moří. Tyto škodliviny se pak hromadí v těle chovaných lososů. Některé americké, kanadské a chilské farmy proto přecházejí na dokrmování jinými tuky, například sójovým. Skutečnost, že nejhůř dopadly ryby z Evropy, patrně souvisí s tím, že industrializace v Evropě začala dřív než v jiných zemích, a škodlivé látky se zde do prostředí ukládají déle.
Starý a syrový
Podle neziskové organizace Pew Charitable Trusts jsou výsledky výzkumu napadnutelné, protože testovány byly vzorky syrových lososů. Podle této organizace se možný příjem škodlivin z masa značně sníží, pokud je ryba stažena z kůže a ogrilována.
Proti výzkumu se ohradil i Stuart Barlow, generální ředitel britské pobočky International Fishmeal and Fish Oil Organization, která sdružuje firmy tvořící dvě třetiny světové produkce rybího masa a oleje. Podle něj jsou v některých případech farmoví lososi lepší než ti divocí, protože na volném moři není vůbec možné monitorovat, co divocí lososi jedí. "Myslím si, že možná použili staré vzorky, a pak je porovnali s velmi přísnými doporučeními EU, které jsou jedny z nepřísnějších vůbec," řekl Barlow agentuře Reuters a dodal, že ne u všech vzorků je jisté, z jakého zdroje pocházejí.
Podle jeho slov jsou si výrobci krmiv pro lososy příliš dobře vědomi, že musejí vyrábět kvalitní krmivo a hledat pro něj ty nejlepší dostupné ingredience. Jeho slova o starých vzorcích potvrzuje i jihoamerická průmyslová skupina SalmonChile. Jejich vzorek, který byl zkoumán na univerzitě v Indianě ve Spojených státech, byl dva roky starý.
Nejíst nic
Lososí maso je doporučováno jako ideální strava pro lidi trpící srdečními chorobami. Podle Carpentera ale lidem nemocným na srdce vyváží výhody lososího masa zvýšené riziko rakoviny, kterou látky nalezené v rybách mohou způsobit.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ale namítl, že hladina škodlivin nalezených v lososech je příliš nízká na to, aby bylo na místě se znepokojovat. Nebyly překročeny ani limity úřadu ani Světové zdravotnické organizace. Úřad proto Američanům doporučil, aby se nenechali výsledky výzkumu vyděsit a neměnili své zvyklosti.
John Webster, vědecký poradce organizace Scottisch Quality Salmon, která reprezentuje skotský lososí průmysl, o výsledcích výzkumu prohlásil, že pouze straší lidi. "Kdybychom dali na všechny takové rady, které dostaneme, tak bychom nemohli jíst nic," řekl Webster.
Podle Státní veterinární správy (SVS) jsou u nás k dostání oba druhy lososa, i když víc je lososů z farmových chovů. Tiskový mluvčí SVS Josef Duben zároveň spotřebitele uklidňuje: čeští zákazníci prý mohou mít důvěru ve veterinární dozor. I v případě lososů uváděných na trh platí, že jejich maso prošlo veterinární kontrolou a musí dostát podmínkám ministerstva zdravotnictví.
Článek je převzat z tištěného EkoListu č. 2/2004, kde vyšel pod názvem Losos z bláta do louže.
reklama
