Zálohy na nevratné obaly: Po Německu už i v ČR?
reklama
Zálohu ve výši 0,25€ na nevratné nápojové obaly (láhve i plechovky) zavedlo Německo k 1. lednu 2003. Poplatek se vztahuje na všechny minerální vody, pivo a nealkoholické nápoje (od 1. května 2006 i na nešumivé nápoje, např. džusy). K tomuto, podle mnohých radikálnímu, kroku se německá vláda uchýlila poté, co podíl nápojů prodaných ve vratných a opakovaně používaných lahvích dlouhodobě klesl pod 72%. Nový systém provázelo množství problémů a žalob v rámci spolkové republiky i v zahraničí.
Bouřili se zejména výrobci nápojů, maloobchodní řetězce, ale i samotní koncoví spotřebitelé, pro které bylo vracení použitých obalů složité a nepohodlné. Zpočátku totiž byli obchodníci povinni přijímat jenom obaly stejného druhu, tvaru a velikosti, jaké mají ve vlastním sortimentu.
Evropská komise shledala nový systém diskriminačním zejména vůči zahraničním producentům nápojů, kteří dovážejí svoje výrobky na německý trh. Jako problém označila zejména nefunkční systém následného výkupu obalů v době zavedení. To představovalo dle Komise bariéru volnému pohybu zboží.
To se ale podařilo díky několika novelizacím vyřešit, systém byl spravován takříkajíc za pochodu. S posledním, již pátým, pozměňovacím návrhem přišlo německé ministerstvo životního prostředí 5. března tohoto roku, kdy jej předložilo k připomínkám zainteresovaným stranám.
V České republice zatím funguje jenom zálohový systém vratných láhví. V případě zavádění záloh na nevratné obaly lze sáhnout pro inspiraci a poučení z chyb nejenom k našim západním sousedům. Vzorem pro nový český systém by se mohly stát státy severní Evropy, kde má zálohování delší tradici.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Jak na plasty - 11. 4. 2007 - J. JaklŘekl bych, že se často přehlíží nároky na saponáty a vodu při vyplachování, na výrobu vratných lahví se myslím spotřebovává více plastů (otázka je i počet cyklů, kdy stejně lahve nakonec skončí v odpadu) a kvůli sběru se musí počítat s větší zástavbou kvůli skladům (pro řadu menších živnostníků bude jistě problém a zvýhodní to supermarkety "na zelené louce" s většími sklady). Osobně bych preferoval degradabilní plasty, když si představím co všechno se musí dělat kvuli vratnému systému, kolik to stojí, určitě by se to vyplatilo. Plasty by se házely do běžného odpadu, zplynovaly na skládkách (využitelný skládkový plyn v relativně ekologické energetice), kvůli plastům by nemusely jezdit po městech extra popeláři vozící ve velké míře spíše vzduch (také je otázka, zda recyklace i ostatních plastů bude nadále fungovat celkem bez problémů, když jejich přísun do kontejnerů na plasty bude pomalejší, potažmo celé to bude i dost možná méně efektivní a některé kontejnery se pak třeba i zruší). Zavádění vratného systému na plastové láhve mi rozhodně ekologické nebo moderní nepřijde. |