Zoo ve Zlíně, Ostravě a Praze spolupracují při odchovu vzácných druhů supů
Když na začátku března snesla zlínská samice supa hnědého vejce, chovatelé jej odebrali a umístili do líhně. Tím chovný pár přiměli k druhé snůšce, v dubnu samice snesla další vejce. Po vylíhnutí chovatelé první mládě vrátili pod zlínský rodičovský pár, druhé po týdnu od vylíhnutí zamířilo do Zoo Ostrava. "Zdejší zkušený pár supů hnědých sice pečoval o vejce, ale během inkubace v něm odumřel zárodek. Tím pádem jsme mohli naše mládě přesunout k těmto náhradním pěstounům," uvedl Štraub.
Zlínští chovatelé o druhé mládě nejprve týden pečovali v chovatelském zázemí. "Mládě jsme pětkrát denně krmili prostřednictvím speciální loutky napodobující hlavu dospělého supa. Tento postup je nesmírně důležitý, aby se mládě nefixovalo na člověka a zachovalo si přirozené chování a instinkty pro budoucí život. Jakmile dostatečně zesílilo, přesunuli jsme je do Ostravy," uvedl Štraub.
Tamní chovatelé páru supů po ztrátě jejich vejce nabídli podkladek, aby neztratil zájem o hnízdění a mohl případně přijmout mládě ze Zlína. "Museli ale sedět o více než dva týdny déle, než trvá délka inkubace, vejce ve Zlíně totiž bylo sneseno o něco později. Nebyli jsme si tak jistí, zda vydrží. Naštěstí vše vyšlo, pár o mládě příkladně pečuje. Vše můžeme sledovat prostřednictvím kamery, která nepřetržitě snímá hnízdo, aniž bychom vyrušovali ptáky naší přítomností," uvedl vedoucí zoolog Zoo Ostrava Petr Vrána. Mláďata ve Zlíně i Ostravě prospívají.
Do pražské zoo putovalo ze Zlína mládě supa mrchožravého. "Po příjezdu jsme jej umístili do blízkosti zkušené pěstounské samice. Nejprve probíhá takzvaný chráněný kontakt, kdy se ptáci vzájemně seznamují přes oddělovací bariéru. Po celou dobu chovatelé budou mládě krmit pomocí speciální loutky, stejně jako ve Zlíně. Jakmile bude mládě dostatečně velké, spojíme je ve společném prostoru. Mládě si tak osvojí chování typické pro svůj druh," uvedl kurátor ptáků v Zoo Praha a koordinátor evropského chovného programu EEP supů mrchožravých Antonín Vaidl.
Mláďata budou později pravděpodobně vypuštěna do volné přírody, případně posílí populaci v lidské péči. Všechny tři zahrady patří k nejúspěšnějším chovatelům supů, pomáhají obnovovat volně žijící populace supů například v Bulharsku, Španělsku, Francii nebo Itálii. Celkem předaly k vypuštění 90 supů. Podporují také ochranu supů v místě jejich přirozeného výskytu.
reklama

Skupina želv obrovských v pražské zoo funguje stejně jako ve volné přírodě
Mládě orlosupa z pražské zoo vypustili chovatelé ve španělské Andalusii
V olomoucké zoo se poprvé narodila mláďata pand červených