Začíná měsíc biopotravin
 |
|
| V posledních letech v ČR zájem o biopotraviny vzrůstá. | |
| Ilustrační foto: Martin Mach/EkoList |
Letošní ročník Měsíce biopotravin se koná pod heslem „Žít Bio“. Proběhne téměř sto akcí, které mají propagovat výhody biopotravin a přesvědčit zákazníky k jejich nákupu. Podle pořadatelů kampaně zatím pravidelně nakupují potraviny v kvalitě bio 4 % všech zákazníků, ženy však již v 5, 5 % případů. Proto také na ně má být letošní kampaň nejvíce zaměřená. Zákazníci si letos budou moci nakoupit bio výrobky na téměř třech tisících prodejních místech, také díky tomu, že vlastní bioznačky zavádějí do svých nabídek řetězce Plus a Tesco, vlastní bio program připravuje také řetězec Coop. „Nárůst obratu v letošním roce stoupl již o 49 %, podle mého odhadu, to do konce roku může být o plných sto procent,“ řekl novinářům Tom Václavík z organizace Green Marketing, který je koordinátorem celého Měsíce biopotravin.
Kdo všechno během září v celé České republice bude propagovat biopotraviny je k nalezení na stránce www.mesicbiopotravin.cz. Na stejné adrese je možné vyplnit on-line Bio kvíz, který nabízí jako hlavní výhru víkend na ekofarmě pro celou rodinu a mnoho dalších cen. Řada prodejen bude v září nabízet biopotraviny za výhodné ceny. Na internetové stránce se mohou návštěvníci podělit s ostatními i o svůj vlastní „bio příběh“. Organizátoři kampaně také nabízejí možnost zajet si na ekofarmu a přímo od pěstitelů nakoupit čerstvou zeleninu a ovoce, mléko či sýry.
V posledních letech zájem o biopotraviny vzrůstá, zejména kvůli zájmu lidí o zdravý životní styl. Díky tomu roste i počet ekofarem (v květnu jich bylo již 1 146) a zvyšuje se plocha zemědělské půdy, která je obhospodařována podle ekologických pravidel. V celé České republice je to přes 300 tisíc hektarů, což představuje 7,5 % veškeré zemědělské půdy. „Zájem spotřebitelů o české biopotraviny a ekologický způsob hospodaření by měl dát zemědělcům signál, že přechod na bio hospodaření je správným rozhodnutím“ říká koordinátor Měsíce biopotravin Tom Václavík. Podporu ekologickým zemědělcům dává i ministerstvo zemědělství, jehož cílem je dosáhnout do roku 2010 podíl 10 % veškeré obdělávané půdy v režimu ekologického zemědělství. Téměř o třetinu se v posledním roce zvýšila plocha ekologicky obdělávané orné půdy, důvodem jsou také vyšší dotace ze strany státu. Za jeden hektar orné půdy má v letošním roce ekozemědělec nárok na 4 266 korun.
Na konci června bylo schváleno nové nařízení Rady a Evropského parlamentu o ekologickém zemědělství, které nově zavádí systém značení biopotravin jednotný pro celou Evropskou unii. „To by mělo zaručovat zákazníkům jistotu, že výrobky jsou kvalitní a ekologické,“ říká Marek Světlík z ministerstva zemědělství. Potraviny také ponesou informaci o původu surovin. Bude se rozlišovat, zda suroviny pocházejí pouze z jedné země EU, nebo zda pocházejí z více zemí Unie či ze třetích zemí. Vedle toho zůstanou zatím v platnosti i současná národní či soukromá loga. I nadále ekologičtí zemědělci nesmí v žádném případě používat geneticky modifikované plodiny. Nově však nařízení zavádí toleranci na úrovní 0,9 %, která by měla chránit ekofarmáře před sankcemi při nezaviněné kontaminaci potravin GMO.
Změnou by také měla být posun od současné právní úpravy, která velmi přesně vyjmenovávala co je v ekologickém zemědělství možné a co ne, k většímu důrazu na takzvané místní posouzení. To dává větší volnost v rozhodování státu v každé jednotlivé zemi. „Trošku z toho máme obavu, v každé zemi se úředníci rozhodují trochu jinak, u nás jsou mnohdy upjatější, než jejich kolegové v zahraničí,“ říká Jiří Urban z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
 |
|
| Tisková konference k Měsíci biopotravin. | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist |
Velkým trápením českého trhu s biopotravinami je nedostatek domácích výrobků, které nestačí pokrývat ani dnešní poptávku. „Máme obrovský nedostatek domácího mléka, ovoce, zeleniny a obilovin, včetně krmiva pro zvířata,“ říká Jiří Urban. Podle něj dnes zhruba polovina biopotravin na českých pultech pochází z dovozu, zejména z evropských zemí, ale také například z Číny. „Dovoz plodin z ekologického zemědělství v hraničních oblastech, z Polska, nebo ze Slovenska, podle mě nepředstavuje problém, ale s dovozem z Asie, s tím už problém mám,“ prohlásil Jiří Urban. Podle něj se ale dováží především speciální plodiny, které nejsou základními potravinami, jako je běžná mouka, mléko, maso. „Když budou výrobci seriózně označovat zemi původu, mohou spotřebitelé odmítnout kupovat výrobky z dovážených surovin,“ dodává Jiří Urban.
„My chceme nabízet domácí suroviny, ale narážíme na to, že česká produkce nestačí,“ říká Jana Matoušková z firmy Pro-Bio s.r.o. Ve chvíli, kdy není na českém trhu určitá plodina k dostání (nebo nemá dostatečnou kvalitu), hledá firma Pro-Bio producenty v zahraničí. Z tohoto důvodů dováží například pohanku z Číny.
reklama
