Správa KRNAP: Krkonošskému národnímu parku je 48 let

Dnes je tomu 48 let od doby, kdy byl vyhlášen nejstarší český národní park. 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor o čtyři roky dříve (1959).

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty) jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo slavík modráček tundrový, jehož izolovaná populace, čítající pouhých 25-30 párů, hnízdí právě na hřebenech Krkonoš. Unikátem je také například endemické společenstvo - morušková kleč.

Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

"Za dobu existence Krkonošského národního parku tu pracovalo množství znamenitých odborníků. Tím myslím jak externisty, kteří prováděli v Krkonoších výzkum, tak i zaměstnance Správy KRNAP. Jejich úsilím se podařilo vzácnou krkonošskou přírodu uchovat. My nyní navazujeme na jejich práci a jsme přesvědčeni, že naši následovníci docení kroky, které dnes děláme," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Správa KRNAP se snaží zachovat nebo zlepšit přírodní prostřední našeho nejstaršího národního parku. Přispívají k tomu i dlouhodobé ochranářské aktivity Správy KRNAP. Díky možnosti čerpat evropské dotace se Správě KRNAP navíc daří směrovat finanční prostředky do rozvoje turistické infrastruktury, oprav komunikací či do ochranářských opatření.