MF Dnes: Obce lákají větrné elektrárny
26.3.2008 | VĚTŘKOVICE | MF Dnes
Stavby větrných elektráren jsou výhodné pro obecní pokladny, příjmy vylepší rozpočet obce.
Obce na Vítkovsku obcházejí různí dodavatelé a zprostředkovatelé a za souhlas s postavením větrných elektráren na jejich katastru jim nabízí milionové částky do obecní pokladny.
Zejména pro malé obce je to nabídka natolik lákavá, že řada z nich s postavením větrných elektráren na jejich území souhlasila. Záměr postavit devět více než sto metrů vysokých větráků už posuzují i krajští úředníci.
„Napřed jsme v obci zorganizovali anketu, které se zúčastnilo 70 procent obyvatel a z toho 68 procent bylo pro postavení větrných elektráren. Vybírali jsme z nabídek sedmi firem a nakonec jsme podepsali smlouvu o spolupráci se společností AFE Bohemia, která pracuje pro německého dodavatele,“ uvedl Dušan Lederer, starosta obce Větřkovice se 751 obyvateli.
Nyní se obec chystá podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na pronájem pozemků pro stavbu jedenácti větrných elektráren vysokých 105 metrů s průměrem vrtule 90 metrů. Jednu z elektráren chtějí Větřkovičtí využít ke zatraktivnění regionu. Umístí zde šest kamer, které budou on-line přenášet výhledy na Jeseníky a Beskydy.
Obec má slíbeny miliony „Pokud se stavba větrných elektráren uskuteční, získá obec za pronájem ploch a jako provizi za výrobu každé megawathodiny ročně, až tři miliony korun. Díky takovému příjmu budeme moci požádat o dotaci z fondů Evropské unie na různé investiční akce, což jsme až dosud díky současnému rozpočtovému určení obcí nemohli. Pokud by se ale politika státu změnila a měli bychom roční příjem potřebných 2,5 milionu, určitě bychom se do takového projektu nepouštěli,“ přiznal starosta.
Stejně tak se dohodla na společném postupu přípravy větrného parku s dodavatelem i obec Moravice. Celkem by zde mělo stát šest větrných elektráren s poloměrem otáčejících se vrtulí 90 metrů a vysokých 150 metrů, umístěných pouhý jeden kilometr od nejbližšího obydlí.
„Občané naší obce se vyjádřili k výstavbě v anketě a většina byla pro. Ankety se zúčastnila většina trvale přihlášených obyvatel obce. S dodavatelem jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci v oblasti výroby větrné energie. Obce tímto ale nejsou v žádném případě nikterak vázány,“ vysvětloval starosta Moravice Josef Dus.
Domnívá se také, že postavením větrných elektráren nedojde ani k odlivu turistů, kteří na Vítkovsko zamíří. Naopak je vidí jako další atrakci regionu. Potvrdil, že pokud se stavba větráků v jejich obci uskuteční, budou intenzivně jednat o výši příjmu do obecního rozpočtu. Její výši však starosta neprozradil.
První záměr už posuzuje kraj O tom, že dodavatelé to myslí se stavbou větrných elektráren vážně, svědčí již podaný záměr na devět větrných elektráren, který nyní úředníci kraje posuzují z hlediska vlivů na životní prostředí.
„Společnost Ventureal plánuje postavit celkem dva větrné parky. Větrný park Nové Lublice, kde budou tři větrné elektrárny výšky nad sto metrů a Větrný park Moravice - Melč, kde bude umístěno šest větrných elektráren,“ uvedla tisková mluvčí kraje Barbara Odstrčilíková.
Podle studie Vyhodnocení možnosti umístění větrných elektráren na území MS kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny, přitom nejsou tyto lokality vhodné k umístění větrných elektráren. Přesto kraj stavbě nemůže zabránit. „Katastrální úřad při posuzování stanovuje podmínky, za jakých je možné elektrárnu postavit. Přihlížíme k připomínkám dotčených úřadů státní správy i občanů. Konečné rozhodnutí o stavbě je výhradně v kompetenci stavebního úřadu v Budišově nad Budišovkou a Vítkově,“ vysvětlila Odstrčilíková.
Zatím jediným městem, které řeklo větrným elektrárnám ne, je právě Vítkov.
„Respektujeme výsledek ankety, kde většina občanů byla proti stavbě větrných elektráren v Klokočově a rozhodli jsme je nestavět. Bohužel obyvatelé sousední obce Čermná ve Slezsku jsou opačného názoru, takže v případě, že se tam elektrárny postaví, budou od nás vidět stejně, jako by stály na našem území,“ řekl starosta Vítkova Pavel Smolka.
Výroba elektřiny větrem je výhodná Jak uvedl Tadeáš Ochodek, ředitel Výzkumného energetického centra VŠB-TU Ostrava, vyrábět elektřinu pomocí větru je nyní v České republice velmi výhodné.
„Provozovatel sítě ji musí (až na výjimky) vykoupit za státem garantovanou cenu. Ta je každým rokem jiná a rozhoduje o ní energetický regulační úřad. Tato cena už nemůže být po zprovoznění elektrárny v průběhu následujících 15 let nižší. Navíc je cena vyšší než tržní, a to je zdroj vysokých příjmů. Mylně se někdy informuje, že cenu dotuje stát. Dotujeme ji my všichni, protože distribuční firma tyto prostředky naúčtuje nám všem v ceně elektřiny,“ vysvětlil Tadeáš Ochodek.
reklama
Zejména pro malé obce je to nabídka natolik lákavá, že řada z nich s postavením větrných elektráren na jejich území souhlasila. Záměr postavit devět více než sto metrů vysokých větráků už posuzují i krajští úředníci.
„Napřed jsme v obci zorganizovali anketu, které se zúčastnilo 70 procent obyvatel a z toho 68 procent bylo pro postavení větrných elektráren. Vybírali jsme z nabídek sedmi firem a nakonec jsme podepsali smlouvu o spolupráci se společností AFE Bohemia, která pracuje pro německého dodavatele,“ uvedl Dušan Lederer, starosta obce Větřkovice se 751 obyvateli.
Nyní se obec chystá podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na pronájem pozemků pro stavbu jedenácti větrných elektráren vysokých 105 metrů s průměrem vrtule 90 metrů. Jednu z elektráren chtějí Větřkovičtí využít ke zatraktivnění regionu. Umístí zde šest kamer, které budou on-line přenášet výhledy na Jeseníky a Beskydy.
Obec má slíbeny miliony „Pokud se stavba větrných elektráren uskuteční, získá obec za pronájem ploch a jako provizi za výrobu každé megawathodiny ročně, až tři miliony korun. Díky takovému příjmu budeme moci požádat o dotaci z fondů Evropské unie na různé investiční akce, což jsme až dosud díky současnému rozpočtovému určení obcí nemohli. Pokud by se ale politika státu změnila a měli bychom roční příjem potřebných 2,5 milionu, určitě bychom se do takového projektu nepouštěli,“ přiznal starosta.
Stejně tak se dohodla na společném postupu přípravy větrného parku s dodavatelem i obec Moravice. Celkem by zde mělo stát šest větrných elektráren s poloměrem otáčejících se vrtulí 90 metrů a vysokých 150 metrů, umístěných pouhý jeden kilometr od nejbližšího obydlí.
„Občané naší obce se vyjádřili k výstavbě v anketě a většina byla pro. Ankety se zúčastnila většina trvale přihlášených obyvatel obce. S dodavatelem jsme uzavřeli smlouvu o spolupráci v oblasti výroby větrné energie. Obce tímto ale nejsou v žádném případě nikterak vázány,“ vysvětloval starosta Moravice Josef Dus.
Domnívá se také, že postavením větrných elektráren nedojde ani k odlivu turistů, kteří na Vítkovsko zamíří. Naopak je vidí jako další atrakci regionu. Potvrdil, že pokud se stavba větráků v jejich obci uskuteční, budou intenzivně jednat o výši příjmu do obecního rozpočtu. Její výši však starosta neprozradil.
První záměr už posuzuje kraj O tom, že dodavatelé to myslí se stavbou větrných elektráren vážně, svědčí již podaný záměr na devět větrných elektráren, který nyní úředníci kraje posuzují z hlediska vlivů na životní prostředí.
„Společnost Ventureal plánuje postavit celkem dva větrné parky. Větrný park Nové Lublice, kde budou tři větrné elektrárny výšky nad sto metrů a Větrný park Moravice - Melč, kde bude umístěno šest větrných elektráren,“ uvedla tisková mluvčí kraje Barbara Odstrčilíková.
Podle studie Vyhodnocení možnosti umístění větrných elektráren na území MS kraje z hlediska větrného potenciálu a ochrany přírody a krajiny, přitom nejsou tyto lokality vhodné k umístění větrných elektráren. Přesto kraj stavbě nemůže zabránit. „Katastrální úřad při posuzování stanovuje podmínky, za jakých je možné elektrárnu postavit. Přihlížíme k připomínkám dotčených úřadů státní správy i občanů. Konečné rozhodnutí o stavbě je výhradně v kompetenci stavebního úřadu v Budišově nad Budišovkou a Vítkově,“ vysvětlila Odstrčilíková.
Zatím jediným městem, které řeklo větrným elektrárnám ne, je právě Vítkov.
„Respektujeme výsledek ankety, kde většina občanů byla proti stavbě větrných elektráren v Klokočově a rozhodli jsme je nestavět. Bohužel obyvatelé sousední obce Čermná ve Slezsku jsou opačného názoru, takže v případě, že se tam elektrárny postaví, budou od nás vidět stejně, jako by stály na našem území,“ řekl starosta Vítkova Pavel Smolka.
Výroba elektřiny větrem je výhodná Jak uvedl Tadeáš Ochodek, ředitel Výzkumného energetického centra VŠB-TU Ostrava, vyrábět elektřinu pomocí větru je nyní v České republice velmi výhodné.
„Provozovatel sítě ji musí (až na výjimky) vykoupit za státem garantovanou cenu. Ta je každým rokem jiná a rozhoduje o ní energetický regulační úřad. Tato cena už nemůže být po zprovoznění elektrárny v průběhu následujících 15 let nižší. Navíc je cena vyšší než tržní, a to je zdroj vysokých příjmů. Mylně se někdy informuje, že cenu dotuje stát. Dotujeme ji my všichni, protože distribuční firma tyto prostředky naúčtuje nám všem v ceně elektřiny,“ vysvětlil Tadeáš Ochodek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Pan Tadeáš to má nějaké popletené - 26. 3. 2008 - Bedřich"Výroba elektřiny větrem je výhodná Jak uvedl Tadeáš Ochodek, ředitel Výzkumného energetického centra VŠB-TU Ostrava, vyrábět elektřinu pomocí větru je nyní v České republice velmi výhodné."Je asi rozumné podporovat výzkum v této oblasti. Nadhodnocená cena je ale zcela nerozumný krok – povede k výstavbě větrných elektráren, které jsou třikrát nákladnější než klasické elektrárny. Ekonomické ztráty budou enormní. Ne nadarmo je v Německu na pořadu dne omezení těchto dotací. Miliardové ztráty z využití větrné energie jsou jednou z příčin stagnace německého hospodářství. Zákeřnost regulace je právě v tom, že se tyto katastrofální ztráty v pokřiveném zrcadle vnucené nadhodnocené ceny jeví jako zisky. Pochopitelně vše zaplatí spotřebitelé elektřiny. Logické by samozřejmě bylo počkat, až klasické zdroje podraží na takovou úroveň, že by energie z větru byla konkurenceschopná i bez dotací. Z článku na https://ekolist.cz/zprava.shtml?x=238951 se dovídáme, že v roce 2004 bylo v provozu celkem 15MW instalovaného výkonu větrníků. Ty vyrobily celkem 9,9 mil. kWh energie, což je 9.900 MWh. Teoretický energetický zisk z 15MW za rok je: 365*24*15=131.400 MWh Vyrobených 9.900 MWh představuje z instalovaného výkonu cca 7,5% využití. Jsou to opravdu tak výhodné investice? A když ano, tak pro koho? Kdo z nás je ochoten z vlastních prostředků investovat do zařízení s tak nízkým využitím? Jedna firma a jedna vesnice s posvěcením ministerstva životního prostředí vydělávají na našich daních. "To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou," pochvaloval si feldkurát Katz, který peníze také jen přijímal a nevracel. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby se takto zachoval každý... A ty myšlenkové perly pana Tadeáše na závěr, to jě něco: "Mylně se někdy informuje, že cenu dotuje stát. Dotujeme ji my všichni, protože distribuční firma tyto prostředky naúčtuje nám všem v ceně elektřiny". To je podle něho v pořádku. ??? To je jako z usnesení Xtého sjezdu KSČ. Však ona ta celá ostravská univerzita jede taknějak v komunistickém stylu dodnes. Lesk a bída větrníků v Jindřichovicích http://www.csvts.cz/cns/news06/060317z.htm Průměrný koeficient využití za celou dobu provozu se pohybuje okolo 10,6% a to je velmi hluboko pod projektovými předpoklady. Tak co Vy na to, pane Tadeáši? |
