Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Arnika oslovila poslance kvůli toxickým látkám
Občanské sdružení ARNIKA dnes dopisem oslovilo poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a požádalo je o podporu zavedení práva veřejnosti na informace o toxických látkách do české legislativy. Dopis obsahoval také kopie podpisových archů petice „Budoucnost bez jedů“. ARNIKA tak učinila v souvislosti se zítřejším (úterý 4. 12. 2001) plánovaným druhým čtením zákona o integrované prevenci znečišťování, který toto právo občanů navrhuje.
Petici požadující uzákonění práva na informace o toxických látkách formou tzv. integrovaného registru znečišťování podepsalo již přes 6.700 občanů. Mezi nimi rovněž 7 starostů měst a obcí, dva zástupci hejtmana kraje, 5 poslanců krajských zastupitelstev a 29 poslanců městských a obecních zastupitelstev (z kraje Praha například Otto Kechner – náměstek primátora hl. m. Prahy).
K integrovanému registru vydala souhlasné stanovisko Komise životního prostředí Akademie věd ČR (viz tisková zpráva ARNIKY – 28. 11. 2001) a svoji podporu mu vyjádřil v dopise adresovaném sdružení Děti Země i ministr Miroslav Grégr.
Občanské sdružení ARNIKA očekává od poslanců Parlamentu ČR, že odolají průmyslové lobby, která se snaží povinnosti průmyslu vyplývající z integrovaného registru výrazně omezit, a uhájí právo občanů na informace o toxických látkách vypouštěných do životního prostředí.
„Hrozí, že díky aktivitám lobbistů znečišťovatelů se podaří zmařit 5 let práce expertů (např. z MŽP, MPO, Svazu chemického průmyslu atd.), kteří tuto část zákona připravovali. Zmrzačením integrovaného registru znečišťování do nefunkčního tvaru navíc ČR definitivně ztratí na mezinárodním poli kredit progresivní země,“ varuje Ing.Ondřej Velek z Nadace Partnerství, která se sdružením ARNIKA na kampani o zavedení integrovaného registru spolupracuje.
Integrovaný registr znečišťování
- Co se děje?
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je zákon o integrované prevenci znečištění, který už projednal Výbor pro evropskou integraci PSP ČR a Výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj PSP ČR. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu chemického průmyslu ČR lobbují za to, aby byl zákonem navržený integrovaný registr znečišťování výrazně omezen. Argumentují tím, že požadavek jde nad rámec EU a vyvolá zbytečně vysoké náklady pro průmysl. Evropská unie skutečně takovýto registr zatím nevyžaduje, ale v době našeho vstupu do ní už jej nejspíš vyžadovat bude. Řada jejích států již takový registr používá (např. Holandsko, Velká Británie, Švédsko ad.).
- Současný stav
Existuje několik registrů, do nichž jsou průmyslové podniky povinny předávat informace o škodlivinách vypouštěných do životního prostředí anebo o chemických látkách používaných ve výrobě - REZZO (registr o množstvích látek vypouštěných do ovzduší), ISO (informační systém o odpadech) a další. Každý z nich se řídí složkovým zákonem a jsou na něj kladeny specifické a značně rozdílné požadavky. K některým údajům z nich se řadový občan může dostat, zašle-li žádost na příslušný orgán státní správy - například k údajům o tom, kolik kterých látek vypouští ten který podnik do ovzduší se lze dostat podáním žádosti u České inspekce životního prostředí. Ale k valné části informací se občané nemají šanci dostat vůbec - například k chemickým rozborům odpadů, které opouštějí průmyslové podniky a končí ve spalovnách anebo na skládkách. Většinou téměř nemožné je také získat údaje o složení odpadních vod z podniků.
- Po zavedení integrovaného registru znečišťování
Integrovaný registr znečišťování již ve svém názvu obsahuje slibné sjednocení doposud existujících informačních systémů o škodlivinách vypouštěných podniky do životního prostředí. Ona integrace by spočívala v tom, že by se v registru dala najít určitá látka - například těžký kov kadmium (Cd) - a u ní údaj, kolik jej příslušný podnik za rok vypustí do ovzduší, kolik do vody a v jakém množství zůstává v odpadech, jež podnik opouštějí. A co víc, řadový občan by nemusel obíhat jednotlivé instituce a žádat je o sdělení informace, ale stačilo by se podívat na internet anebo navštívit nejbližší lidovou knihovnu, aby se mohl kýžené informace o vypouštěných škodlivinách za uplynulé roky dozvědět. To vše by se mohlo stát, kdyby průmysl nelobboval za to, aby tyto informace mohl dál držet pod pokličkou. Teď záleží na poslancích Parlamentu ČR, zda budou stranit občanovi anebo dají na lobbisty průmyslových podniků.
