https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/wwf-ekologicke-znaceni-modni-vystrelek-nebo-vzrustajici-trend
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

WWF: Ekologické značení - módní výstřelek nebo vzrůstající trend?

7.9.2004 11:21 | PRAHA (EcoMonitor)
V posledních 20 letech se množí takové označování výrobků, které chce spotřebitele o něčem ujistit. Tuňák ulovený šetrně k delfínům, přírodní med, recyklovaný papír, biodegradovatelný detergent, CFC-free ledničky, nealergické mýdlo – mnoho různých názvů a produktů.
 

V globalizujícím se světě, který dává stále více přednost velkovýrobě, je pochopitelné, že lidé chtějí vědět něco o tom, co kupují a v jakých podmínkách to bylo vyrobeno. Nikomu se nechce podporovat dětskou práci, zabíjet delfíny, jíst jídlo kontaminované pesticidy či přispívat k poškozování životního prostředí.

Na druhé straně není vždy jasné, co toto ekologické značení znamená a nakolik je nezávislé. Kde se nachází hranice mezi reklamou a objektivní informací?

Pro některá označení je to relativně jasné. V rozvinutých zemích podléhají výrobky a jejich označení státní kontrole. Ve většině světa však vládne chaos. Mnoho obvykle užívaných termínů jako “environmentally friendly” a “non-toxic” ve skutečnosti nic neznamenají. Ostatní značení pocházejí z dobrovolných kodexů přijatých výrobci. Tyto kodexy mohou být velmi dobře míněny, kvůli absenci nezávislé kontroly však není možno zjistit, zda je výrobci skutečně dodržují.

Avšak existuje několik typů označení, které si dobyly mezinárodní důvěry – a nepotřebují státní regulace, aby dostály svým standardům. Jedním z nich je Forest Stewardship Council (FSC).

Základní myšlenkou FSC je podporovat environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomoci chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy.
Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList

Původ značky FSC sahá do roku 1980, kdy obrázky holosečí v Kanadě a Amazonii plnily přední stránky novin po celém světě. Počáteční reakcí některých ekologických skupin bylo navrhnout bojkot tropického a kanadského dřeva. Brzy se však ukázalo, že to není vhodné řešení. Mnoho zemí potřebuje alespoň část svých lesů jako zdroj příjmů a zaměstnání obyvatel. Pokud by nemohly prodávat dřevo, vykácení lesů a jejich nahrazení zemědělskými kulturami by se stalo příliš velkým pokušením.

Tak se objevila sofistikovanější otázka: Jak označovat dřevo pocházející z lesů řízených podle speciálních standardů a jak podporovat jeho prodej na trhu? Jinými slovy – proč neužít tržní mechanismy k povzbuzení správného lesního managementu?

Tak se v roce 1993 sešla kanadském Torontu tehdy těžko představitelná skupina, aby prodiskutovala spolehlivý systém, který by zajistil environmentálně šetrný, společensky prospěšný a ekonomicky udržitelný lesní management. Skupina zahrnovala environmentální organizace jako WWF, Friends of the Earth a Greenpeace, dále domorodé obyvatele lesů, profesionální lesníky, velké obchodní řetězce jako je švédská IKEA a britský B&Q a dále velké i malé dřevařské společnosti. Shodli se společně na standardech, které budou v nové organizaci požadovat.

FSC bylo formálně založeno v září roku 1994. Tehdy nebyly žádné certifikované lesy. O deset let později je jich již víc než 50 milionů hektarů (rozloha větší než Španělsko) v 62 zemích, které jsou certifikovány nezávislými orgány akreditovanými FSC.

Kromě toho jsou nyní certifikovány stovky obchodních řetězců. To znamená, že u nich spotřebitelé mohou nakupovat dřevo a ostatní produkty s garancí původu z lesů certifikovaných FSC. Ve Spojených státech jsou to například řetězce Home Depot, Lowe’s a Lumbermens. I další oblasti dřevařského průmyslu jako zpracovatelé dřeva a architekti se rovněž zavázali produkovat, nakupovat a obchodovat se dřevem z certifikovaných lesů. V současné době je na světě k dostání okolo 20 000 produktů certifikovaných FSC.

A jak to celé funguje?

Poptávka ze strany spotřebitelů rozhodně roste. Například obchodní řetězec Home Depot prodal v roce 2003 o 65 procent více certifikovaných produktů než v předchozím roce. V Evropě se ve stejném roce množství papíru vyráběného podle standardů FSC zčtyřnásobilo. Takže to vypadá, že spotřebitelé začínají rozpoznávat užitek z nákupu produktů pocházejících z dobře provozovaných lesů.

Avšak většina certifikovaných lesů se i nadále nachází v Evropě a Severní Americe a nejsou to ty nejohroženější. Ostatní části světa nicméně činí velké pokroky.

Například Bolívie a Brazílie mají každá přes 1 milion hektarů přirozených lesů certifikovaných FSC, což zahrnuje i národní lesy a lesy určené k produkci nedřevních hmot jako guma a para ořechy. Čína má 60 společností certifikovaných FSC a v současnosti má své dva první certifikované lesy. A v Japonsku počet papírenských společností certifikovaných FSC vzrostl za poslední rok z 1 na 58.

Ačkoli bylo posledních 10 let úspěšných, nebyly to lehké časy. Dřevařský průmysl je komplexní a kontroverzní byznys a některá rozhodnutí organizace FSC byla podrobena kritice. Mimo to vznikají další certifikační soustavy, které s FSC soutěží.

Přese všechno je to nadějná zpráva – a nejen pro světové pralesy. Již deset let totiž spolupracují na záchraně lesů nesmiřitelní odpůrci – světové nevládní environmentální organizace, sociální skupiny a dřevařské společnosti. Možná by se z toho mohla poučit i další průmyslová odvětví?

Podle článku Chrise Elliota, ředitele globálního Programu pro lesy organizace WWF, na WWF ze dne 31. 08. 2004


reklama

 
Hana Hermová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist