Česká rozvojová agentura: Etiopská farmářka Almaz se stala vzorem pro svou komunitu

Almaz Argeta společně s manželem v současnosti obhospodařuje v kebeli Dibicha pětihektarové pole, na němž zúročuje nejen své dlouholeté zkušenosti, ale i nové poznatky a postupy z projektu České rozvojové agentury. V loňském říjnu díky dodání šlechtěných osiv zasadila mrkev, cibuli, rajčata, zelí, červenou řepu a dva druhy fazolí. Úroda se kvantitou i kvalitou natolik vydařila, že si na trzích v obcích Safa a Chuko za své výpěstky mohla účtovat vyšší cenu, a zajistit tak svoji desetičlennou rodinu, nakoupit potřebné léky i školní pomůcky.

V roce 2017 byl v regionu, kde žije Almaz s rodinou, zahájen projekt Participativní rozvoj produktivní krajiny v zóně Sidama, jehož cílem je zvýšit životní úroveň zemědělců a zlepšit nakládání s přírodními zdroji ve vybraných kebelích. Tyto dvě témata spolu v Etiopii úzce souvisí a nadužívání přírodních zdrojů je zde hlavním důvodem postupné degradace krajiny a rozšiřování pouští. Zemědělství se přitom věnuje například v zóně Sidama Regionu jižních národností a lidu téměř 85 % obyvatel a v případě neúrody je příjem těchto venkovských domácností vážně ohrožen.

„Etiopská vláda o této hrozbě samozřejmě ví a má ambiciózně nastavené strategie zemědělského rozvoje. Ty se soustředí převážně na další intenzifikaci zemědělství a na zvýšení výnosů rostlinné produkce na aktuálně obdělávaných plochách. Tohoto záměru má být dosaženo prostřednictvím propagace vysokoproduktivních šlechtěných odrůd typických polních plodin, užíváním chemických hnojiv nebo např. intenzivní orbou. Otázka správného využívání a dostupnosti pokročilých zemědělských vstupů však stále není vyřešena. Velká část domácností z cílových komunit, zvláště pak chudých farmářů, zůstává mimo dosah vládních rozvojových kampaní nebo aplikují postupy, které pro krajinu nejsou dlouhodobě vhodné,“ říká Jan Blinka z České rozvojové agentury, který má projekty v Etiopii na starosti.

S podporou ČRA na problém reaguje i organizace Člověk v tísni ve spolupráci s odborníky z Výzkumného ústavu meliorace a ochrany půd, Canadian Foodgrain Bank a etiopské Hawassa University. Společně s místními úřady se zaměřují zejména na ochranu půdy, erozi, podporu biodiverzity a udržitelnou správu vodních zdrojů. Hospodárný management půd, vhodná kombinace plodin a správná orba dokáží v krajině zadržet násobně více vody a zkvalitnit produkci. Důležitá je v projektu role aktivních farmářů, kteří jsou otevření novým postupům, sami upravují obdělávaná pole a zodpovědně se připravují na období sucha i povodní. Výsledky se dostavují již s první úrodou, kdy se zapojeným farmářům znatelně zvyšují výnosy.

Almaz svým úspěchem inspirovala a motivovala další obyvatele k účasti na projektu. A je to mezi jinými například správný postup při hnojení, který stojí za skvělými výsledky zmíněné farmářky. V současnosti už přesně ví, jak je důležité vedle správného výběru pěstované zeleniny využívat organický kompost na její hnojení, v případě fazolí pak používat bio-hnojiva dodávané farmářům v rámci projektu. Nejen pracovitostí, ale především díky schopnosti rychle se učit a adaptovat na nové postupy a technologie je v místní komunitě v současnosti pokládána za „modelovou farmářku“. Ostatní drobní zemědělci se od ní učí a úspěšně zavádějí moderní postupy i na svých pozemcích.