Petici požadující uzákonění práva na informace o toxických látkách formou tzv. integrovaného registru znečišťování podepsalo již přes 6.700 občanů. Mezi nimi rovněž 7 starostů měst a obcí, dva zástupci hejtmana kraje, 5 poslanců krajských zastupitelstev a 29 poslanců městských a obecních zastupitelstev (z kraje Praha například Otto Kechner – náměstek primátora hl. m. Prahy).
K integrovanému registru vydala souhlasné stanovisko Komise životního prostředí Akademie věd ČR (viz tisková zpráva ARNIKY – 28. 11. 2001) a svoji podporu mu vyjádřil v dopise adresovaném sdružení Děti Země i ministr Miroslav Grégr.
Občanské sdružení ARNIKA očekává od poslanců Parlamentu ČR, že odolají průmyslové lobby, která se snaží povinnosti průmyslu vyplývající z integrovaného registru výrazně omezit, a uhájí právo občanů na informace o toxických látkách vypouštěných do životního prostředí.
„Hrozí, že díky aktivitám lobbistů znečišťovatelů se podaří zmařit 5 let práce expertů (např. z MŽP, MPO, Svazu chemického průmyslu atd.), kteří tuto část zákona připravovali. Zmrzačením integrovaného registru znečišťování do nefunkčního tvaru navíc ČR definitivně ztratí na mezinárodním poli kredit progresivní země,“ varuje Ing.Ondřej Velek z Nadace Partnerství, která se sdružením ARNIKA na kampani o zavedení integrovaného registru spolupracuje.
Integrovaný registr znečišťování
- Co se děje?
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je zákon o integrované prevenci znečištění, který už projednal Výbor pro evropskou integraci PSP ČR a Výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj PSP ČR. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Svazu chemického průmyslu ČR lobbují za to, aby byl zákonem navržený integrovaný registr znečišťování výrazně omezen. Argumentují tím, že požadavek jde nad rámec EU a vyvolá zbytečně vysoké náklady pro průmysl. Evropská unie skutečně takovýto registr zatím nevyžaduje, ale v době našeho vstupu do ní už jej nejspíš vyžadovat bude. Řada jejích států již takový registr používá (např. Holandsko, Velká Británie, Švédsko ad.).
- Současný stav
Existuje několik registrů, do nichž jsou průmyslové podniky povinny předávat informace o škodlivinách vypouštěných do životního prostředí anebo o chemických látkách používaných ve výrobě - REZZO (registr o množstvích látek vypouštěných do ovzduší), ISO (informační systém o odpadech) a další. Každý z nich se řídí složkovým zákonem a jsou na něj kladeny specifické a značně rozdílné požadavky. K některým údajům z nich se řadový občan může dostat, zašle-li žádost na příslušný orgán státní správy - například k údajům o tom, kolik kterých látek vypouští ten který podnik do ovzduší se lze dostat podáním žádosti u České inspekce životního prostředí. Ale k valné části informací se občané nemají šanci dostat vůbec - například k chemickým rozborům odpadů, které opouštějí průmyslové podniky a končí ve spalovnách anebo na skládkách. Většinou téměř nemožné je také získat údaje o složení odpadních vod z podniků.
- Po zavedení integrovaného registru znečišťování
Integrovaný registr znečišťování již ve svém názvu obsahuje slibné sjednocení doposud existujících informačních systémů o škodlivinách vypouštěných podniky do životního prostředí. Ona integrace by spočívala v tom, že by se v registru dala najít určitá látka - například těžký kov kadmium (Cd) - a u ní údaj, kolik jej příslušný podnik za rok vypustí do ovzduší, kolik do vody a v jakém množství zůstává v odpadech, jež podnik opouštějí. A co víc, řadový občan by nemusel obíhat jednotlivé instituce a žádat je o sdělení informace, ale stačilo by se podívat na internet anebo navštívit nejbližší lidovou knihovnu, aby se mohl kýžené informace o vypouštěných škodlivinách za uplynulé roky dozvědět. To vše by se mohlo stát, kdyby průmysl nelobboval za to, aby tyto informace mohl dál držet pod pokličkou. Teď záleží na poslancích Parlamentu ČR, zda budou stranit občanovi anebo dají na lobbisty průmyslových podniků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
