MŽP ČR: Evropská unie je šancí pro ekologické podnikání

S ohledem na stav životního prostředí ve světě i u nás zavádějí producenti nové výrobní postupy, které zohledňují dopady výroby i každého výrobku na jednotlivé složky životního prostředí, ale současně prospívají i ekonomice podniku.

Ekologicky přijatelné technologie jsou mimořádnou příležitostí pro český průmysl v rámci společného evropského trhu. Mezi perspektivní odvětví patří zejména recyklace odpadů, čisté technologie a prevence znečištění, energetická efektivnost či obnovitelné zdroje energie. Odhady evropských odborových organizací hovoří o tom, že tato odvětví v rámci EU porostou každý rok o 8 % přinejmenším ve výhledu do roku 2010. Údaje, zveřejněné Evropskou komisí, hovoří o tom, že by podnikání v těchto oborech mohlo přinášet roční obrat až 4 miliardy Euro a zaměstnávat až 25 000 lidí [1].

Ekologicky příznivé podnikání v Evropské unii znamená mj. preferenci tzv. „nejlepších dostupných technik“ (BAT – Best Available Techniques). Povinné zavádění BAT vyžaduje i u nás nový zákon IPPC (o integrované prevenci znečištění). Zavádění BAT se přitom netýká jenom průmyslu, ale také například zemědělství.
V celé Evropě razantně stoupá poptávka po čistých a bezpečných potravinách z ekologického zemědělství a po turistice mimo frekventovaná turistická centra. Vstup do Evropské unie je tedy velkou šancí i pro české ekologické farmáře, kteří tak získají přímý vstup na evropské trhy a možnost čerpání prostředků z evropského rozpočtu na údržbu krajiny. Výhody vstupu pro naše ekologické farmáře se velmi pravděpodobně ještě zvýší po chystané reformě Společné zemědělské politiky EU. Ta totiž počítá s přesunutím části produkčních dotací právě na podporu kvality a šetrného obhospodařování krajiny. S tím úzce souvisí další perspektivní podnikatelské odvětví. A tím je bezesporu šetrná turistika a agroturistika.

Za zmínku stojí také rostoucí náročnost spotřebitelů v členských státech EU, která se projevuje mj. nárůstem poptávky po ekologicky certifikovaných výrobcích. Ať už jde o značky garantované státem (Ekologicky šetrný výrobek, BIO – Produkt ekologického zemědělství, či evropská „Kytička“) anebo o značky, za nimiž stojí důvěryhodná nevládní organizace (dobrým příkladem je certifikace ekologického lesnictví, kterou zaštiťuje asociace Forest Stewardship Council – FSC).

Od 80. let jsou ve vyspělých zemích Evropy používány také tzv. dobrovolné preventivní nástroje, kterými chtějí výrobci přispět ke zlepšení kvality životního prostředí.Tyto postupy se dnes stávají jedním z důležitých předpokladů konkurenceschopnosti podniků na významných evropských i světových trzích.
V ČR jsou v současnosti zavedeny do praxe následující preventivní dobrovolné nástroje:

1. Označování ekologicky šetrných výrobků
2. Environmentální systémy řízení
3. Čistší produkce
4. Dobrovolné dohody

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

Označování ekologicky šetrných výrobků

Kontakty: MŽP, Samostatné oddělení dobrovolných nástrojů, RNDr. Dagmar Sucharovová, Ing. Immo Bellman, 26712 2784, 2385 dagmar_sucharovova@env.cz, immo_bellman@env.cz; Český ekologický ústav, Agentura pro ekologicky šetrné výrobky, Petr Saifríd, 267 225 269, saifrid@ceu.cz.

V roce 1993 byl usnesením vlády vyhlášen Národní program označování výrobků ochrannou známkou ”Ekologicky šetrný výrobek”, který je kompatibilní se zahraničními programy zemí OECD i s programem Evropské unie. Program funguje na bázi dobrovolnosti a jeho základním požadavkem je, aby daný výrobek byl ohleduplný k životnímu prostředí během svého vzniku, po celou dobu své životnosti a také po jejím ukončení.

K dnešnímu dni existuje v ČR více než 270 výrobků, které jsou nositeli známky EŠV v 31 výrobkových kategoriích. V Programu EŠV je zastoupeno celkem 54 firem, z toho 36 českých a 18 zahraničních.
Ekoznačka EŠV - dává spotřebiteli záruku, že na základě ekologického hodnocení vlastností výrobků jsou u označeného výrobku minimalizovány nepříznivé vlivy na životní prostředí a přírodní zdroje. Měla by zvýšit kredit těchto výrobků a vytvořit poptávku spotřebitele a soutěžení mezi výrobci. Propůjčení ochranné známky neznamená, že daný výrobek je pro životní prostředí naprosto neškodný. Musí však být zárukou, že jednotlivé složky životního prostředí jsou jím negativně ovlivňovány mnohem méně, než jinými výrobky se srovnatelnými užitnými vlastnostmi.

Svoji státem garantovanou značku mají také čeští ekologičtí zemědělci – „BIO – Produkt ekologického zemědělství“. Bližší informace o této značce i o podmínkách a kontrole jejího používání je možné nalézt na adrese www.kez.cz.

Evropská unie má také svůj program označování ekologicky šetrných výrobků. Evropskou značkou, obdobnou našemu EŠV je ekoznačka „kytička“. Podmínky značení touto ekoznačkou EU i seznam certifikovaných výrobců a výrobků jsou k dispozici na adrese http://europa.eu.int/comm/environment/ecolabel.

Environmentální systémy řízení a jejich zavádění v ČR

Kontakty : MŽP, Samostatné oddělení dobrovolných nástrojů, RNDr. Dagmar Sucharovová, 267 122 784; Český ekologický ústav, Agentura EMAS, Ing. Pavel Růžička, 271 742 306, pavel.ruzicka@ceu.cz.
Zavedení systému řízení podniků, zohledňujícího dopady na životní prostředí, je novým progresivním přístupem, kterým lze dosáhnout souladu řízení výrobních aktivit s řešením jejich negativních vlivů na životní prostředí. Už dnes se potvrzuje, že zavedení tohoto systému vede k zajištění prosperity podniku, neboť dodržování opatření přispívá k úsporám materiálů a energií, k nižším poplatkům za zatěžování životního prostředí, minimalizaci pokut a zvyšuje kvalitu výroby.

Systémy environmentálního řízení podniků jsou označovány jako EMS, což je obecné označení pro jakýkoli systém řízení, zaměřený na ochranu životního prostředí. Pro zavedení systémů environmentálního řízení v současnosti existují dva nejrozšířenější způsoby :
1. Dle norem ISO řady 14000, kam patří především kmenová norma ČSN EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu – specifikace s návodem pro využití
2. Dle Programu EMAS (”Eco-Management and Audit Scheme”), tj. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES). Program EMAS v ČR byl schválen usnesením vlády č. 466 z 1. 7. 1998 jako ”Národní program zavádění systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí – EMAS”.

Uvedené způsoby zavádění EMS dle ISO 14000 nebo Programu EMAS se věcně liší tím, že zatímco některé jeden postup vyžaduje, druhý je pouze doporučuje.

Při zavedení environmentálního systému řízení podle Programu EMAS spočívá rozdíl ve verifikování systému a zejména v povinnosti podniku informovat o svých cílech veřejnost. Je to nový přístup, který legalizuje i náš zákon o svobodném přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (zákon č. 123/1998 Sb.) v souladu se světovými trendy (řídit a ovlivňovat kvalitu životního prostředí zapojením veřejnosti do rozhodovacího procesu). Vychází se z předpokladu, že dostatečně informovaná a tím i motivovaná veřejnost působí příznivě na zavádění EMAS v podnicích. Z provedené analýzy v podnicích ČR, které mají zaveden systém environmentálního řízení, lze konstatovat, že těžiště opatření se váže zejména na snížení odpadů a na úsporu surovin. Na financování zavedení EMS dle ISO 14000 nebo Programu EMAS v ČR na úrovni státu není právní nárok, avšak stát podporuje zavádění obou systémů z podpůrných programů a z prostředků, zahraničních projektů, např. financovaných EU nebo vyplývajících z dvojstranných dohod s jednotlivými členskými zeměmi EU. K 15. 1. 2003 bylo v ČR 355 certifikovaných/validovaných podniků dle ISO 14000 nebo EMAS.

