Tiskové zprávy
Arnika: Kontroverzní zákon o integrovaném registru znečišťování se vrací do vlády
15. března 2007 | Arnika, tel: 606 727 942
Projednávání kontroverzního zákona o integrovaném registru znečišťování, který měl veřejnost připravit o přístup k množství důležitých informací, se dnes nekonalo. Ministr životního prostředí Martin Bursík ho stáhl z projednávání a chce ho vrátit zpět na jednání Vlády ČR. Zákon se stal terčem silné kritiky. Sto třicet starostů a zastupitelů měst a obcí se podepsalo pod výzvu, aby poslanci tento zákon nenechali projít beze změn k lepšímu. Arnika kvůli zákonu přinesla do Sněmovny petiční archy petice Budoucnost bez jedů II se 16 206 podpisy. Vládní legislativní úpravu ostře kritizovaly také zahraniční a mezinárodní nevládní organizace.
„I přes veškerý tlak na poslance byl osud pozměňovacích návrhů podaných poslanci Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL), Věrou Jakubkovou, Přemyslem Rabasem (oba SZ) a Robinem Böhnischem (ČSSD) nejistý. Proto tento krok ministra Bursíka vnímáme jako kladnou odezvu na kampaň za zachování integrovaného registru znečišťování. Na druhou stranu je zřejmé, že naše informační kampaň nekončí. Považujeme za zásadní poslance přesvědčit, aby nedopustili omezení práva veřejnosti na důležité informace o toxických látkách. Vládní návrh zákona nebyl a není krokem ke zlepšení, ale krokem zpět,“ řekl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Ministr Bursík podle stenoprotokolů stažení zákona odůvodnil následovně: „Dovolte mi jenom krátké zdůvodnění, proč tomu tak je. Vládní návrh zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí byl projednán vládou ještě v minulém složení a já jako ministr životního prostředí mám principiální problém s tím vládním návrhem. Vládní návrh tak, jak je připraven, omezuje registr znečišťování, snižuje vlastně rozsah subjektů, které jsou povinny do registru poskytovat informace, a tím pádem i snižuje dostupnost informací o chemických látkách v odpadech, o chemických látkách, které zatěžují životní prostředí pro starosty obcí, pro zainteresované občany a podle mého názoru tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snažím prosazovat na Ministerstvu životního prostředí.“
Kdyby byl vládní návrh zákona přijat, z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali v celostátní statistice IRZ pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. „Povinnost ohlašovat informace do IRZ by přestala platit pro celá průmyslová odvětví. Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách. Připočteme-li k tomu i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků, tedy třetina těch, které ohlásily informace o vypouštěných látkách,“ upřesnil Petrlík.
Více informací o celém problému Arnika zveřejňuje na stránkách: http://bezjedu.arnika.org/irz2007.
Poznámky:
(1) Podrobnosti k petici Budoucnost bez jedů II včetně výčtu významných signatářů najdete na této adrese: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml
(2) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování?
(sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz)
Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1)nahlašováním podle vybraných činností
2)prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3)změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1)firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2)elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3)automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4)strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5)letecký průmysl
6)služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1)1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2)154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3)18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4)906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5)72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977).
Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.
„I přes veškerý tlak na poslance byl osud pozměňovacích návrhů podaných poslanci Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL), Věrou Jakubkovou, Přemyslem Rabasem (oba SZ) a Robinem Böhnischem (ČSSD) nejistý. Proto tento krok ministra Bursíka vnímáme jako kladnou odezvu na kampaň za zachování integrovaného registru znečišťování. Na druhou stranu je zřejmé, že naše informační kampaň nekončí. Považujeme za zásadní poslance přesvědčit, aby nedopustili omezení práva veřejnosti na důležité informace o toxických látkách. Vládní návrh zákona nebyl a není krokem ke zlepšení, ale krokem zpět,“ řekl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Ministr Bursík podle stenoprotokolů stažení zákona odůvodnil následovně: „Dovolte mi jenom krátké zdůvodnění, proč tomu tak je. Vládní návrh zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí byl projednán vládou ještě v minulém složení a já jako ministr životního prostředí mám principiální problém s tím vládním návrhem. Vládní návrh tak, jak je připraven, omezuje registr znečišťování, snižuje vlastně rozsah subjektů, které jsou povinny do registru poskytovat informace, a tím pádem i snižuje dostupnost informací o chemických látkách v odpadech, o chemických látkách, které zatěžují životní prostředí pro starosty obcí, pro zainteresované občany a podle mého názoru tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snažím prosazovat na Ministerstvu životního prostředí.“
Kdyby byl vládní návrh zákona přijat, z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali v celostátní statistice IRZ pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. „Povinnost ohlašovat informace do IRZ by přestala platit pro celá průmyslová odvětví. Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách. Připočteme-li k tomu i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků, tedy třetina těch, které ohlásily informace o vypouštěných látkách,“ upřesnil Petrlík.
Více informací o celém problému Arnika zveřejňuje na stránkách: http://bezjedu.arnika.org/irz2007.
Poznámky:
(1) Podrobnosti k petici Budoucnost bez jedů II včetně výčtu významných signatářů najdete na této adrese: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml
(2) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování?
(sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz)
Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1)nahlašováním podle vybraných činností
2)prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3)změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1)firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2)elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3)automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4)strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5)letecký průmysl
6)služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1)1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2)154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3)18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4)906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5)72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977).
Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
