Děti Země: Budoucnost jedů začíná dnes

"Přestože se v posledních deseti letech chemická bezpečnost potravin zlepšila, existuje stále řada případů, kdy se konzument vystavuje z hlediska jeho dlouhodobého zdraví rizikům, která nejsou zanedbatelná. A to i případě potravin, o kterých se domnívá, že jsou zdraví zvláště prospěšné," říká Prof. Ing. Jana Hajšlová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. Z hlediska dopadů znečištěného prostředí na zdraví lidí je důležité, že se od roku 1989 výrazně snížily například emise oxidu siřičitého. "Toxické látky, které často způsobují hormonální poruchy anebo jsou rakovinotvorné, však i nadále ohrožují čistotu vzduchu, který dýcháme, vody v řekách a potravin. Proto jsme se rozhodli zahájit u příležitesti letošního Dne Země kampaň Budoucnost bez jedů," říká vedoucí nového projektu Dětí Země a předseda této organizace, RNDr. Jindřich Petrlík. Součástí nové kampaně Dětí Země je petice "Budoucnost bez jedů", pod níž dnešním dnem Děti Země zahájily sběr podpisů v rámci akcí připravených ke Dni Země. Petice má dva základní požadavky směřované především na poslance Parlamentu České republiky - uzákonění práva na informace o toxických látkách (prostřednictvím integrovaného registru znečišťování) a ratifikaci nové Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách (např. dioxinech, DDT či PCB). K jejímu podpisu se sejdou zástupci vlád celého světa 22. - 23. května tohoto roku ve Stockholmu. "Zahájení naší kampaně ke Dni Země navazuje na jeho původní tradici. V roce 1970 vyšli Američané do ulic, aby upozornili na znečištění životního prostředí toxickými látkami. Stejný důvod má naše kampaň," komentuje vztah mezi Dnem Země a Budoucností bez jedů tisková mluvčí Dětí Země, Adéla Kubíčková. Za zvláště alarmující považují Děti Země hladiny polychlorovaných bifenylů (PCB), dioxinů a dalších z řady těchto toxických látek zjištěné v mateřském mléce. PCB by nemusely být tak velkým problémem, kdyby existovala důslednější evidence odpadů, které je obsahují a zdrojů jejich emisí do prostředí. Dioxiny jsou stále ještě zamořeny například dva baráky neratovické Spolany. Vznikají také spalováním chlorovaných látek. Sledování toxických látek v prostředí má řešit integrovaný registr znečišťování v návrhu zákona o integrované prevenci znečištění (IPPC). "Jde o jednoduchý nástroj sledování toků nebezpečných látek a jejich emisí do prostředí, který pomohl snížit zátěž životního prostředí v zahraničí. Věříme, že pomůže i u nás," říká Ing. Ondřej Velek z Nadace Partnerství. Integrovaný registr znečišťování umožňuje podnikům najít kritická místa úniků nebezpečných látek do prostředí. Dochází potom méně často k případům, jakými byly havárie ve Spolaně Neratovice v loňském roce. Při té červencové bylo okolí závodu zamořeno 180 kg chlóru, který zničil část zemědělské úrody. S výrobou v této chemičce jsou spojené také emise rtuti (těžkého kovu) do prostředí. Rtuť se používá při výrobních procesech v chlórové chemii. Organická rtuť způsobuje u dětí poruchy vývoje mozku a nervové soustavy1). 1) Ted Schettler, Gina Solomon, Maria Valenti & Annette Huddle: Generations at risk - Reproductive Health and Environment, Cambridge, London 1999. Přílohy: Stockholmská úmluva Osm látek používaných jako pesticidy, dvě průmyslové sloučeniny a dioxiny a furany, vznikající mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek skončilo na prozatímním seznamu toxické dvanáctky. Má je pomoci sprovodit ze světa nová mezinárodní úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) - pesticidy a průmyslové látky zakáže a zdroje dioxinů navrhuje minimalizovat. K jejímu uzavření dojde 22. - 23. května 2001 ve Stockholmu. Nebezpečné látky, které putují na dlouhé vzdálenosti, musí hlídat celý svět. Stockholmská úmluva má vstoupit v platnost po jejím podpisu a ratifikaci padesátým státem. Optimisté odhadují, že se tak stane do roku 2004. To je pomalu, když si uvědomíme, že jen během pár let zmizelo v České republice neznámo kde nejméně 40 % odpadů obsahujících nebezpečné PCB. Podobně je tomu s nekontrolovaným obchodem či převážením odpadů přes hranice načerno. Veřejnost každé země by měla usilovat o co nejbližší ratifikaci úmluvy jejím parlamentem. To samozřejmě nestačí. Je nutné hlídat, aby se nestalo, že například odpady s DDT, PCB a dioxiny zmizí neznámo kde před očima státních institucí, jak se to stalo s odpadem z Milovic. Látky na "černé listině" - nová mezinárodní (Stockholmská) úmluva je zakáže nebo přikáže eliminaci jejich zdrojů Pesticidy: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, chlordan, mirex, a toxafen Průmyslové sloučeniny: hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly (PCB) Nechtěné produkty vznikající různými procesy: hexachlorbenzen, PCB, polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF), přičemž pro poslední dvě skupiny látek se vžil souhrnný název dioxiny Integrovaný registr znečišťování V roce 1984 zabil v indickém Bhopálu smrtelný oblak metylizokyanidu z továrny Union Carbide 2 500 lidí. Krátce poté došlo k závažnému úniku chemikálií v západní Virginii. Tyto nehody vedly k tomu, že zaměstnanci průmyslu, některá města a obce začali žádat informace o nebezpečných látkách v jejich okolí. Na základě jejich požadavků vznikl v roce 1986 zákon o havarijním plánování a právu veřejnosti na informace (Emergency Planning and Community Right-to-Know Act (EPCRA). Článek 313 tohoto zákona požaduje, aby průmyslová zařízení informovala o únicích chemikálií do životního prostředí. Vznikl Integrovaný registr znečišťování (v USA nazývaný Toxic Release Inventory). A co u nás? K vážným průmyslovým haváriím dochází i v České republice (namátkou lze z posledních let jmenovat únik chlóru ze Spolany Neratovice v létě 2000, požár v Linde-Frigera v Berouně v roce 1998 ad.). Nemusí jít ani o havárii, ale o úmyslné "odložení" toxické látky na nepatřičné místo (vyvezený perchloretylen do starého písníku zamořil v únoru 2000 několik studní na Chrudimsku). Integrovaný registr znečišťování by mohl pomoci řadě z takových událostí předejít anebo alespoň přispět k dokonalejší ochraně zdraví lidí, kteří je likvidují. Registr znečišťování - první krok ke zplepšení Uzákonění práva na informace o toxických látkách ve Spojených státech přineslo celkové snížení nebezpečných látek vypouštěných továrnami do životního prostředí. Celkové emise toxických látek do ovzduší, vody i půdy se v průběhu pěti let (za období 1988 - 93) snížily o 46 %. Stačilo udělat první krok, přijmout zákon o registru znečišťování a volném přístupu k informacím v něm. Podniky raději, nežli by snášely kritiku veřejnosti, začaly samy hledat díry, kudy jim unikají nebezpečné látky do prostředí. Překvapivě tak samy ušetřily nemalé prostředky. Zpočátku se však takovému zákonu bránily s odůvodněním, že "to bude stát moc peněz". Ze zkušeností ve Spojených státech vyplývá, že volně přístupný Integrovaný registr znečištění je pro - každého prvním krokem při pátrání po čistotě prostředí, ve kterém žije anebo se do něj stěhuje - veřejnost možností vstupní informace pro zahájení dialogu s podniky působícími v obci a jejím okolí - lékaře důležitým podkladem ke stanovení diagnózy a ke studiu účinků chemických látek na lidský organismus - ředitele a management podniků vodítkem při zlepšování technologie, odstraňování závad a netěsností v provozech - odbory podkladem pro vyjednávání o zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců - státní a mezinárodní instituce dobrým souborem dat pro lepší programy na ochranu životního prostředí a informování veřejnosti o jeho stavu - kraje, místní samosprávu a obecní úřady základem pro havarijní plány, monitorování znečištění, případně vylepšování legislativy Příklad, jak by mohl Integrovaný registr znečišťování vypadat najdete na internetu: http://bez_jedu.detizeme.cz/registr.htm anebo http://www.ecn.cz/dioxin/spal_map.htm Jak vypadá jinde již reálně najdete také na internetu v USA: http://www.epa.gov/opptintr/tri a ještě v Kanadě: http://www.ec.gc.ca/pdb/npri http://www.npri-inrip.com/