Čistší produkce

Kontakt : Centrum čistší produkce, Dittrichova 6, Praha 2, RNDr. Anna Christianová, CSc., 224 919 148, 224 920 265, org@cpc.cz.

Čistší produkce je preventivní nástroj ochrany životního prostředí, který posuzuje dopady činnosti člověka na životní prostředí jako celek (integrovaně). Dává producentům možnost zvolit si způsob, jakým stanovených cílů v ochraně životního prostředí chtějí dosáhnout. Tím, že je zaměřena na prevenci, tedy snížení množství a toxicity odpadů (tuhých, kapalných i plynných) přímo u zdroje jejich vzniku, využívá efektivněji energii, suroviny a materiály, vede k jejich úspoře a je tak ekonomickým přínosem.

Je samozřejmostí, že tato metoda se může používat opakovaně, to vede k neustálému snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí, umožňuje snížit kapacitu koncových technologií (čistírny odpadních vod, odlučovače aj. zařízení, která omezují výstup znečištění do životního prostředí) či odstraňuje jejich potřebu vůbec, při zachování minimálních dopadů na životní prostředí.

Pro podporu zavádění čistší produkce jsou vytvářeny metodické a informační materiály, první projekty měly podobu dlouhodobých tréninkových kursů pro české konzultanty, které absolvovalo více než 200 zájemců.
Mezi pilotní projekty v ČR patří tzv. regionální a komunální projekty čistší produkce. Výhodou tohoto postupu je vytváření podmínek pro účast malých podniků nebo podniků zaměřených na nevýrobní sféru a služby či podniků zemědělského sektoru. Hlavním garantem či koordinátorem regionálního/komunálního projektu je městský/obecní úřad.

Dobrovolné dohody

Dobrovolné dohody přesahují rámec platné legislativy v životním prostředí, případně nahrazují neexistující právní normy. Využívají se k řešení tradičních i nových problémů životního prostředí a jejich naplnění v praxi vyplývá z Evropské dohody mezi ČR a EU a jejími členskými zeměmi, podmiňující vstup České republiky do EU.
První dobrovolné dohody, uzavřené mezi průmyslem a orgány státní správy, se objevily v zemích OECD v 60. a 70. letech. V ČR v současné době platí následující dobrovolné dohody mezi výrobci a Ministerstvem životního prostředí:

1. Dohoda o postupném snižování dopadu pracích prostředků na životní prostředí podepsaná dne 22. března 1995 mezi MŽP a Českým sdružením výrobců mýdla, čisticích a pracích prostředků
Hlavním přínosem této Dohody pro ochranu životního prostředí a zejména pro ochranu vod je skutečnost, že od roku 2005 Sdružení bude na český trh uvádět pouze bezfosfátové prací prostředky.
Významný je také závazek Sdružení, že bezfosfátové prací prostředky poprvé uváděné na trh budou výrazným způsobem označeny na obalech a že v nabídce pro spotřebitelský trh ČR budou trvale zastoupeny i kompaktní prací prostředky.

Dosavadní výsledky každoročního hodnocení plnění dobrovolné dohody ukazují, že během její platnosti poklesla spotřeba fosfátů v pracích prostředcích z 11 600 t v roce 1994 na 6295 t v roce 1999 (tj. o 45 %) a podíl bezfosfátových pracích prostředků se ve stejném období zvýšil na 36 %.

2. Dohoda Ministerstva životního prostředí se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a sdružením Stavíme ekologicky, podepsaná v dubnu 2002, je zaměřená na spolupráci v otázkách prohloubení integrace zásad Státní politiky životního prostředí do oborů stavebnictví se záměrem přispět k transposici a implementaci environmentální legislativy EU v oblasti stavebnictví, postavené zejména na:

1. zlepšení přijaté legislativy, všestranné podpoře všem aktivitám, směřujícím ke změně ekologického chování za využití legislativních, dobrovolných, ekonomických a informačních nástrojů;
2. prosazování environmentálních hledisek i při územním plánování a rozhodování v souladu s platným Stavebním zákonem s cílem racionálního rozvoje investiční výstavby v souladu s postupy v členských zemích EU.

Poznámky:
[1] The EU eco-industry's export potential, Ecotec Research and Consulting – European Commission DG Environment, Birmingham-Brussels 1999