Z Prahy odvezli vycpaného nosorožce Sudána, poletí do Keni. V muzeu zůstává jeho kostra
"Během dneška ho převezeme do Dvora Králové, kde ho musíme připravit na cestu. Tam pro něj máme připravenou speciální bednu, kde ho budeme muset vypodložit, protože poletí letadlem," řekl dnes ČTK vedoucí mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové Jan Stejskal. V neděli ráno podle něj vycpanina vyrazí na cestu do Belgie, odkud se bude přepravovat do Keni. Tam bude umístěný v Národním muzeu v Keni v nové expozici.
"Pro nás je ta expozice velice symbolická. Expozice je tu od roku 2019 a bude tady i nadále, protože vycpanina se vrací do Afriky, ale my zde budeme mít další exponát, kostru Sudána," řekl ČTK Lukeš.
Nosorožec Sudán byl poslední severní nosorožec na světě, který pocházel z přírody, zároveň to byl poslední samec nosorožce bílého severního na planetě, řekl ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. V Keni se stal symbolem ochrany přírody, keňská strana proto stála o to, aby byl převezený zpět do Afriky.
Do Evropy podle Rabase přiletěl jako mladý samec, ve Dvoře Králové prožil více než čtvrt století. Poté v roce 2009 opět odletěl do Afriky do keňské rezervace Ol Pejeta, kde před pěti lety, 18. března 2018 uhynul. Jeho ostatky následně přiletěly do Čech, aby se z nich vytvořil dermoplastický preparát. "Dohoda s keňskou stranou byla, že jim ten preparát darujeme," řekl Rabas.
Dvorská zoo v roce 2009 poslala do Keni čtyři své nosorožce bílé severní. Zoologové se domnívali, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. V Keni dál žije Sudánova dcera Najin a její dcera Fatu, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Ani jedna z nich však již není schopna odnosit mládě. Obě také patří zoo Dvůr Králové.
Druh se nyní vědci z mezinárodního týmu BioRescue pokoušejí zachránit pomocí umělých technik reprodukce. Po postupných odběrech vajíček od samice Fatu se vědcům s použitím zmrazeného spermatu od uhynulých samců zatím podařilo v laboratoři vytvořit 24 embryí k budoucímu transferu do náhradních matek.
Náhradními matkami by měly být samice blízce příbuzného a běžnějšího nosorožce bílého jižního. Než však vědci k vložení zatím zmrazených embryí do samic bílých jižních nosorožců přistoupí, musí funkčnost celého transferu ověřit na chystaném umělém oplodnění bílých jižních nosorožců vajíčky od bílých jižních nosorožců. Náklady na záchranu nosorožce bílého severního tímto způsobem se odhadují na miliony dolarů.
O záchranu druhu se vědci pokoušejí i cestou kmenových buněk. Loni v prosinci oznámili, že vytvořili tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií. Označili to za významný krok k záchraně druhu. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi přes 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo kvůli útokům pytláků už jen 15 zvířat. Naopak nosorožec jižní bílý je příkladem úspěšného snažení ochránců přírody.
reklama
Šance zoo Plzeň na unikátní odchov vzrostly. Želva obrovská snesla další vejce
Táborská zoo získala odchycenou samici mývala. Na jehož chov má jako jediná v ČR výjimku
V záchranném centru na Filipínách se po 10 letech vylíhlo mládě orla opičího. Pomohla i Zoo Liberec