Zelená úsporám: Proinvestována první miliarda, žádostí jsou stovky denně
 |
|
|
Zelená úsporám je takovýto úspěch. Na snímku ministr životního prostředí Jan Dusík a ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek na dnešní tiskové konferenci k programu Zelená úsporám.
|
|
| Foto: Martin Mach Ondřej/Ekolist.cz |
Zatím bylo přijato 6 137 žádostí v celkové sumě převyšující miliardu korun. V průměru tak na jeden projekt šlo přes 160 tisíc korun. Včetně kofinancování ze strany žadatelů šlo na úsporná opatření v souhrnu něco přes dvě miliardy korun. Ministerstvo přiznává, že začátek čerpání prostředků byl pomalý. První 250 milionů bylo vyčerpáno až po více jak dvou stech dnech. Druhá čtvrt miliarda byla vyčerpána za čtyřicet tři dní, poslední dvě čtvrt miliardy byly vyčerpány ještě jednou tak rychleji. Nyní Státní fond životního prostředí, který program administruje, posiluje svá regionální pracoviště, aby zvládl přijímat žádosti. Od ledna je týdenní průměr přes 500 podaných žádostí. Podle Jana Dusíka pomohlo k nastartování zájmu o program zářijová úprava podmínek programu. Více viz zpráva MŽP změnilo Zelenou úsporám ve prospěch menších investic ze srpna 2009.
Většina prostředků ze Zelené úsporám jde do opatření na rodinných domech. „Největší zájem je o částečné zateplení. Zpravidla jde o výměnu oken nebo výměnu oken ve spojení se zateplením střechy. To jsou opatření, která jsou technicky poměrně snadno řešitelná,“ říká ministr životního prostředí. V oblasti investic do šetrných způsobů vytápění je prý největší zájem o termické solární panely. „Kotle na biomasu a tepelná čerpadla ale nijak významně nezaostávají,“ říká Jan Dusík. Podle něho se zájem o Zelenou úsporám časem zvýší i díky tomu, že lidé ve svém okolí uvidí konkrétní realizace a od svých sousedů se inspirují. Dotace v rámci programu Zelená úsporám často přesahuje 50 % nákladů, v případě investice do šetrného vytápění může být i 80 %.
„Očekáváme, že začne růst i počet žádostí na zateplení panelových domů,“ říká Petr Štěpánek, ředitel Státního fondu životního prostředí. Těch zatím mnoho nebylo, což je podle Štěpánka způsobené tím, že příprava žádosti a projektové dokumentace je pro panelové domy časově i technicky náročnější než u rodinných domů. „U bytových domů také působí to, že se jeho obyvatelé musí dohodnout, že chtějí se svým domem něco dělat. To je u rodinného domu snazší,“ říká Petr Štěpánek.
Aktuálně platí, že žadatel o dotaci může dostat peníze i na vypracování projektu. Prostředky na to se čerpají z nákladů na administrativu programu a lze je čerpat jen do března tohoto roku. „Jednáme se smluvními partnery, aby od března 2010 bylo možné hradit příspěvek na zpracování projektu v rámci samotné realizace projektu. Je to důležité kvůli tomu, aby si lidé projekty nedělali doma na koleně, ale aby si je nechali zpracovat odborníkem,“ říká Jan Dusík.
Zelená úsporám podle něho nepomáhá jen při snižování emisí CO2 a finančním úsporám domácností za vytápění, ale pomáhá i oživit ekonomiku. „Na Zelené úsporám profitují stavební firmy a výrobci stavebních materiálů. Pomáhá také architektům a projektantům, kteří jsou v době ekonomické krize často bez práce,“ vyjmenovává Dusík další dopady Zelené úsporám. Podle něho je Zelená úsporám mnohem efektivnější a prospěšnější protikrizové opatření, než třeba stavby jezů na Labi, kde je sporný dopad na životní prostředí a ekonomická efektivita. „Zelená úsporám jsou peníze, které fungují hned, zlepšují životní prostředí a pomáhají konkrétním lidem.“
KSČM nedávno vznesla požadavek, aby se Zelená úsporám rozšířila i na budovy veřejné správy. „Se současným zaměřením na domácnosti jsme spokojeni a nechceme to měnit,“ říká Jan Dusík. „Na zateplování budov veřejné správy slouží úplně jiné prostředky z Operačního programu Životní prostředí“. Podle něho se prostředky v Zelené úsporám podaří vyčerpat jen na podporu domácností, pro které jiný dotační program není. „Jenom v případě, že by hrozilo nevyčerpání prostředků v rámci programu Zelená úsporám, bychom program rozšířili i na budovy veřejné správy. To se teď ale jeví jako velmi nepravděpodobné,“ řekl Dusík.
Petr Štěpánek zmínil, že s roky 2004-2005 začalo být největším problémem životního prostředí znečištění ovzduší z lokálních topenišť. „Je to spojené s tím, že tou dobou začala podražovat energie a lidé se vraceli k topení hnědým uhlím a jinými levnými palivy, která však velmi znečišťují ovzduší,“ říká Petr Štěpánek. Velké problémy se znečištěným ovzduším má nyní Moravskoslezský kraj. Podle Jana Dusíka se dá tento problém řešit pomocí Zelené úsporám, která nabízí až 80% dotaci na investici do ekologicky šetrného způsobu vytápění. I samotné zateplení domu je přínosné, protože se sníží celková potřeba tepla.
V začátku programu Zelená úsporám se hovořilo o tom, že do roku 2012 se v rámci programu proinvestuje 25 miliard korun, které ČR získá za prodej emisních kreditů. Podle náměstka Aleše Kutáka ale asi bude celková suma programu nižší kvůli tomu, že se obecně snížila cena kreditů. „Vliv má i kurz koruny vůči euru,“ říká Kuták. Pokud ČR přebytečné emisní kredity do roku 2012 neprodá, pak budou podle MŽP převedeny do dalšího obchodovacího období. Jak dodává Jan Dusík, ČR je v oblasti prodeje emisních kreditů jedním z nejúspěšnějších prodejců. Například sousední Slovensko své kredity prodalo za poloviční cenu než ČR. „Aktuálně jednáme o dalším prodeji kreditů. Smluvním partnerům se program Zelená úsporám líbí, což je dobrá vyjednávací pozice,“ uzavřel Jan Dusík.
Program Zelená úsporám byl odstartován v dubnu loňského roku. Program je financován z prodeje tzv. emisních kreditů. Česká republika se kupcům kreditů smluvně zavázala, že utržené peníze použije na další snižování emisí CO2. Program Zelená úsporám je zaměřen na úspory v sektoru domácností a bytových domů.
|
Projekt, který přesáhl miliardu
Minulý týden byl podán projekt, kterým se v rámci programu Zelená úsporám dosáhlo jedné miliardy proinvestovaných korun. Šlo o celkové zateplení rodinného domu na Šumpersku. Projekt počítá se snížením měrné spotřeby tepla o 87 %. Plášť domu bude zateplen 16 cm izolace, střecha dostane 30 cm izolace a podlahy 8 cm. V domě se vymění současná okna za okna s trojskly a tepelnou prostupností 0,7 W/m2K. Investiční podpora bude ve výši bez mála 290 tisíc Kč, což jsou dvě pětiny celkové investice. Žadatel dostal podporu i na vypracování projektu. |
reklama
