Právo: Sklizeň pícnin je často tragédií pro zvěř
28.5.2004 | JIHLAVA | Právo
Tragédií pro lesní zvěř je jarní senoseč a sklizeň pícnin. Pod žacími stroji zahynou ročně tisíce kusů mláďat srnčí a drobné zvěře. Myslivci ztráty odhadují na milióny korun. Konec května a začátek června považují nimrodi z hlediska ztrát na zvěři tradičně za nejhorší. Je to doba, kdy zvěř má mláďata a zemědělci současně vyjedou do polí sklízet pícniny.
Právě ve vzrostlých trávách ale můžou být mladé srny a drobná zvěř a vedle nich zakládá hnízda i pernatá zvěř. Ztráty na mladé zvěři jsou rok od roku větší, především kvůli stále výkonnější sklízecí technice.
"Dnes se sklízí píce ve vysokých rychlostech a výkonnými řezacími stroji s několikametrovým záběrem," uvedl jednatel žďárského Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Oldřich Sedlář. Navíc zemědělci mnohdy nesklízejí louky po částech pro zelené krmení, ale při dobrém počasí sklidí nekompromisně všechno najednou. Podle průzkumu z roku 2002 v okrese zabila zemědělská technika téměř tisíc kusů srnčí zvěře. Uhynuly i další stovky zajíců a jiné drobné zvěře.
Chybí dobré plašiče
Moderní mechanizace způsobuje podle myslivců největší úbytek zvěře v naší přírodě. Zákon sice ukládá používat při sklizních na technice plašiče zvěře, ale to se děje jenom výjimečně. "Do devadesátých let se vyráběla v přidružených výrobách družstev různá plašicí zařízení, ale to postupně zaniklo. V současné době nemám informace, že by někdo něco takového dělal," posteskl si Sedlář. Jedním z družstev, která plašiče vyráběla, byl Věcov.
"Kdysi se u nás dělaly plašiče s elektrickým výbojem, ale dnes už to nevyrábíme. Na každém novém stroji mají být odháněče zvěře už od výrobce, ale jaký mají účinek, to se dá jen těžko říci," konstatoval předseda Zemědělského družstva Vrchy Věcov Jiří Boháč. Snížit riziko úhynu zvěře při sklizních se snaží i samotní myslivci. Pokud jim zemědělci oznámí místo a čas, kdy do luk vjedou stroje, nimrodi na místa instalují mobilní plašiče.
"Jsou to lesklé fóliové pásky, které jsou ve větru hlučné a ve slunci svým leskem navozují pro zvěř podobu ohně. Takto se dají škody z velké míry eliminovat," vysvětlil Oldřich Sedlář.
Smrtící jsou i auta
Další stovky kusů zvěře hynou ročně pod koly aut. Právě na jaře se objevuje více případů ohlášení nehod se zvěří. Od dvaadvacátého do pětadvacátého května byly takové nehody na Žďársku čtyři. Všechny se sice obešly bez vážnějších zranění posádek aut, ale škody dosáhly celkem sto pětasedmdesát tisíc korun. Jenom v jednom případě zůstala srna na místě mrtvá.
Podle Oldřicha Sedláře je to způsobeno tím, že srnčí zvěř v této době začíná bojovat o nejlepší teritoria s ideálními podmínkami pro život.
"Do těchto míst se stahuje nejvíce srnčí zvěře a nejsilnější srnci vyhánějí ostatní samce. Přitom dochází ke stresovému přebíhání zvěře právě i přes silnice. Dalším důvodem je přecházení zvěře na atraktivní pastevní místa," řekl Sedlář. Ten častější střety se srnčí zvěří a někdy i divočáky vysvětluje také jejich většími počty.
reklama
"Dnes se sklízí píce ve vysokých rychlostech a výkonnými řezacími stroji s několikametrovým záběrem," uvedl jednatel žďárského Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty Oldřich Sedlář. Navíc zemědělci mnohdy nesklízejí louky po částech pro zelené krmení, ale při dobrém počasí sklidí nekompromisně všechno najednou. Podle průzkumu z roku 2002 v okrese zabila zemědělská technika téměř tisíc kusů srnčí zvěře. Uhynuly i další stovky zajíců a jiné drobné zvěře.
Chybí dobré plašiče
Moderní mechanizace způsobuje podle myslivců největší úbytek zvěře v naší přírodě. Zákon sice ukládá používat při sklizních na technice plašiče zvěře, ale to se děje jenom výjimečně. "Do devadesátých let se vyráběla v přidružených výrobách družstev různá plašicí zařízení, ale to postupně zaniklo. V současné době nemám informace, že by někdo něco takového dělal," posteskl si Sedlář. Jedním z družstev, která plašiče vyráběla, byl Věcov.
"Kdysi se u nás dělaly plašiče s elektrickým výbojem, ale dnes už to nevyrábíme. Na každém novém stroji mají být odháněče zvěře už od výrobce, ale jaký mají účinek, to se dá jen těžko říci," konstatoval předseda Zemědělského družstva Vrchy Věcov Jiří Boháč. Snížit riziko úhynu zvěře při sklizních se snaží i samotní myslivci. Pokud jim zemědělci oznámí místo a čas, kdy do luk vjedou stroje, nimrodi na místa instalují mobilní plašiče.
"Jsou to lesklé fóliové pásky, které jsou ve větru hlučné a ve slunci svým leskem navozují pro zvěř podobu ohně. Takto se dají škody z velké míry eliminovat," vysvětlil Oldřich Sedlář.
Smrtící jsou i auta
Další stovky kusů zvěře hynou ročně pod koly aut. Právě na jaře se objevuje více případů ohlášení nehod se zvěří. Od dvaadvacátého do pětadvacátého května byly takové nehody na Žďársku čtyři. Všechny se sice obešly bez vážnějších zranění posádek aut, ale škody dosáhly celkem sto pětasedmdesát tisíc korun. Jenom v jednom případě zůstala srna na místě mrtvá.
Podle Oldřicha Sedláře je to způsobeno tím, že srnčí zvěř v této době začíná bojovat o nejlepší teritoria s ideálními podmínkami pro život.
"Do těchto míst se stahuje nejvíce srnčí zvěře a nejsilnější srnci vyhánějí ostatní samce. Přitom dochází ke stresovému přebíhání zvěře právě i přes silnice. Dalším důvodem je přecházení zvěře na atraktivní pastevní místa," řekl Sedlář. Ten častější střety se srnčí zvěří a někdy i divočáky vysvětluje také jejich většími počty.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
