Arnika: Arnika a Aarhuská úmluva

Den před významnou mezinárodní událostí se v Praze představuje nové české ekologické sdružení ARNIKA(1). 30. října totiž vstoupí v platnost Aarhuská úmluva(2), která je pro ARNIKU a její program „Veřejnost a životní prostředí“ zásadní. V následujících dnech (možná tedy již 30.10.) má o ratifikaci úmluvy Českou republikou jednat i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

ARNIKA od svého založení 29. 9. 2001 rozšiřuje mezinárodní spolupráci – bude hostit část kanceláře mezinárodní sítě Health Care Without Harm a navázala spolupráci s Pesticide Action Network - Europe.

Jednou z prvních významných akcí ARNIKY byla mezinárodní konference v Zahrádkách u České Lípy „Pesticidy a Stockholmská úmluva“ (23.- 25. října 2001) pro nevládní organizace ze střední a východní Evropy. „Je dobrým znamením, že evropské společenství neziskových organizací poctilo ARNIKU důvěrou a svěřilo nám koordinaci mezinárodní studie o pesticidech ve střední a východní Evropě. Na této konferenci se také přidaly nové nevládní organizace k Evropské pracovní skupině IPEN, kterou ARNIKA koordinuje,“ sdělil člen Užší rady sdružení ARNIKA RNDr. Jindřich Petrlík.

Hlavní kampaní ARNIKY je v současné době „Budoucnost bez jedů“, která žádá uzákonění práva na informace o toxických látkách vypouštěných průmyslovými podniky do prostředí v podobě integrovaného registru znečišťování(3) a ratifikaci Stockholmské úmluvy(4) o perzistentních organických látkách – čili dioxinech, DDT, hexachlorbenzenu, PCB a dalších. Petici „Budoucnost bez jedů“ podpořilo k dnešnímu dni svým podpisem více než 6000 občanů. Se zavedením integrovaného registru znečišťování souhlasí i jinak k návrhům ekologů kritický ministr Miroslav Grégr.


(1) „Arnika“

Ekologické sdružení Arnika založila skupina, která 29. 9. 2001 opustila Děti Země z důvodu odlišných představ o budoucí činnosti a struktuře této organizace.
Arnika se zabývá ochranou mokřadů a vodních toků, znečištěním životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. (Podrobnější informace o projektech a představitelích nové organizace naleznete níže). Pro novou organizaci hraje významnou roli i mezinárodní a přeshraniční spolupráce, například na projektu mezinárodní spolupráce při ochraně dolního Labe anebo na mezinárodním projektu týkajícím se toxických látek v životním prostředí. Arnika je rovněž zapojena do práce mezinárodních sítí za snížení toxických látek v životním prostředí – IPEN (International POPs Elimination Network) a Health Care Without Harm.
Posláním nové organizace je zlepšení stavu životního prostředí, jeho obrana před znečišťováním, ochrana a obnova přírodních hodnot na území ČR, a to i v evropském kontextu. Arnika je celostátní organizace s centrální kanceláří a místně či tématicky definovanými samostatnými subjekty. Arnika bude usilovat o širokou členskou základnu. Svých cílů hodlá dosahovat pomocí kampaní a projektů.
Arnika představí své představitele, náplň činnosti a poslání na tiskové konferenci v Praze dne 29. října 2001.

Hlavní programy a projekty sdružení ARNIKA:

Program: Ochrana Přírody

Program Ochrana přírody se nyní zaměřuje především na záchranu nejbohatších ekosystémů střední Evropy – mokřadů, vodních toků a dalších ekosystémů vázaných na vodu. Mokřady nás pomáhají chránit před ničivými povodněmi a čistí vodu. Tento program ARNIKY hledá a prosazuje takové alternativy spravování a využívání vodních toků, které směřují ke sladění požadavků ochrany přírody, protipovodňové ochrany a hospodářského využití vodních toků a krajiny kolem nich.

Další důležitou oblastí činnosti programu „Ochrana přírody“ je záchrana mizejících druhů rostlin a živočichů v jejich původních biotopech a zachování přirozené rovnováhy krajiny.

Prioritní kampaně:

„Ochrana dolního toku Labe“
„Ochrana Poodří pro 21. Století“
„Pozemkový spolek Bořena“
„Natura 2000“

Kontaktní osoba: Ing. Vlastimil Karlík (0737/ 322 396, dz.priroda@newspace.cz)




Program Toxické látky a odpady

Životní prostředí České republiky patří mezi nejvíce zamořená území různými toxickými látkami, například dioxiny, PCB či těžkými kovy. Řada z těchto látek se do prostředí dostává z odpadů a jejich zpracování.

Sdružení ARNIKA se v programu "Toxické látky a odpady" snaží omezit množství nebezpečných látek vypouštěných do prostředí - prosazuje přísnější zákony a zavedení tzv. "čistší výroby" či důsledné recyklace odpadů. Důležitou částí práce tohoto programu je prosazování práva na informace o toxických látkách v životním prostředí, které ještě stále není v České republice samozřejmostí.

Hlavními kampaněmi programu jsou:

„Budoucnost bez jedů“
„Koncepce nakládání s odpady“
„Stop toxickým látkám v Evropě“
„Za náhradu PVC v českém zdravotnictví“
„Databáze znečištění ze spaloven a energobloků na internetu“

Kontaktní osoby: RNDr. Jindřich Petrlík (02/ 2278 0052, jindrich.petrlik@ecn.cz),
Ing. Milan Havel (02/ 684 1128, havel.m@volny.cz)

Program Veřejnost a životní prostředí

Posláním programu Veřejnost a životní prostředí je pomáhat lidem, kteří se chtějí podílet na rozhodování o životním prostředí v místě, kde žijí. Naše práce zahrnuje pomoc s orientací v zákonech a s účastí ve správních řízeních, s odbornými problémy a s publicitou případu. Program bude pořádat také semináře a průběžně vydávat metodické příručky. Naváže na několikaletou zkušenost Centra pro podporu občanů, existujícího (původně jako sekce Dětí Země) od roku 1996. Důležitou součástí programu Veřejnost a životní prostředí je prosazování práva na informace o životním prostředí a možnosti soudní obrany proti poškozování životního prostředí. Tak se ARNIKA bude snažit prosadit praktické naplnění Aarhuské úmluvy EHK OSN (Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí).
Některé environmentální problémy, které tento program ARNIKY řeší:

„Praha – Přírodní park Košíře-Motol „
„Litoměřicko – Přírodní park Džbán“
„Praha – Balabenka“
„Úvaly u Prahy – lisovna ESSA Czech“
„Veřejnost a rozhodování o dálnici D3“

Kontaktní osoby: RNDr. Jindřich Petrlík (02/ 2278 0052, jindrich.petrlik@ecn.cz),
Martin Skalský (02/ 3333 7075, martin.skalsky@ecn.cz).



Česká a mezinárodní spolupráce

Sdružení ARNIKA je členem Zeleného kruhu, Informačního centra nadací (ICN), Českého národního komitétu UNEP a řady dalších koalic. Na mezinárodní úrovni se zapojuje do celosvětové sítě za snížení toxických látek v životním prostředí – IPEN (International POPs Elimination Network) a je zástupcem České republiky v koalici Health Care Without Harm - HCWH a v mezinárodní síti Global Aliance for Incineration Alternatives – GAIA. Na poli ochrany vodních ekosystémů je pro ARNIKU důležité její členství v European Rivers Network – ERN a v koalici českých a německých občanských sdružení „Za záchranu dolního Labe“.

(2) Úmluva Evropské hospodářské komise při OSN – Aarhuská úmluva

Jedním z hlavních dokumentů, které byly předmětem jednání čtvrté ministerské konference “Životní prostředí pro Evropu” (23. - 25. června 1998) v dánském Aarhusu byla úmluva, připravená pracovní skupinou ustavenou Výborem pro ekologickou politiku Evropské hospodářské komise OSN, “O přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí” (v originále: Convention on Access to Information, Public Participation in Decision-making and Access to Justice in Environmental Matters). Aarhuská úmluva byla 25. 6. 1998 podepsána 35 zeměmi
(včetně České republiky), 4 další státy podepsaly později. V Aarhusu byly podepsány i protokoly o těžkých kovech a rezistentních organických látkách. Touto problematikou se ekologické sdružení ARNIKA též zabývá.

(3) Právo na informace o toxických látkách - Integrovaný registr znečišťování - zavádí vládní návrh zákona o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC), který prošel v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prvním čtením 12. července 2001. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Jak takový systém vypadá v praxi lze vidět na webovských stránkách: http://bezjedu.detizeme.cz/registr.htm

(4) Nová mezinárodní dohoda o tuctu nejtoxičtějších látek na světě (tzv. perzistentních organických látkách) je podle místa svého vzniku nazývána Stockholmskou úmluvou. K jejímu podpisu došlo 23. května 2001. Zakazuje osm pesticidů, dvě průmyslové látky a stanovuje nutnost eliminovat zatížení životního prostředí dioxiny a furany, které vznikají například spalováním chlorovaných látek anebo jako nechtěný vedlejší produkt některých chemických výrob. Česká republika ji podepsala, stejně jako například Polsko, Evropská unie, Slovinsko, Ukrajina anebo USA (celkem 70 států). Pro Českou republiku bude tato úmluva mimo jiné znamenat například důslednější třídění a recyklaci odpadů namísto jejich spalování ve spalovnách či skládkování (skládky i spalovny jsou zdroji dioxinů).