Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Evropský parlament zemědělské krajině nepomohl – teď je na řadě Evropská rada
14. března 2013 | Česká společnost ornitologická
Poslanci evropského parlamentu měli 13. března poprvé možnost podílet se na reformě Společné zemědělské politiky. Bohužel jejich hlasování příliš pozitivních změn nepřineslo. Na tahu je nyní Evropská rada, která bude 18. března rozhodovat o tom, zda bude Společná zemědělská politika skutečně podporovat trvale udržitelné zemědělství.
Nejvýraznější negativní výsledky hlasování zahrnují:
1. Evropský parlament nepodpořil ani jeden z původních návrhů na tzv. ozelenění přímých plateb včetně povinnosti zachovat na části farmy prvky posilující ekostabilizační funkce krajiny. Navíc se celé ozelenění stalo jen dobrovolnou složkou dotací.
2. Evropský parlament odmítl zahrnout do minimálních standardů podmiňujících získání přímých plateb, tzv. cross-compliance, některé prvky současné legislativy na ochranu vody a přírody. Současně europoslanci zavrhli tolik potřebnou ochranu mokřadů a rašelinných půd, kde by Společná zemědělská politika mohla přispět ke zmírnění klimatických změn.
3. Europoslanci odmítli podpořit nejcennější a také nejzranitelnější zemědělské systémy v Evropě. Oblasti s vysokou přírodní hodnotou ohrožuje opouštění hospodaření na jedné straně a intenzifikace výroby na straně druhé. Evropský parlament promeškal příležitost zajistit těmto oblastem ochranu.
„Výsledek hlasování parlamentu je možné charakterizovat slovy: jeden krok dopředu a dva kroky zpět,“ zhodnotil Václav Zámečník, mluvčí petice Za obnovu zemědělské krajiny. „Poté, co Výbor evropského parlamentu pro zemědělství naboural původní návrh Evropské komise tím, že hlasoval pro nezákonnou dvojitou platbu za environmentální opatření, oslabil minimální standardy hospodaření a odmítl základní ochranu těch nejcennějších zemědělských systémů, mohlo plenární hlasování pouze zvrátit některé z těchto návrhů.”
Hlasování přesto vedlo k některým změnám, které je možné hodnotit pozitivně:
1. Europoslanci uznali, že dvojitá podpora je nezákonná a proto nemůže být součástí budoucí Společné zemědělské politiky.
2. V případě minimálních standardů hlasovali za opětovné vrácení většiny, bohužel ne ale všech, podmínek správné zemědělské praxe.
3. V případě ozelenění, které je jedním z nejdůležitějších prvků této reformy, neprošlo parlamentem několik nejhoších způsobů, jak by se mohlo ozelenění obcházet.
„Evropský parlament odmítl některé z nejhorších návrhů zemědělského výboru, ale jedná se jen o částečnou nápravu. Stávající podoba reformy stále není tou plně funkční Společnou zemědělskou politikou, která řeší největší problémy našeho venkova a není obhajitelná proti 40% evropského rozpočtu, který se na ni vynakládá," doplnila Trees Robijns, která má v mezinárodní organizaci na ochranu ptáků BirdLife International na starosti zemědělství.
Další kolo bude v pondělí
Hlasování evropského parlamentu představuje jeden klíčový krok ve vyjednávání o Společné zemědělské politice. Dalším bude dohoda mezi členskými zeměmi EU v rámci jednání Evropské rady v pondělí 18. března, na kterou bude navazovat konečné vyjednávání mezi třemi institucemi EU - komisí, parlamentem a radou.
Dosavadní jednání evropské rady se podle BirdLife vyznačovala především snahou členských zemí zprostit své zemědělce skutečných závazků z pohledu ochrany přírody. Podle průzkumu Eurobarometru přitom téměř 80% občanů Evropské unie požaduje získávání dotací podmínit lepší ochranou životního prostředí a lepší péčí o krajinu. Dokládá to i 25 000 občanů České republiky, kteří podepsali petici Za obnovu zemědělské krajiny. Tyto hlasy by měla Evropská rada odpovědně zvážit a navázat na pozitivní změny schválené evropským parlamentem.
Mezi základní požadavky, vyslovené přímo či nepřímo i v petici Za obnovu zemědělské krajiny, patří:
1. Alespoň na 7%, ideálně na 10% zemědělské půdy podpořit obnovu a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů a další opatření podporující ekologickou stabilitu a přírodní rozmanitost.
