Zelený kruh, NESEHNUTÍ a Arnika: Dva poslanci a zdiskreditovaný inspektor prosazují zrušení veřejné kontroly rozhodování

Poslanecké výbory projednávaly [1] vládní novelu stavebního zákona. Poslanci Sivera a Urban navrhli vyloučit veřejnost z rozhodování o většině stavebních projektů s dopadem na životní prostředí. Návrh na zrušení veřejné kontroly předložil také Milan Teigiser, který nezákonně certifikoval Bauhaus v Brně-Ivanovicích a mrakodrap na Pankráci. Ten navíc požaduje ponechat v zákoně díry umožňující bez kontroly veřejnosti i úřadů vydávat certifikáty na problematické stavby. S návrhy poslanců a inspektora nesouhlasí Ministerstvo pro místní rozvoj. Ekologické organizace považují veřejnou kontrolu povolování staveb za jeden z významných protikorupčních nástrojů a vyzývají poslance a poslankyně, aby ji naopak posílili.

Podle poslanců Sivery (ODS) a Urbana (ČSSD) by občané nadále směli připomínkovat pouze vliv projektů na vzhled krajiny či veřejnou zeleň, nikoliv už vliv továren či dálnic na zdraví a kvalitu života lidí. Oba poslanci navrhují vyloučit veřejnost z většiny rozhodování novelizací zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten ale věcně nesouvisí s projednávaným vládním návrhem novely stavebního zákona. Jde tedy o tzv. legislativní přílepek, o němž by podle Ústavního soudu poslanci vůbec neměli hlasovat. Ministerstvo pro místní rozvoj vyslovilo s návrhy poslanců Sivery a Urbana nesouhlas [2]. Poslanci Sivera a Urban podobně útočili na ekologické zákony i v minulosti [3].

Návrh na vyloučení veřejnosti ze všech stavebních řízení předložila také Českomoravská asociace autorizovaných inspektorů (ČAAI), organizace sdružující menšinu (asi kolem třiceti) autorizovaných inspektorů. Zároveň navrhuje, aby jimi vydané povolení přestalo mít charakter správního rozhodnutí a nikdo se tak vůči němu nemohl odvolat. Ruší i další řešení děr v zákoně, které vláda připravila mj. na základě žádosti ombudsmana.

Spoluautorem návrhu ČAAI je Milan Teigiser, který vydal certifikát na kontroverzní stavby Bauhausu v Brně-Ivanovicích [4], bytového komplexu v Brně-Líšni či výškové budovy na pražském Pankráci [5]. Podobnou taktiku uplatnil Teigiser i v jiných případech. Využil totiž chyby ve stavebním zákoně, který nestanovuje kontrolu úřadů a veřejnosti nad vydáváním certifikátů ani sankce za porušení předpisů. Nezákonné jednání inspektora Teigisera konstatovalo při svém šetření i ministerstvo pro místní rozvoj. Podle informací České televize ministerstvo dokonce zahájilo správní řízení a hodlá Teigiserovi odebrat autorizaci.

Ekologické organizace žádají poslance a poslankyně, aby pozměňovací návrh odmítli a naopak posílili veřejnou kontrolu stavebních projektů. Účast veřejnosti totiž vede k omezení vlivu staveb na životní prostředí a k prevenci korupčního jednání. Jeden příklad za všechny: rozšíření průmyslového podniku na zpracování dřevotřísky Kronospan v Jihlavě. Do posuzování stavby nové kotelny se zapojila čtyři sdružení, protože už dnes je podnik významným znečišťovatelem ovzduší ve městě. Do stavebního povolení byly zpracovány připomínky veřejnosti, která prosadila systém sledování kvality ovzduší, jenž je dnes vzorem pro další města.

„Účast veřejnosti v rozhodování patří k demokratickým samozřejmostem, pomáhá otevřenému rozhodování a brání korupci. Politici jako pánové Sivera a Urban a podnikavci jako pan Teigiser usilují o opak. Věřím ale, že většina zákonodárců, podpoří naopak vládní návrh.“ doplňuje Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

„Institut autorizovaných inspektorů má především usnadnit provádění drobných staveb, například rodinných domů, nikoliv vycházet vstříc stavebním lobbistům a osekávat podmínky pro významné stavby. Příklad z Pankráce a další ukazují jeho přímé důsledky pro ochranu životního prostředí a demokratické principy.“ řekla mluvčí Arniky Zora Kasiková.

„Návrh je neuvěřitelný. Popírá rozsudky českých soudů a chce z autorizovaných inspektorů udělat nikým nekontrolované soukromé 'úředníky' bez možnosti odvolání či soudního přezkumu jejich rozhodnutí. Případy podle vzoru brněnského Bauhausu – tedy obejití stavebního řízení a realizace stavby v rozporu s limity územního plánu – by tak nadále hrozily kdekoliv a kdykoliv," komentuje materiál Jiří Koželouh z Nezávislého sociálně ekologického hnutí - NESEHNUTÍ.

Poznámky:
[1] Hospodářský výbor přerušil projednávání vládní novely stavebního zákona do 16. května. Do 4. května bude přijímat další návrhy na změnu novely. Podobně se dnes zřejmě zachová Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Podrobné informace o zákonu a pozměňovacích návrzích najdete zde.
[2] Ministerstvo pro místní rozvoj již tyto návrhy posuzovalo při přípravě vládního návrhu novely. Na základě kritiky právních expertů, ekologických organizací i Legislativní rady vlády je odmítlo. Vládní návrh novely stavebního zákona účast veřejnosti s určitými omezeními zachovává.
[3] Milan Urban se loni v září formou přílepku snažil zrušit poplatky za zábor orné půdy a usnadnit tak developerům výstavbu hal a skladů na okrajích měst. Po veřejné kritice návrh stáhl. František Sivera se dokonce postavil proti své vládě, když v lednu navrhoval zrušení poplatků za znečišťování ovzduší.
[4] V tomto případě ignoroval sousedy a sousedky obří prodejny, jejímu otevření zabránil až soud. Firma Bauhaus za to hrozí Česku dvoumiliardovou arbitráží.
[5] V případě Pankráce Milan Teigiser umožnil zahájení stavby mrakodrapu Epoque v době, kdy byl proces vydávání stavebního povolení na dotčenou stavbu přerušen kvůli chybějícím a zákonem požadovaným podkladům. Současně ignoroval svou povinnost vypořádat námitky občanských sdružení jako účastníků řízení.