Petr Martan za petiční výbor: 22 procent prvních zón a dost - takový signál vyslal Senát

Senát Parlamentu ČR na své schůzi 2. 5. 2013 přijal usnesení, které bylo i malým politickým rozhodnutím adresovaným navrhovatelům zákona o Národním parku Šumava a Poslanecké sněmovně.

Pod petici „NE-35 procent prvních zón v NP Šumava“ se podepsalo 11 000 občanů. Ti odmítají zvyšování rozlohy prvních zón v návrhu zákona o NP Šumava, který předkládá Ministerstvo životního prostředí. Vyzývají zákonodárce, aby odhlasovali zákon, který trvale určuje 1. zóny v rozsahu do 20% území a zamezuje tak dalšímu usychání lesů.

Předkladatelé petice - Petr Martan, poradce v lesnictví; Naděžda Kavalírové, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR a exsenátor Josef Kalbáč – přesvědčili senátory, že není racionální důvod pro zvyšování rozlohy lesů, kde se nezasahuje proti kůrovci.

K obhajobě petice na zasedání přednesl P. Martan vyčerpávající argumentace. Upozornil, že za 22 let existence NP Šumava uschlo 16 000 ha lesů a přirozeně mělo uschnout pouze 3 200 ha. Jestliže je lesů uschnuto na 100 let dopředu, potom je nesmyslem, aby návrh zákona obsahoval zvýšení 1. zón a kategorii II.A s rozlohou 9 000 ha doposud zelených lesů. Taková plocha by byla opět obětována ke zkáze. Historie parku ukázala, že uschly všechny lesy zařazené do režimu prvních zón včetně těch, které na ně byly připravovány.

Jemu oponoval náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař a trval na předloze zákona, který byl právě předán do sněmovny. Dle něho je to kompromisní řešení s podporou šumavských obcí. Petenti si naproti tomu přivezli i mezinárodní podporu od Mikroregionu Šumava – Bavorský les, který vydal písemné prohlášení – nesouhlas s dalším zvětšováním rozlohy prvních zón v NP Šumava. Jde o uskupení starostů obcí obou států. Za české starosty jsou v něm František Vlček, Michal Šnebergr, Jiří Jukl, Rudolf Salvetr a další.

Z vystupujících senátorů v rozpravě zazněla v převaze podpora pro nerozšiřování 1. zón v NP Šumava. Umírněný přístup v zónaci by preferovali senátoři Pavel Eybert, Jan Látka, Petr Bratský, Jan Horník, Stanislav Juránek a další.

Pro rozšiřování území bezzásahových zón v parku tradičně vystupovali senátoři Miroslav Krejča a Jiří Dienstbier.
Předseda Senátu Milan Štěch také řekl: „Byl bych rád, kdyby ministerstvo postupovalo tak, jak říká Pavel Eybert, tzn., aby se vycházelo zhruba z praxe chráněných území, která tam doposud byla, aby se dokázala skloubit jak ochrana přírody, tak hospodářská funkce lesa. Aby Šumava byla jak pro chráněnou flóru a faunu, tak aby byla i pro lidi. Aby ani jeden směr nedostal navrch. Víte, my – Jihočeši – máme naši přírodu velmi rádi. Ale na druhou stranu bychom nechtěli být rezervací pro celou republiku, aby se tam zkoušely za každou cenu pokusy. To si také nezasloužíme.“

Senát nakonec schválil usnesení v němž výrazně podpořil petici, neboť „považuje za úměrné vyhlásit zákonem o NP Šumava 1. zóny z dosavadních 13% na 22%, jako dostačující rozsah, kde nebude zasahováno do přírodních procesů.“ Senát dále „doporučuje přijmout takový zákon o NP Šumava, který stanoví, že změny rozsahu prvních zón budou přijímány pouze novelou zákona.“