Ekologický právní servis: Chcete se vyjádřit k budoucnosti kraje? Máte na to již jen 6 dnů

Již za 6 dnů uplyne lhůta, ve které je možné vyjádřit se k návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, krajskému „územnímu plánu“. Námitky a připomínky je možné podat nejpozději na veřejném projednání, které se koná 19. dubna. Návrh obsahuje celou řadu problematických bodů – např. brněnské nádraží pouze v tzv. odsunuté variantě nebo rychlostní silnice R43 a R52.1

Zásady územního rozvoje vymezují nejvýznamnější stavby v kraji. Jsou rozhodující pro územní plány jednotlivých obcí v kraji, které musí záměry ze Zásad převzít. Kvalifikovanou námitku, která by mohla vést k přepracování či doplnění Zásad, mohou podat pouze obce nebo tzv. zástupci veřejnosti.

V čem je návrh Zásad problematický, vysvětluje Martin Fadrný z Ekologického právního servisu: „Návrh se upíná především na výstavbu nových kapacitních silnic či průmyslových zón. Nebere ale dostatečně v úvahu další složky udržitelného rozvoje, jako např. životní prostředí či veřejné zdraví, vše je totiž podřízeno plánovaným silnicím. Rovněž nám v textu chybí vyhodnocení koncepčních variant sítě kapacitních silnic v Jihomoravském kraji.“

Návrh krajského územního plánu např. předpokládá vedení rychlostní silnice R43 středem městské části Brno-Bystrc. Silnice se má navíc napojovat na na dálnici D1 a dále na Jihozápadní tangentu pomocí monstrózní mimoúrovňové křižovatky v těsné blízkosti Brna a obcí Troubsko a Ostopovice. „Takovou křižovatku není možné žádným způsobem odhlučnit. Už teď jsou přitom v této lokalitě překročeny hlukové i imisní limity,“ dodává Martin Fadrný.

Koncepce dá mimojiné zelenou výstavbě nových průmyslových zón jižně od Brna v oblasti s nejúrodnější ornou půdou a bude také klíčová pro rozřešení otázky, kde bude stát brněnské hlavní vlakové nádraží. Současný návrh počítá pouze s variantou tzv. odsunutého nádraží. Pokud bude návrh schválen, nebude již možné realizovat variantu nádraží v centru, která je podle řady studií levnější a technicky vhodnější.2

Podoba dokumentu ještě není definitivní. Na základě námitek obcí a zástupců veřejnosti a připomínek široké veřejnosti může dojít k jeho přepracování. Aby zástupce mohl podat námitku, potřebuje získat určité množství podpisů - podpisy 500 občanů kraje, 200 občanů obce nad 2000 obyvatel nebo 1/10 občanů obce s méně než 2000 obyvateli. Podpisy je nutné připojit pod text připomínky obsahující také zmocnění zástupce. Následně zástupce podá text této připomínky jako námitku.

Pokud občané budou chtít podpořit svým podpisem již existující zástupce veřejnosti, připomínky a zmocnění je možné stáhnout z internetu a zaslat poštou.3

Podle Martina Fadrného postupuje Jihomoravský kraj tak, aby se Zásady mohly co nejdříve schválit, což se projevuje na úkor kvality dokumentu a možnosti občanů návrh důkladně prostudovat. „Navrhovali jsme, aby kraj stanovil delší lhůtu pro podávání námitek a připomínek, aby posunul termín veřejného projednání, což mu zákon umožňuje. Kraj ale stanovil pouze nejkratší možnou lhůtu – tedy 30 dní. Přitom dokument má s přílohami více než tisíc stran, navíc nepřehledně rozdělených do několika desítek souborů.4 Pro běžného občana je téměř nemožné se v něm zorientovat v tak krátké lhůtě,“ dodává Martin Fadrný.

Po úterním veřejném projednání kraj zpracuje došlé námitky a připomínky a na jejich základě může rozhodnout o přepracování návrhu. Pokud bude návrh Zásad schválen zastupitelstvem, pak může být zrušen pouze Nejvyšším správním soudem „Nedokážeme předvídat, zda kraj rozhodne o přepracování a doplnění Zásad. Velké množství došlých podání by však mohlo přinutit Jihomoravský kraj k sebereflexi a provedení žádoucích změn v obsahu. Pokud ale kraj hodí připomínky a námitky do koše, pak lze okolo obsahu Zásad očekávat soudní spory,“ uzavírá Martin Fadrný.