https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zahradka-bez-chemie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zahrádka bez chemie

15.12.2000 15:52 | PRAHA (EkoList)
Zdravá zelenina vypěstovaná bez pomoci chemických přípravků, kdo by nechtěl zásobit rodinu tím nejlepším?
 

Dusičnany, těžké kovy, rezidua pesticidů, toho všeho se biozahrádkář chce vyvarovat. Když ale vidí zakrnělou zeleninu sužovanou náporem škůdců a chorob, rozhodne se, že s tím musí něco udělat. Chemii ne, sáhne tedy k osvědčeným přírodním receptům. Víte ale, že například výluh z tabáku je řádově toxičtější než běžné povolené pesticidy?

Prevence především...
Při pěstování jakékoliv rostliny je v první řadě potřeba uplatnit všechna možná preventivní opatření, aby prospívala. Jde především o výběr vhodného stanoviště a odrůdy, dodržení osevních sledů a optimální hustoty porostu, termínu výsevu či výsadby, zajištění přiměřené výživy rostlin , zohlednění pozitivních a negativních vlivů mezi různými druhy atd. Mezi rostlinolékaři se vžilo úsloví, že chemická ochrana záplatuje chyby v agrotechnice. Neplatí to samozřejmě stoprocentně, ale je pravda, že nároky na znalosti biozahrádkáře jsou vyšší než u kolegy, kterému pomáhá chemie.

...ale někdy nestačí
I při důsledné prevenci se objeví na rostlinách škůdci a choroby, předpokladem pro vhodnou ochranu rostlin je správná diagnóza. Biozahrádkář si určí práh škodlivosti: je nutné proti škůdcům nebo chorobám zakročit, nebo je poškození únosné? Odpověď je individuální, přesto jsou případy, kdy je třeba zakročit, a teď přichází rozhodnutí jak.
Když vám housenky běláska zelného ožírají brukvovitou zeleninu, můžete je jednoduše vysbírat, chce to jen trochu času. Musíte ovšem porost pravidelně kontrolovat, nebo sklidíte při silném výskytu jen košťály. To je příklad mechanické ochrany, zelenina není nijak kontaminována, zahrádkář může být klidný.

Biologie nebo chemie?
Pomineme-li energeticky náročné fyzikální metody, jako propařování zeminy, světelné lapače apod., zbývají nám metody biologické a chemické. Biologické metody, které využívají k ochraně rostlin živé organismy, jsou poměrně náročné na znalosti ekologie. Jejich podstatou by měla být preventivní podpora dynamické rovnováhy mezi škůdci či chorobami a jejich predátory nebo konkurenty tak, aby populace nežádoucích organismů nepřekročila práh škodlivosti. Podmínkou úspěšnosti je včasný zásah, než dojde k masovému namnožení škůdce. Sami si můžeme pomoci například proti mšicím ve skleníku chovem slunéček. Koupit lze omezené množství přípravků s přísnými pravidly na transport, uchovávání a aplikaci, jde přece o živé organismy.

Bylinkový čaj na záhon?
Poslední možností je zásah pomocí chemických látek. Mezi zahrádkáři koluje řada "osvědčených" přírodních receptů. Běžně se používají výluhy z kopřivy dvoudomé, přesličky rolní, česneku, máty peprné, tymiánu, křenu, rajčat, pelyňku pravého atd. Většinou nejsou k dispozici přesné návody s popisem koncentrace, doby výluhu a způsobu aplikace. Pokusy ověřující účinnost výluhů často nezařazují srovnávací kontrolu s rostlinami ošetřovanými čistou vodou, přitom někdy škůdce, například mšice, omezuje už samotné stálé vlhčení.

Přirozené nemusí být bezpečné
Nic nám nebrání experimentovat, ale musíme si uvědomit, že použití některých rostlinných extraktů může být i nebezpečné. Prokazatelně účinné výluhy z pelyňku pravého a kopretiny vratiče obsahují silně toxický thujin a mohou způsobit otravy. Přeslička bahenní obsahuje jedovaté alkaloidy palustrin a palustridin, jako silně jedovaté jsou v ochraně rostlin již dlouho zakázané nikotinové přípravky. Můžeme si tedy uškodit více, než při použití průmyslových přípravků, u kterých je testována toxicita a stanovena ochranná lhůta před sklizní.
Na trhu je několik zahraničních a tuzemských firem, které se orientují na biologicky rozložitelné, neškodlivé přípravky ochrany rostlin z potravinářských složek. Účinek zajišťuje třeba obyčejný jedlý olej, který vytvoří na rostlině film a tak omezí šíření některých chorob a škůdců. Většinou tyto přípravky nevyžadují ochrannou lhůtu před sklizní. Pokud nemáte dostatečné znalosti, používejte raději testované preparáty, chcete-li zkoušet něco nového, poraďte se raději s odborníky rostlinolékaři.

Edita Lehká
Autorka je studentka České zemědělské univerzity v Praze a spolupracovnice EkoListu.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist