Tiskové zprávy
MŽP ČR: Česká republika se stala signatářem tzv. Nagojského protokolu
Česká republika se stala signatářem nové mnohostranné environmentální smlouvy: Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (dále jen "Protokol"). Protokol byl přijat na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 18. - 29. října 2010 v Nagoji v Japonsku. Na základě usnesení vlády č. 269 ze dne 13. dubna 2011 podepsala Protokol za ČR dne 23. června 2011 Ing. Edita Hrdá, velvyslankyně a stálá představitelka České republiky při Organizaci spojených národů v New Yorku.
Úmluva o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“), jejíž smluvní stranou je ČR od 3. března 1994, má tři základní cíle - ochranu biologické rozmanitosti, její udržitelné využívání a zajištění spravedlivého a rovnocenného rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Protokol se týká specifických ustanovení Úmluvy o genetických zdrojích. Jeho cílem je zajištění spravedlivého a rovnocenného rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a předávání příslušných technologií při respektování suverénních práv států na tyto zdroje a technologie a zajištění vhodného financování. Naplnění podmínek Protokolu by mělo v konečném důsledku přispět k ochraně biologické rozmanitosti a jejímu udržitelnému využívání.
Protokol vytváří předpoklady pro zvýšení právní jistoty a důvěry mezi poskytovateli a uživateli genetických zdrojů. Rovněž podporuje výzkum, vývoj a inovace v rychle se rozvíjející oblasti využívání genetických zdrojů a biotechnologií. Podpis a následná ratifikace ČR této mezinárodní smlouvy je i v zájmu podnikatelských subjektů, neboť budou mít pro svou činnost konkrétní právní rámec pro získávání genetických zdrojů a pro jejich další využití.
Vláda svým usnesením vyjádřila souhlas s podpisem Protokolu za ČR s výhradou ratifikace, neboť samotná ratifikace protokolu bude mít dopad na právo ČR. Konkrétní podoba a rozsah změn vnitrostátních právních předpisů bude podmíněna výsledkem podrobnější analýzy dopadů na úrovni práva EU. Analýzu dopadů na právní normy EU v současné době provádí Evropská komise. První návrh legislativních úprav na úrovni EU je přitom očekáván v polovině roku 2012. Vláda odložila vyjádření souhlasu s ratifikací Protokolu do doby, kdy bude zajištěn soulad práva ČR s Protokolem, připravena pravidla pro jeho provádění a přesně analyzovány finanční dopady. Vzhledem k tomu, že tyto kroky nelze provést před změnami práva EU, návrh dalších opatření v souvislosti s ratifikací Protokolu a jeho vstupem v platnost bude vládě předložen do 31. prosince 2012.
Úmluva o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“), jejíž smluvní stranou je ČR od 3. března 1994, má tři základní cíle - ochranu biologické rozmanitosti, její udržitelné využívání a zajištění spravedlivého a rovnocenného rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. Protokol se týká specifických ustanovení Úmluvy o genetických zdrojích. Jeho cílem je zajištění spravedlivého a rovnocenného rozdělení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů, včetně odpovídajícího přístupu ke genetickým zdrojům a předávání příslušných technologií při respektování suverénních práv států na tyto zdroje a technologie a zajištění vhodného financování. Naplnění podmínek Protokolu by mělo v konečném důsledku přispět k ochraně biologické rozmanitosti a jejímu udržitelnému využívání.
Protokol vytváří předpoklady pro zvýšení právní jistoty a důvěry mezi poskytovateli a uživateli genetických zdrojů. Rovněž podporuje výzkum, vývoj a inovace v rychle se rozvíjející oblasti využívání genetických zdrojů a biotechnologií. Podpis a následná ratifikace ČR této mezinárodní smlouvy je i v zájmu podnikatelských subjektů, neboť budou mít pro svou činnost konkrétní právní rámec pro získávání genetických zdrojů a pro jejich další využití.
Vláda svým usnesením vyjádřila souhlas s podpisem Protokolu za ČR s výhradou ratifikace, neboť samotná ratifikace protokolu bude mít dopad na právo ČR. Konkrétní podoba a rozsah změn vnitrostátních právních předpisů bude podmíněna výsledkem podrobnější analýzy dopadů na úrovni práva EU. Analýzu dopadů na právní normy EU v současné době provádí Evropská komise. První návrh legislativních úprav na úrovni EU je přitom očekáván v polovině roku 2012. Vláda odložila vyjádření souhlasu s ratifikací Protokolu do doby, kdy bude zajištěn soulad práva ČR s Protokolem, připravena pravidla pro jeho provádění a přesně analyzovány finanční dopady. Vzhledem k tomu, že tyto kroky nelze provést před změnami práva EU, návrh dalších opatření v souvislosti s ratifikací Protokolu a jeho vstupem v platnost bude vládě předložen do 31. prosince 2012.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk