Právo: Projekt elektrárny v říčním tunelu rozhádal ekology
14.5.2008 | PRAHA | Právo | Ivan Blažek |
Unikátní projekt počítá s využitím jednoho ze dvou zapomenutých říčních tulenů řeky Klabavy u Ejpovic. V tunelu má být zřízena malá hydroelekrárna. Ochránci přírody se ale staví proti plánovanému projektu. Důvodem jejich odmítavého postoje je to, že inkriminovaný říční tunel je domovem pro vzácný druh netopýrů.
Unikátní projekt na energetické využití jednoho ze dvou zapomenutých říčních tunelů na Klabavě u Ejpovic rozhádal ekology.
Správa chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko dala plánu zelenou, proti tomu se však odvolala základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kulíšek z Rokycan. Konečný verdikt tak vynese až ministerstvo životního prostředí.
Vlastník tunelů, firma AP Trust spadající pod Škodu Holding, přesto doufá, že práce na úpravě pravého tubusu, v němž bude umístěna malá vodní elektrárna o výkonu až jedné gigawatthodiny ročně, začnou ještě letos. „Zkušební provoz chceme zahájit zhruba za rok,“ řekl Právu Michal Bíman, generální ředitel AP Trust. Stavba za 40 miliónů má šanci na evropskou dotaci. Nyní začalo posuzování vlivů projektu na životní prostředí. Kladný posudek už dalo třeba Povodí Vltavy, rybáři, a především již zmíněná správa CHKO.
Azyl pro netopýry
Souběžné tunely – každý je 1,5 kilometru dlouhý a šest metrů vysoký – vznikly v roce 1957, když bylo nutné kvůli lomu u Ejpovic odklonit tok Klabavy. Po skončení těžby se řeka vrátila do koryta, lom zaplavila voda a tunely si vybrali za zimoviště vzácní netopýři černí. Investor kvůli nim musí získat takzvanou „výjimku“ – ta umožní zaplavení jednoho tubusu, druhý bude dál sloužit netopýrům.
Výjimku správa povolila, tedy za dodržení některých podmínek.
„Realizace projektu je veřejným zájmem ekonomické povahy výrazně převažujícím, alespoň tedy v místním měřítku, nad zájmem ochrany přírody,“ stojí v rozhodnutí vedoucího správy Petra Hůly.
„Proti rozhodnutí CHKO jsme se odvolali,“ sdělil Dan Šatra z Kulíšku. „Nejde jen o netopýry, odskáče to i řeka. Čistou energii ano, ale ne za každou cenu,“ prohlásil Šatra.
Méně je někdy více
Zatímco teď je průměrný průtok v dotčeném úseku Klabavy 2 m3/s, po spuštění elektrárny by mohl klesnout až na pětinu. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase by ale právě snížení průtoku mohlo pomoci kvalitě vody v zaplaveném lomu. Ubude řas a sinic, zvýší se průhlednost vody. Je tu ale ještě více než kilometrový úsek řeky pod jezerem. „Ke zhoršení jakosti vody zde nedojde nebo nebude významné,“ uvedl Duras.
reklama
Správa chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko dala plánu zelenou, proti tomu se však odvolala základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kulíšek z Rokycan. Konečný verdikt tak vynese až ministerstvo životního prostředí.
Vlastník tunelů, firma AP Trust spadající pod Škodu Holding, přesto doufá, že práce na úpravě pravého tubusu, v němž bude umístěna malá vodní elektrárna o výkonu až jedné gigawatthodiny ročně, začnou ještě letos. „Zkušební provoz chceme zahájit zhruba za rok,“ řekl Právu Michal Bíman, generální ředitel AP Trust. Stavba za 40 miliónů má šanci na evropskou dotaci. Nyní začalo posuzování vlivů projektu na životní prostředí. Kladný posudek už dalo třeba Povodí Vltavy, rybáři, a především již zmíněná správa CHKO.
Azyl pro netopýry
Souběžné tunely – každý je 1,5 kilometru dlouhý a šest metrů vysoký – vznikly v roce 1957, když bylo nutné kvůli lomu u Ejpovic odklonit tok Klabavy. Po skončení těžby se řeka vrátila do koryta, lom zaplavila voda a tunely si vybrali za zimoviště vzácní netopýři černí. Investor kvůli nim musí získat takzvanou „výjimku“ – ta umožní zaplavení jednoho tubusu, druhý bude dál sloužit netopýrům.
Výjimku správa povolila, tedy za dodržení některých podmínek.
„Realizace projektu je veřejným zájmem ekonomické povahy výrazně převažujícím, alespoň tedy v místním měřítku, nad zájmem ochrany přírody,“ stojí v rozhodnutí vedoucího správy Petra Hůly.
„Proti rozhodnutí CHKO jsme se odvolali,“ sdělil Dan Šatra z Kulíšku. „Nejde jen o netopýry, odskáče to i řeka. Čistou energii ano, ale ne za každou cenu,“ prohlásil Šatra.
Méně je někdy více
Zatímco teď je průměrný průtok v dotčeném úseku Klabavy 2 m3/s, po spuštění elektrárny by mohl klesnout až na pětinu. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase by ale právě snížení průtoku mohlo pomoci kvalitě vody v zaplaveném lomu. Ubude řas a sinic, zvýší se průhlednost vody. Je tu ale ještě více než kilometrový úsek řeky pod jezerem. „Ke zhoršení jakosti vody zde nedojde nebo nebude významné,“ uvedl Duras.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
MV
Martin Vlk
18.8.2020 08:55Ať koukám na mapy.cz a měřím jak měřím, úsek pod jezerem má tak cca 0.5 km a řekl bych, že systém drobných jezů by problém s vyschnutím řešil nad míru dostatečně. Když vezmu v úvahu, že v jezeře by také žilo něco jiného než sinice, je to dobrá výměna a když k tomu připočtu lepší využití elektrárny a více energie, která se pak nemusí vyrobit v nějaké uhelce, tak není nad čím diskutovat. Mám zato, že v tomto případě by se měli "ekologové" nad sebou zamyslet a dovolit nějaké takovéto řešení.
Odpovědět
MK
Milan Kavalír
20.8.2020 01:28Mám za to, že tato MVE bude jako dva větrníky u Slaného. Ty taky většinu roku stojí. Když se podíváte na WEB povodí a vidíte tam výtok z přehrady Klabava cca 500l/s po celý srpen 2020 a do lomu musíte zachovat nějaký minimální průtok, tak se to opravdu vyplatí. Z mého pohledu to bude návratnost v nenávratnu.Tunel je holt tunel.
Odpovědět