2. Zabránit obcházení cílů ozelenění Společné zemědělské politiky.
3. Nedovolit dvojitou podporu za stejný typ opatření.
4. Stanovit smysluplné minimální podmínky pro získání podpory.
Více na zemedelska-krajina.cz.
Kontakt:
Václav Zámečník, 776 368 360
Nejvýraznější negativní výsledky hlasování zahrnují:
1. Evropský parlament nepodpořil ani jeden z původních návrhů na tzv. ozelenění přímých plateb včetně povinnosti zachovat na části farmy prvky posilující ekostabilizační funkce krajiny. Navíc se celé ozelenění stalo jen dobrovolnou složkou dotací.
2. Evropský parlament odmítl zahrnout do minimálních standardů podmiňujících získání přímých plateb, tzv. cross-compliance, některé prvky současné legislativy na ochranu vody a přírody. Současně europoslanci zavrhli tolik potřebnou ochranu mokřadů a rašelinných půd, kde by Společná zemědělská politika mohla přispět ke zmírnění klimatických změn.
3. Europoslanci odmítli podpořit nejcennější a také nejzranitelnější zemědělské systémy v Evropě. Oblasti s vysokou přírodní hodnotou ohrožuje opouštění hospodaření na jedné straně a intenzifikace výroby na straně druhé. Evropský parlament promeškal příležitost zajistit těmto oblastem ochranu.
„Výsledek hlasování parlamentu je možné charakterizovat slovy: jeden krok dopředu a dva kroky zpět,“ zhodnotil Václav Zámečník, mluvčí petice Za obnovu zemědělské krajiny. „Poté, co Výbor evropského parlamentu pro zemědělství naboural původní návrh Evropské komise tím, že hlasoval pro nezákonnou dvojitou platbu za environmentální opatření, oslabil minimální standardy hospodaření a odmítl základní ochranu těch nejcennějších zemědělských systémů, mohlo plenární hlasování pouze zvrátit některé z těchto návrhů.”
Hlasování přesto vedlo k některým změnám, které je možné hodnotit pozitivně:
1. Europoslanci uznali, že dvojitá podpora je nezákonná a proto nemůže být součástí budoucí Společné zemědělské politiky.
2. V případě minimálních standardů hlasovali za opětovné vrácení většiny, bohužel ne ale všech, podmínek správné zemědělské praxe.
3. V případě ozelenění, které je jedním z nejdůležitějších prvků této reformy, neprošlo parlamentem několik nejhoších způsobů, jak by se mohlo ozelenění obcházet.
„Evropský parlament odmítl některé z nejhorších návrhů zemědělského výboru, ale jedná se jen o částečnou nápravu. Stávající podoba reformy stále není tou plně funkční Společnou zemědělskou politikou, která řeší největší problémy našeho venkova a není obhajitelná proti 40% evropského rozpočtu, který se na ni vynakládá," doplnila Trees Robijns, která má v mezinárodní organizaci na ochranu ptáků BirdLife International na starosti zemědělství.
Další kolo bude v pondělí
Hlasování evropského parlamentu představuje jeden klíčový krok ve vyjednávání o Společné zemědělské politice. Dalším bude dohoda mezi členskými zeměmi EU v rámci jednání Evropské rady v pondělí 18. března, na kterou bude navazovat konečné vyjednávání mezi třemi institucemi EU - komisí, parlamentem a radou.
Dosavadní jednání evropské rady se podle BirdLife vyznačovala především snahou členských zemí zprostit své zemědělce skutečných závazků z pohledu ochrany přírody. Podle průzkumu Eurobarometru přitom téměř 80% občanů Evropské unie požaduje získávání dotací podmínit lepší ochranou životního prostředí a lepší péčí o krajinu. Dokládá to i 25 000 občanů České republiky, kteří podepsali petici Za obnovu zemědělské krajiny. Tyto hlasy by měla Evropská rada odpovědně zvážit a navázat na pozitivní změny schválené evropským parlamentem.
Mezi základní požadavky, vyslovené přímo či nepřímo i v petici Za obnovu zemědělské krajiny, patří:
1. Alespoň na 7%, ideálně na 10% zemědělské půdy podpořit obnovu a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů a další opatření podporující ekologickou stabilitu a přírodní rozmanitost.
2. Zabránit obcházení cílů ozelenění Společné zemědělské politiky.
3. Nedovolit dvojitou podporu za stejný typ opatření.
4. Stanovit smysluplné minimální podmínky pro získání podpory.
Více na zemedelska-krajina.cz.
Kontakt:
Václav Zámečník, 776 368 360
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
