Tiskové zprávy
ZO ČSOP Rokycany: Jezevčí mláďata obývají stanici
15. června 2010 | ZO ČSOP Rokycany
I několikrát denně vyjíždějí v těchto dnech rokycanští ochránci přírody k naléhavým případům mláďat, které se dostanou do svízelné situace. Lidé si na činnost malé skupinky obětavých lidí zvykli a v denní i noční době informují ochránce přírody o svých nálezech v přírodě. Je potěšitelné, že se ve většině případů jedná o oprávněné zásahy, které vedou k záchraně jednotlivých mláďat, které by bez lidské pomoci zcela jistě zahynuli.
Pochopitelně ne vždy se podaří záchranářům vrátit zraněného živočicha do přírody, ale snaží se jak mohou. Kromě praktických zásahů v přírodě, kdy lze v záchranné stanici spatřit nejrůznější mláďata, se snaží i o osvětovou činnost. Kromě návštěv různých akcí, kde prezentují svou činnost, navštíví záchrannou stanici živočichů každý týden desítky dětí a mládeže, aby se o problematice ochranářské činnosti dozvěděli co nejvíce a viděli živočichy, se kterými by se v přírodě jen těžko setkávali. K tomu slouží bohatá kolekce nejen živých exemplářů, ale i množství vycpanin a dalších přírodnin včetně dostatku videokazet s touto tématikou. V záchranné stanici živočichů je rušno nejen z důvodu výskytu nejrůznějších živočišných druhů, ale intenzivně se pracuje i na úpravách areálu.
Současným „hitem" rokycanského záchranného centra jsou mladí jezevci, kteří se těší velkého zájmu návštěvníků. Jedná se o mláďata, která byla nalezena při provádění výkopových prací a předána záchranářům k dalšímu chovu. Je to jeden sameček a dvě samičky, přičemž jedna z nich je v současnosti využívána k natáčení dalších zvířecích večerníčků Václava Chaloupka. Ani dva ostatní však natáčení nemine, i když postupně přicházejí do „ puberty" a začínají s nimi být problémy. Nicméně ještě nějaký čas v záchranné stanici budou a poté budou předána k dalšímu chovu, neboť návrat do přírody by byl velice problematický. Každopádně jsou to velice zajímavá zvířata, která se k nám příliš často nedostávají, i přesto, že jejich počet v přírodě narůstá.
Jezevec lesní je naší největší lasicovitou šelmou vážící 10 až 20 kg. Délka jeho těla může dosahovat až 75 cm. Obývá téměř celou Evropu a Asii. S oblibou si vyhledává lesy protkané poli a lukami, kde nachází možnosti budovat své nory a dostatek potravy. Vede noční způsob života, ale rád se v klidu též sluní. Na skrytých místech si vyhrabává velmi složité a propletené nory, které vedou až 5 m hluboko a jsou dlouhé kolem 10 m. Na nejvzdálenějším konci má prostorný brloh, v němž samice vrhá mláďata. V brlohu udržuje jezevec čistotu. Vystýlá jej mechem a kapradím. Často se do obydlené jezevčí nory nastěhuje liška, ale čistotného původního nájemníka po čase vypudí svou nepořádností. Jezevec žije velmi skrytě a svou noru opouští jen v noci. Není tedy divu, že jej lidé příliš nevidí. A přece není tento živočich u nás nijak vzácný. Jezevec není v nabídce potravy nijak vybíravý, neboť z našich šelem má nejméně přizpůsobený chrup k chytání a požírání masité kořisti. Zvláště stoličky mají široké korunky, které prozrazují, že chrup je uzpůsoben převážně rostlinné potravě, i když živočišné se nevyhýbá. Za potravou vychází až za soumraku či v noci a vyhledává ji jemným čichem. Tlapami rozhrabuje lesní půdu, drolí ztrouchnivělé pařezy, obrací kameny nebo vyhrabává doupata drobných podzemních obratlovců. Spokojí se i s různým hmyzem, sbírá slimáky, žáby, mršiny a tuto živočišnou stravu doplňuje lesními plody, kořínky, houbami nebo hlízami. Páření jezevců probíhá v červenci, u mladých jedinců a samic dosud neoplodněných do srpna i déle. Březost se udává 28 - 32 týdnů, přičemž dochází na pět měsíců k pozastavení vývoje plodu tak, aby se mláďata narodila do příznivějších klimatických podmínek. Samice vrhá 3 – 5 jezevčat, která jsou holá a asi měsíc slepá. Prohlédnou po 28 až 35 dnech. V červenci loví již mláďata zpravidla samostatně. S matkou však zůstávají dost dlouho a ještě na podzim můžeme potkat celé jezevčí rodiny. Po roce pohlavně dospívají. Jezevec se může dožít až 15 let.
V rokycanském záchranném centru se však v současné době nacházejí i další mláďata nejrůznějších druhů. I z tohoto důvodu je vhodné tento areál v centru Rokycan navštívit a dozvědět se více o ochranářských aktivitách, které jsou hlavně v této době finančně náročné. Proto Český svaz ochránců přírody vyhlásil veřejnou sbírku „Zvíře v nouzi", jejíž úkolem je zajištění dostatečného množství finančních prostředků na činnost záchranných stanic. Proto si dovolujeme obrátit se i na Vás s prosbou o pomoc. Podpořte činnost našeho záchranného centra v Rokycanech odesláním dárcovské SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na telefonní číslo 87777. Cena DMS je 30,- Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 27,- Kč /. Po jejím bezchybném odeslání Vám přijde poděkování. Můžete zaslat i výraznější finanční dar na číslo účtu 33553322/0800 s variabilním symbolem 2901, který bude zcela jistě využit i na zkvalitnění péče o mladé jezevce, ale i další zvířátka. Děkujeme.
Pochopitelně ne vždy se podaří záchranářům vrátit zraněného živočicha do přírody, ale snaží se jak mohou. Kromě praktických zásahů v přírodě, kdy lze v záchranné stanici spatřit nejrůznější mláďata, se snaží i o osvětovou činnost. Kromě návštěv různých akcí, kde prezentují svou činnost, navštíví záchrannou stanici živočichů každý týden desítky dětí a mládeže, aby se o problematice ochranářské činnosti dozvěděli co nejvíce a viděli živočichy, se kterými by se v přírodě jen těžko setkávali. K tomu slouží bohatá kolekce nejen živých exemplářů, ale i množství vycpanin a dalších přírodnin včetně dostatku videokazet s touto tématikou. V záchranné stanici živočichů je rušno nejen z důvodu výskytu nejrůznějších živočišných druhů, ale intenzivně se pracuje i na úpravách areálu.
Současným „hitem" rokycanského záchranného centra jsou mladí jezevci, kteří se těší velkého zájmu návštěvníků. Jedná se o mláďata, která byla nalezena při provádění výkopových prací a předána záchranářům k dalšímu chovu. Je to jeden sameček a dvě samičky, přičemž jedna z nich je v současnosti využívána k natáčení dalších zvířecích večerníčků Václava Chaloupka. Ani dva ostatní však natáčení nemine, i když postupně přicházejí do „ puberty" a začínají s nimi být problémy. Nicméně ještě nějaký čas v záchranné stanici budou a poté budou předána k dalšímu chovu, neboť návrat do přírody by byl velice problematický. Každopádně jsou to velice zajímavá zvířata, která se k nám příliš často nedostávají, i přesto, že jejich počet v přírodě narůstá.
Jezevec lesní je naší největší lasicovitou šelmou vážící 10 až 20 kg. Délka jeho těla může dosahovat až 75 cm. Obývá téměř celou Evropu a Asii. S oblibou si vyhledává lesy protkané poli a lukami, kde nachází možnosti budovat své nory a dostatek potravy. Vede noční způsob života, ale rád se v klidu též sluní. Na skrytých místech si vyhrabává velmi složité a propletené nory, které vedou až 5 m hluboko a jsou dlouhé kolem 10 m. Na nejvzdálenějším konci má prostorný brloh, v němž samice vrhá mláďata. V brlohu udržuje jezevec čistotu. Vystýlá jej mechem a kapradím. Často se do obydlené jezevčí nory nastěhuje liška, ale čistotného původního nájemníka po čase vypudí svou nepořádností. Jezevec žije velmi skrytě a svou noru opouští jen v noci. Není tedy divu, že jej lidé příliš nevidí. A přece není tento živočich u nás nijak vzácný. Jezevec není v nabídce potravy nijak vybíravý, neboť z našich šelem má nejméně přizpůsobený chrup k chytání a požírání masité kořisti. Zvláště stoličky mají široké korunky, které prozrazují, že chrup je uzpůsoben převážně rostlinné potravě, i když živočišné se nevyhýbá. Za potravou vychází až za soumraku či v noci a vyhledává ji jemným čichem. Tlapami rozhrabuje lesní půdu, drolí ztrouchnivělé pařezy, obrací kameny nebo vyhrabává doupata drobných podzemních obratlovců. Spokojí se i s různým hmyzem, sbírá slimáky, žáby, mršiny a tuto živočišnou stravu doplňuje lesními plody, kořínky, houbami nebo hlízami. Páření jezevců probíhá v červenci, u mladých jedinců a samic dosud neoplodněných do srpna i déle. Březost se udává 28 - 32 týdnů, přičemž dochází na pět měsíců k pozastavení vývoje plodu tak, aby se mláďata narodila do příznivějších klimatických podmínek. Samice vrhá 3 – 5 jezevčat, která jsou holá a asi měsíc slepá. Prohlédnou po 28 až 35 dnech. V červenci loví již mláďata zpravidla samostatně. S matkou však zůstávají dost dlouho a ještě na podzim můžeme potkat celé jezevčí rodiny. Po roce pohlavně dospívají. Jezevec se může dožít až 15 let.
V rokycanském záchranném centru se však v současné době nacházejí i další mláďata nejrůznějších druhů. I z tohoto důvodu je vhodné tento areál v centru Rokycan navštívit a dozvědět se více o ochranářských aktivitách, které jsou hlavně v této době finančně náročné. Proto Český svaz ochránců přírody vyhlásil veřejnou sbírku „Zvíře v nouzi", jejíž úkolem je zajištění dostatečného množství finančních prostředků na činnost záchranných stanic. Proto si dovolujeme obrátit se i na Vás s prosbou o pomoc. Podpořte činnost našeho záchranného centra v Rokycanech odesláním dárcovské SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na telefonní číslo 87777. Cena DMS je 30,- Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 27,- Kč /. Po jejím bezchybném odeslání Vám přijde poděkování. Můžete zaslat i výraznější finanční dar na číslo účtu 33553322/0800 s variabilním symbolem 2901, který bude zcela jistě využit i na zkvalitnění péče o mladé jezevce, ale i další zvířátka. Děkujeme.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk