Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Ovocnáři v poslední době sady více kácí, než vysazují. Důvodem jsou stále rostoucí náklady na pěstování, které se nepromítají do odbytových cen. Za posledních deset let se v Česku bez náhrady zlikvidovalo 6500 hektarů sadů. Nyní jich je necelých 11 000 hektarů. Loni se plochy nových výsadeb propadly pod 100 hektarů na nejnižší úroveň v novodobé historii českého ovocnářství.
Vybudování kapkové závlahy a sázení nových sadů se snaží prostřednictvím dotací podporovat stát. Letos mohou sadaři získat na hektar nového sadu dotaci až 334 000 korun a na závlahu až 93 000 korun. Vysázení hektaru jabloňového sadu se závlahou a protikroupovými sítěmi přijde podle Ludvíka na nejméně 1,25 milionu korun.
Budování závlah ale není jednoduché. Hlavním problémem je zajištění dostatku vody. Pro sázení sadů totiž nejsou vhodná místa u otevřených toků řek, protože tam je větší riziko mrazů, které na jaře dokážou zničit i celou úrodu. Naopak v místech, která jsou pro sady vhodnější, bývá povrchové vody málo a využívá se spodní vody. "Problém je se zřizováním nových větších vrtů. Obce se často bojí, aby tím nedošlo k ohrožení zdrojů pitné vody," řekl Ludvík.
V suchých letech jsou sklizně v sadech bez závlahy zhruba o polovinu nižší než v sadech se závlahou. Závlahu potřebují hlavně jabloně, hrušky, meruňky a broskve. Právě jabloňových sadů je se závlahou nejvíce. Regionálně jsou závlahy potřebné zejména na jižní Moravě a v oblasti takzvaného srážkového stínu na Rakovnicku, Litoměřicku, Slánsku a Mělnicku.
K umělému zavlažování se používá téměř výhradně kapková závlaha, kdy ke stromům v určitých intervalech kape voda. "Je to šetrný způsob, který minimalizuje odpar vody," řekl Ludvík. Do již plodných sadů se závlaha nedodělává.
reklama
Bezpečnostní odbor na ministerstvu zemědělství zanikne, jeho činnosti zajistí jiná oddělení
V Bruselu protestovaly tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU