Tiskové zprávy
Strana zelených: Limity těžby chrání krajinu, obce i zdraví lidí již 25 let
29. října 2016 | Strana zelených
30. října uplyne 25 let od přijetí vládního usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí. Vláda by měla při této příležitosti zbývající zásoby uhlí odepsat a napravit svůj loňský přehmat, kdy dlouholetý konsensus o limitech těžby narušila.
30. října 1991 schválila vláda Petra Pitharta usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Na návrh ministra životního prostředí Ivana Dejmala přijala závazné linie, za nimiž není možné těžit, a uložila státní správě, aby zásoby uhlí za touto hranicí odepsala. Po desítkách let bezohledného drancování krajiny stanovila jasnou mez, za kterou už těžební průmysl nemůže.
Uhlí do té doby padlo za oběť více než 100 obcí včetně 650 let starého města Most. Jako poslední byly zbourány Libkovice, o jejichž konci bylo rozhodnuto v roce 1988. Stanovení limitů těžby na začátku 90. let dalo naději, že se tento kraj vydá jinou cestou, než je kombinace povrchové těžby ničící krajinu a uhelných elektráren zkracujících lidem život.
Po celou dobu platnosti limitů se uhelná lobby pokoušela o jejich prolomení. V bouřlivé a dlouhé diskusi o tom, zda prolomit či neprolomit, bohužel ustoupila do pozadí druhá část usnesení z roku 1991, a to požadavek na odpis zásob za limity, který by konečně dal ohroženým obcím jistotu. Loni vláda rozhodla o částečném prolomení na lomu Bílina, ale na lomu ČSA, ohrožujícím Horní Jiřetín, zůstaly limity zachovány. Je tedy jasné, kde se těžit nebude, a nic nebrání tomu se s tímto uhlím definitivně rozloučit.
Uhlí je jednou z hlavních příčin špatné kvality ovzduší, devastace a zaostávání rozsáhlých oblastí i enormních tuzemských emisí skleníkových plynů. “Těžba uhlí nás ve škodách na zdraví a životním prostředí stojí každoročně desítky miliard. Platí je stát i domácnosti, zatímco mnohamiliardové zisky tečou opačným směrem, tedy k několika vlastníkům těžebních firem. Uhlí za limity je třeba konečně odepsat a směšně nízké poplatky za těžbu výrazně zvýšit,” uvedl Matěj Stropnický, předseda Strany zelených.
„V našem kraji je největší výskyt nádorových onemocnění, nemocí dýchacích cest, astmatu a alergií, největší kojenecká úmrtnost a výskyt vrozených vad. Tím, že dýcháme zdejší vzduch, si zkracujeme život o 9,5 dne ročně, a to po celý život. Je na čase ukončit těžbu a vytvořit z Ústeckého kraje místo, kde mají lidé perspektivu, nikoli podlomené zdraví,“ dodává Irena Moudrá Wünschová, první místopředsedkyně Strany zelených a lékařka působící v Ústeckém kraji.
Během několika dní začne platit klimatická dohoda z Paříže. Svět se v ní shodl na ukončení éry fosilního průmyslu. Odpis zásob za limity je logickým krokem, který ukáže, že Česká republika míní svůj závazek vážně a konečně naplní 25 let staré vládní usnesení. Jen toto ale nestačí. Česká vláda by měla začít neodkladně jednat, své sliby z Paříže převést do legislativní podoby a dát jasně najevo, že těžba uhlí už nemá budoucnost.
30. října 1991 schválila vláda Petra Pitharta usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Na návrh ministra životního prostředí Ivana Dejmala přijala závazné linie, za nimiž není možné těžit, a uložila státní správě, aby zásoby uhlí za touto hranicí odepsala. Po desítkách let bezohledného drancování krajiny stanovila jasnou mez, za kterou už těžební průmysl nemůže.
Uhlí do té doby padlo za oběť více než 100 obcí včetně 650 let starého města Most. Jako poslední byly zbourány Libkovice, o jejichž konci bylo rozhodnuto v roce 1988. Stanovení limitů těžby na začátku 90. let dalo naději, že se tento kraj vydá jinou cestou, než je kombinace povrchové těžby ničící krajinu a uhelných elektráren zkracujících lidem život.
Po celou dobu platnosti limitů se uhelná lobby pokoušela o jejich prolomení. V bouřlivé a dlouhé diskusi o tom, zda prolomit či neprolomit, bohužel ustoupila do pozadí druhá část usnesení z roku 1991, a to požadavek na odpis zásob za limity, který by konečně dal ohroženým obcím jistotu. Loni vláda rozhodla o částečném prolomení na lomu Bílina, ale na lomu ČSA, ohrožujícím Horní Jiřetín, zůstaly limity zachovány. Je tedy jasné, kde se těžit nebude, a nic nebrání tomu se s tímto uhlím definitivně rozloučit.
Uhlí je jednou z hlavních příčin špatné kvality ovzduší, devastace a zaostávání rozsáhlých oblastí i enormních tuzemských emisí skleníkových plynů. “Těžba uhlí nás ve škodách na zdraví a životním prostředí stojí každoročně desítky miliard. Platí je stát i domácnosti, zatímco mnohamiliardové zisky tečou opačným směrem, tedy k několika vlastníkům těžebních firem. Uhlí za limity je třeba konečně odepsat a směšně nízké poplatky za těžbu výrazně zvýšit,” uvedl Matěj Stropnický, předseda Strany zelených.
„V našem kraji je největší výskyt nádorových onemocnění, nemocí dýchacích cest, astmatu a alergií, největší kojenecká úmrtnost a výskyt vrozených vad. Tím, že dýcháme zdejší vzduch, si zkracujeme život o 9,5 dne ročně, a to po celý život. Je na čase ukončit těžbu a vytvořit z Ústeckého kraje místo, kde mají lidé perspektivu, nikoli podlomené zdraví,“ dodává Irena Moudrá Wünschová, první místopředsedkyně Strany zelených a lékařka působící v Ústeckém kraji.
Během několika dní začne platit klimatická dohoda z Paříže. Svět se v ní shodl na ukončení éry fosilního průmyslu. Odpis zásob za limity je logickým krokem, který ukáže, že Česká republika míní svůj závazek vážně a konečně naplní 25 let staré vládní usnesení. Jen toto ale nestačí. Česká vláda by měla začít neodkladně jednat, své sliby z Paříže převést do legislativní podoby a dát jasně najevo, že těžba uhlí už nemá budoucnost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
