Weitzelová: V Německu se aleje už nekácejí

„Debaty kolem kácení alejí podél silnic proběhly u nás před deseti lety,“ řekla na středeční tiskové konferenci sdružení Arnika Christiane Weitzelová z německé nevládní organizace Robin Wood. „Silničáři argumentovali, že stromy jsou příčinou tragických dopravních nehod. Policejní statistiky ale ukázaly, že ve skutečnosti jsou viníky nehod sami řidiči, kteří nepřizpůsobovali jízdu stavu komunikace, překračovali povolenou rychlost a v nebezpečných úsecích předjížděli. A někdy také usedali za volant po požití alkoholu,“ říká Christiane Weitzelová.

Vzrostlá lipová alej podél venkovské cesty. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Martin Skalský/Arnika

Jak uvedla Christiane Weitzelová, mezi lety 1949 a 1990 bylo v západním Německu v souvislosti s prudkým rozvojem silniční dopravy pokáceno na 50 000 km alejí. „Aleje v té době nebyly pro veřejnost zajímavé. Lidé měli peníze, automobily a o aleje se vůbec nestarali,“ popisuje tehdejší atmosféru Weitzelová. Ve východním Německu bylo kolem cest tradičně více stromořadí, rozvoj dopravy byl pozvolnější a aleje se tolik nekácely. „Po pádu železné opony přijížděli západní Němci do východní části země a obdivovali krásné dlouhé aleje. Tehdy si vědomili nutnost jejich ochrany,“ vzpomíná Weitzelová.

„Na jednáních zástupců ministerstva dopravy, silničářů, policistů a ochránců přírody se vytipovaly nejnebezpečnější úseky komunikací a na nich byla snížena maximální povolená rychlost na 70 km/hod, podél některých silnic byla nainstalována svodidla,“ říká Christiane Weitzelová. Dopad těchto opatření ilustruje statistika počtu úmrtí na německých silnicích: zatímco v roce 1970 zemřelo 21 000 lidí, v roce 2008 jen asi 4400, přitom jak množství vozidel, tak jejich výkon se v daném období ztrojnásobily. „Tato opatření fungují, počet dopravních nehod v alejích klesá a diskuse o jejich kácení se u nás už nevede,“ uzavírá Christiane Weitzelová.

Braniborská ministerstva dopravy a životního prostředí v roce 2000 vydala společný dokument obsahující čtyři zásady týkající se ochrany alejí: za každý pokácený strom se musí vysadit nový; stromy v alejích nemají být od vozovky vzdáleny více než 4,5 metru; každoročně musí být zveřejněn přehled počtu vykácených a vysázených stromů; byla definována tzv. „modrá síť“ dálnic a rychlostních silnic, u kterých se s alejemi nepočítá a nejsou u nich obnovovány.

Vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko určila lepší ochranu historických alejí a výsadbu nových za jeden ze svých cílů. Zemská ministerstva dopravy a životního prostředí vyhlásila roku 2006 společnou kampaň „100 nových alejí pro Severní Porýní-Vestfálsko.“ Společným úsilím místních úřadů ochrany přírody, vlastníků a správců lesů, zemědělců a dobrovolníků se podařilo vysadit již 6 898 stromů v 70 nových alejích o celkové délce 75 kilometrů. Nejčastěji se sází lípy, duby a javory, dále břízy, jasany a také různé druhy ovocných stromů, mimo jiné i oskeruše.

V současnosti registrují v Německu celkem 23 000 km alejí, nejvíce jich je v Braniborsku – 8000 km, následuje Meklenbursko-Pomořansko s necelými 4400 km a Severní Porýní-Vestfálsko s 2650 km. V těchto zemích a také ve Šlesvicku-Holštýnsku jsou chráněny zákonem.

Aktuálním tématem je v Německu solení silnic. Organizace Robin Wood požaduje zákaz solení silnic lemovaných alejemi a vedoucích lesem. „Silničáři v Německu za zimní sezónu spotřebují 1,8 milionu tun soli. Jak ukazují výsledky výzkumu, obsah soli v podzemní vodě přitom vzrůstá z běžných 20 gramů na litr až na 300 g/l,“ ilustruje rozsah problému Weitzelová.

Christiane Weitzelová také popsala, jakým způsobem německé organizace na ochranu stromořadí bojují za svou věc. „Důležité je sbírání podpisů pod petice, posílání pohlednic místním politikům a poslancům, pořádání protestních shromáždění a mediálně zajímavých akcí přímo v terénu, organizování konferencí s účastí odborníků i politiků. K vtažení veřejnosti do problematiky se nám osvědčila soutěž o nejhezčí fotografii stromu nebo aleje. Silnou překážkou kácení se stane, pokud nějaký občan nebo známá osobnost danou alej symbolicky adoptuje.“

Důležité podle ní je vzbudit zájem široké veřejnosti a médií o danou problematiku a využití jejich tlaku na rozhodující činitele. „Důležité je vytváření aliancí a spolupráce neziskových organizací a politiků. V Braniborsku se do Společnosti na ochranu alejí podařilo zapojit 47 organizací, iniciativ a jednotlivců. Mezi nimi i ministra dopravy Reinholda Dellmana a bývalého spolkového ministra životního prostředí Jürgena Trittina,“ říká Christiane Weitzelová.

---

reklama

---