Tiskové zprávy
Arnika: Co vypouští Savea či Triton, to se Středočeši možná už napříště nedozvědí
5. září 2011 | Arnika
Pokud projde návrh ministerstva průmyslu a obchodu, přijde Středočeský kraj o data od 101 podniků ze 187 ohlašující data do Integrovaného registru znečišťovatelů v roce 2009. Z registru by zmizela například laminátovna SAVEA z Hudlic, která se umístila na první příčce celorepublikového žebříčku v emisích styrenu.
Tyto emise by nemusel hlásit ani druhý největší znečišťovatel styrenem v kraji a čtvrtý v republice - závod Polysan z Nesměřic u Zruče nad Sázavou. Kromě firem pracujících s plasty a lamináty by napříště nemusely do IRZ ohlašovat také například elektroprůmyslové podniky, veřejnost by přišla i o většinu informací o chemických látkách v odpadech. K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Pracovní skupina k IRZ složená ze zástupců ministerstev, krajů, podniků a nevládníc organizací se sejde na podzim. Záměr poté dostane na stůl ke konečnému projednání vláda.
Triton (Foto: Arnika)Dalším příkladem, jak by „seškrtání" IRZ významně ovlivnilo Středočeský kraj, je chemická čistírna Triton z Rakovníka. V posledních letech si obyvatelé stěžují na tmavý kouř jdoucí z tohoto podniku. Pokud by čistírna zmizela z registru, občané by se nedozvěděli o emisích pravděpodobně karcinogenního tetrachlorethylenu, které v roce 2009 čistírna zvýšila o cca 1000 kg.
Z IRZ by zmizely i menší čistírny odpadních vod v kraji jako ČOV Příbram, Říčany, Kralupy nad Vltavou, Mělník a Vrapice. „Protože většina chemických látek končí právě v odpadních vodách, pomáhají nám malé čistírny odpadních vod rozpoznat zatíženost regionu průmyslovým znečištěním či zjistit, nakolik se čistota prostředí v regionu naopak zlepšuje," říká Ing. Jana Altunkaya, vedoucí projektu Zachovejme IRZ. V rámci tohoto projektu Arnika upozorňuje na konkrétní dopady záměru omezit IRZ pro jednotlivé kraje.
Momentálně se proti omezení IRZ postavilo více než 80 starostů a zastupitelů všech obcí ČR prostřednictvím Výzvy adresované Ministerstvu průmyslu a obchodu. Další podpisy přibývají. Arnika zveřejnila současně petici, kterou může podpořit každý občan: arnika.org/petice-neomezujte-irz
Integrovaný registr znečišťování je veřejně přístupnou databází, v níž jsou - přehledně a na jednom místě - shromážděny údaje o tom, kolik toxických látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky končí v odpadech z těchto provozů.
Za sedm let svého fungování pomohl IRZ v mnoha obcích, městech a regionech zjistit původce i rozsah znečištění. Registr poskytl řadě obcí první informace o vypouštění závažných škodlivin do životního prostředí a jejich vedení pak mohlo na základě dat v registru začít vyjednávat s průmyslovými podniky o možnostech snížení zátěže jejich okolí nebezpečnými látkami.
Pokud by byly schváleny požadavky Ministerstva průmyslu a obchodu, „zmizelo" by z registru přibližně 900 z 1520 podniků ze všech krajů ČR (dle údajů za rok 2009). Mezi nimi figurují i velcí znečišťovatelé rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami, mutagenními a perzistentními látkami (POPs) a podniky obtěžující zápachem okolí svých provozů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje tuto povinnost výrazně „seškrtat" v rámci tzv. ekoauditu, který se omezením environmentální legislativy snaží zvýšit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru. Toto nešťastné řešení má však za následek spíše omezení práva veřejnosti na informace o mnoha oblastech životního prostředí a ve svém důsledku naopak snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než v České republice a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ.
Další informace: http://arnika.org/co-vypousti-savea-ci-triton-se-stredocesi-mozna-uz-napriste-nedozvedi
Tyto emise by nemusel hlásit ani druhý největší znečišťovatel styrenem v kraji a čtvrtý v republice - závod Polysan z Nesměřic u Zruče nad Sázavou. Kromě firem pracujících s plasty a lamináty by napříště nemusely do IRZ ohlašovat také například elektroprůmyslové podniky, veřejnost by přišla i o většinu informací o chemických látkách v odpadech. K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Pracovní skupina k IRZ složená ze zástupců ministerstev, krajů, podniků a nevládníc organizací se sejde na podzim. Záměr poté dostane na stůl ke konečnému projednání vláda.
Triton (Foto: Arnika)Dalším příkladem, jak by „seškrtání" IRZ významně ovlivnilo Středočeský kraj, je chemická čistírna Triton z Rakovníka. V posledních letech si obyvatelé stěžují na tmavý kouř jdoucí z tohoto podniku. Pokud by čistírna zmizela z registru, občané by se nedozvěděli o emisích pravděpodobně karcinogenního tetrachlorethylenu, které v roce 2009 čistírna zvýšila o cca 1000 kg.
Z IRZ by zmizely i menší čistírny odpadních vod v kraji jako ČOV Příbram, Říčany, Kralupy nad Vltavou, Mělník a Vrapice. „Protože většina chemických látek končí právě v odpadních vodách, pomáhají nám malé čistírny odpadních vod rozpoznat zatíženost regionu průmyslovým znečištěním či zjistit, nakolik se čistota prostředí v regionu naopak zlepšuje," říká Ing. Jana Altunkaya, vedoucí projektu Zachovejme IRZ. V rámci tohoto projektu Arnika upozorňuje na konkrétní dopady záměru omezit IRZ pro jednotlivé kraje.
Momentálně se proti omezení IRZ postavilo více než 80 starostů a zastupitelů všech obcí ČR prostřednictvím Výzvy adresované Ministerstvu průmyslu a obchodu. Další podpisy přibývají. Arnika zveřejnila současně petici, kterou může podpořit každý občan: arnika.org/petice-neomezujte-irz
Integrovaný registr znečišťování je veřejně přístupnou databází, v níž jsou - přehledně a na jednom místě - shromážděny údaje o tom, kolik toxických látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky končí v odpadech z těchto provozů.
Za sedm let svého fungování pomohl IRZ v mnoha obcích, městech a regionech zjistit původce i rozsah znečištění. Registr poskytl řadě obcí první informace o vypouštění závažných škodlivin do životního prostředí a jejich vedení pak mohlo na základě dat v registru začít vyjednávat s průmyslovými podniky o možnostech snížení zátěže jejich okolí nebezpečnými látkami.
Pokud by byly schváleny požadavky Ministerstva průmyslu a obchodu, „zmizelo" by z registru přibližně 900 z 1520 podniků ze všech krajů ČR (dle údajů za rok 2009). Mezi nimi figurují i velcí znečišťovatelé rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami, mutagenními a perzistentními látkami (POPs) a podniky obtěžující zápachem okolí svých provozů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje tuto povinnost výrazně „seškrtat" v rámci tzv. ekoauditu, který se omezením environmentální legislativy snaží zvýšit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru. Toto nešťastné řešení má však za následek spíše omezení práva veřejnosti na informace o mnoha oblastech životního prostředí a ve svém důsledku naopak snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než v České republice a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ.
Další informace: http://arnika.org/co-vypousti-savea-ci-triton-se-stredocesi-mozna-uz-napriste-nedozvedi
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk