Greenpeace: Jaderná renesance je jen zbožným přáním jaderného průmyslu

Po pátečním energetickém summitu EU premiér Petr Nečas prohlásil, že je čas na renesanci jaderné energie v Evropské unii, a odpor proti jaderné energetice označil za předsudek, a nikoli racionálně podložený názor. Zdá se, že Nečas si zájmy jaderného průmyslu bere skutečně za své. Středeční program jednání vlády byl totiž rozšířen o mimořádný bod Harmonogram dostavby Temelína. Pravda je ovšem taková, že tzv. jaderná renesance je jen zbožným přáním jaderného průmyslu. Ve skutečnosti je jádro celosvětově na ústupu. (1) Navíc v žádném případě nepředstavuje řešení problému s emisemi skleníkových plynů, pouze jej odsouvá na později. (2)

Pomineme-li nezpochybnitelná environmentální a bezpečnostní rizika jaderné energie (3), zůstává ještě další významný problém: ohrožuje vývoj moderních technologií pro obnovitelné zdroje. Rozvoj jaderné energetiky by totiž vedl k zakonzervování současného stavu energetických sítí založených na velkých centralizovaných zdrojích, a zbrzdil by tak modernizaci evropské energetické sítě a rozvoj inteligentních sítí, tzv. smart grids, fungujících decentralizovaně. (4)

„Jaderná energie jako řešení problému změn klimatu je nesmysl, její příspěvek k redukci emisí skleníkových plynů je naprosto zanedbatelný. Investice do tohoto odvětví jsou pouze plýtváním času a prostředků na úkor účinnějších a čistších řešení. Jedinou cestou, jak zajistit čistou, dostupnou a spolehlivou energii, která může sloužit jako opora stabilní ekonomice, je využívání obnovitelných zdrojů energie a zavádění technologií s vysokou energetickou účinností,“ uvedla Andrea Zlatňanská, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace.
Dostupné scénáře a modely přitom ukázaly, že využijeme-li potenciál energetických úspor, obnovitelných zdrojů a zvýšené energetické účinnosti, budeme mít dostatek energie, a zároveň se obejdeme se jak bez fosilní energie, tak bez jádra. Otázkou tedy zůstává, proč investovat do jádra obrovské množství prostředků, které budou chybět jinde, a odsouvat rozvoj obnovitelných zdrojů do budoucna.

Poznámky pro editory:
(1) Trend využívání jaderné energetiky je klesající, nikoli rostoucí. V poslední dekádě byl v EU uveden do provozu jeden reaktor, zatímco 20 jich bylo odstaveno. Momentálně jsou ve výstavbě nový reaktor ve Francii a Finsku, dva se chystají na Slovensku. Stavba finského reaktoru má čtyřleté zpoždění a prozatím se prodražila o minimálně 2,6 mld. €. Francie má zpoždění dva roky a rozpočet zatím překročila o 1 mld. €.
(2) Přínos jaderné energie k ochraně klimatu je zanedbatelný. Z modelu mezinárodní energetické agentury (viz graf níže) vyplývá, že čtyřnásobné zvýšení výroby z jaderné energie by pomohlo snížit světové emise skleníkových plynů o pouhých 6 %, přičemž by se do roku 2050 muselo vybudovat 1300 velkých (1000 MWe) jaderných reaktorů. Většina hypotetických velkých reaktorů by přitom začala vyrábět energii až po roce 2020, či spíše po roce 2025, což je příliš pozdě na realizaci účinných opatření k ochraně klimatu. Navíc i jaderná elektrárna produkuje po dobu svého životního cyklu emise skleníkových plynů. Odborný časopis Enegy Policy uvádí, že emise z jaderných elektráren činí 66 g CO2e/kWh, zatímco u větrných elektráren je to pouhých 10 g CO2e/kWh. [Valuing the greenhouse gas emissions from nuclear power: A critical survey, Benjamin K. Sovacool, Energy Policy 36 (2008) 2940–2953]
(3) Těžba uranu se neobejde bez obrovských dopadů na životní prostředí. Protože je koncentrace uranu velmi nízká, zpracovává se vytěžená ruda hned na místě: po rozemletí na jemný prach se chemicky rozpouští, většinou v kyselině sírové. Z této radioaktivní žíraviny se pak extrahuje oxid uranu U3O8 v podobě žlutého prášku, který se odborně nazývá žlutý koláč. Ten je konečnou surovinou k prodeji a dalšímu zpracování. Výroba jaderného paliva a provoz jaderných reaktorů produkuje velké množství radioaktivních odpadů. Největším a doposud nevyřešeným problémem jsou vysokoradioaktivní odpady, zejména vyhořelé jaderné palivo. Představuje bohatý koktejl radioaktivních izotopů včetně plutonia a trvá statisíce let, než se jeho radioaktivita sníží na přirozenou úroveň. Spolehlivá izolace odpadů na tak dlouhou dobu však není technicky dosažitelná.
Jaderná energie představuje vážná strategická rizika, protože při jejím využívání hrozí zneužití technologií a jaderných materiálů pro vojenské účely. Šíření jaderných technologií zákonitě zvyšuje pravděpodobnost, že se dostanou do nepovolaných rukou. Už dnes si několik států vybudovalo jaderný arzenál využitím „mírové“ jaderné energetiky. V posledních letech je navíc stále aktuálnější i riziko mezinárodního terorismu a jaderné reaktory přestavují potenciální cíl útoku.

(4) Více o smart grids viz studie Greenpeace z 18. Ledna 2011 Battle of the Grids: http://www.greenpeace.org/international/Global/international/publications/climate/2011/battle%20of%20the%20grids.pdf
(5) Energetický scénář Greenpeace Energetická [r]evoluce ukazuje, že provést tuto nezbytnou transformaci energetické politiky je možné, a odkrývá také mnoho příležitostí, jak stimulovat ekonomický růst a upevnit sociální jistoty. Přechod na energetiku založenou na obnovitelných zdrojích lze provést hladce a spravedlivě. Více o Energetické revoluci pro EU viz: http://www.greenpeace.org/czech/news/energeticka-revoluce-EU

Kontakty:
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org, tel.: 603 443 140
Andrea Zlatňanská, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace SR
e-mail: andrea.zlatnanska@greenpeace.org, tel +421 905 745 879