Zahrádkářských kolonií bude v Brně méně, z centra časem zmizí
Zatímco v územním plánu z roku 1994 je pro zahrádky vymezeno 1080 hektarů, v novém územním plánu to bylo původně téměř o 173 hektarů méně. Po sérii jednání se zástupci zahrádkářů ale město do nového územního plánu 50 hektarů zahrádek přidalo, zejména v Židenicích, Černovicích, Tuřanech a Jundrově.
Složitější je situace u zahrádkářských kolonií na Červeném kopci, Žlutém kopci a na Kraví hoře, kde s nimi nový územní plán z různých důvodů nepočítá. "Na Červeném kopci jak současný územní plán, tak projednaná územní studie a majitelé tamních pozemků upřednostňují zástavbu rodinných domů. Lidé, kteří si tam dnes pronajímají zahrádku, budou však mít podle nového územního plánu jistotu, že se zahrádky nebudou rušit dříve, než reálně dojde k výstavbě, což nebude určitě dříve než za několik let," uvedl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Podobné je to na Žlutém kopci nedaleko centra Brna. Část pozemků pod kolonií paří městu, další soukromníkům a u některých částí se o vlastnictví vedou soudní spory. Do budoucna by v těchto místech nad Mendlovým náměstím měla vyrůst obytná zástavba a městský park. I tady platí, že dokud se nezačne stavět, zahrádky na místě zůstanou.
Nejvzdálenější je pravděpodobně konec zahrádek na Kraví hoře. Téměř všechny pozemky pod nimi paří městu a v budoucnu by na jejich místě měl vzniknout rozsáhlý městský park. "Na žádných pozemcích města Brna, kde jsou dnes zahrádky, se nebudou stavět domy. Počítáme na nich se zachováním zeleně. Buď to budou dál zahrádky nebo parky. Textová část návrhu nového územního plánu ale řeší zlepšení prostupnosti území Kraví hory a rozdělení velkých kolonií do menších subkolonií tak, aby se místo více otevřelo veřejnosti," dodal Chvátal.
Nový územní plán by měl přinést novinku - možnost zakládání komunitních zahrad, které budou moci vznikat prakticky kdekoli, například ve vnitroblocích u rozsáhlejších bytových areálů nebo na předzahrádkách bytových domů.
reklama