Karel Plechač: Marian Páleník prohrál soudní spor se členy sdružení Přátelé přírody

Příčina sporu u Přátel přírody - 27. 7. 2005 - Karel Plechač

Vážený pane Zikmunde, přátelé přírody, a ostatní kteří hledají pravdu o našem sporu.

dovolím si reagovat na Vaše názory a kritiku, kterou jste o mě a ostatních napsal. Až na manželé ing.Karla a ing. Lidmilu Pavlovskou jsme se krátce po založení PP s manželkou, ing. Rousem, ing Vedralem ing. Eliškou Stoklasovou a dalšími stali členy a po léta se účastnili většiny ekologických aktivit.
Pokud bych zmínil nejdůležitější, tak šlo o odvrácení stavby D8 přes CHKO České středohoří, zřízením Přírodní rezervace na Rovném zamezit tak těžbě kamene, stejně tak v lomu u Rtýně nad Bílinou a Strážišti u Libouchce a od roku 1999 jsme se angažovali proti výstavbě jezů na dolním Labi. Že se nejednalo o pasivní účast ale maximální nasazení ve volném čase, o tom mám dostatek důkazů ve svém archivu.
U všech výše zmíněných a dalších akcí PP jsme se účastnili většiny veřejných projednání, např. o D8 v Ústí, Lovosicích a Litoměřicích, kde vznikla „Litoměřická výzvaů. V kanceláři naší firmy, Jazykové školy, se léta sbíraly od žáků a zákazníků stovky podpisů pod petice PP později také pro sdružení Pro přírodu. Obcházeli jsme také s peticí obce na trase D8 - Trmice, Koštov, Stadice, Řehlovice, Velemín a Vchýnici a diskutovali s občany.
Kontaktoval jsem německé ekology a vznikla dlouhodobá spolupráce s německými ekology ze Zelené ligy. Inicioval jsem podporu petice sdružení Pro přírodu u německých odpůrců dálnice s výsledkem několik set podpisů a finanční sbírkou 1055 DM.
Koordinoval jsme s německými ekology od roku 1999 až do roku 2004 společný postup odporu na úseku D8 přes Krušné hory a spolupracoval jsem s Dr.Patrikem. Zúčastnili jsme se s Lenkou Dvořákovou a Mirkem Patrikem a dalšími i jednání u ministra Kužvarta s cílem odvrátit udělení výjimky na D8. Jako členové Sdružení pro přírodu jsme byli účastníci řízení a připomínkovali řadu dokumentů. Vícestránkových dopisů a výzev zabránit výstavbě nebo prosazení šetrného tunelu, jsme s manželkou zaslali desítky, např. na Ministerstvo dopravy, životního prostředí, předsedům vlády, představitelům města Ústí nad Labem a také kraje. Stejným způsobem jsme dopisy oslovili ministry vládu a komunální politiky ve věci odmítnutí výstavby jezů. Zaslal jsem Nadaci rozvoje občanské společnosti v Praze návrh na zařazení dolního úseku Labe do evropské soustavy Natura 2000.
Dva dny jsem s manželkou na úseku od Boletic u Děčína až Velké Březno chodil s peticí proti jezům od domu k domu. Nikdy se pan Páleník, mimo shromáždění ve Stadicích, v terénu neobjevil. Neobjevil se překvapivě ani na veřejném zasedání vlády 16.1.2002, ač nás na schůzi v předvečer k tomu vyzval. V sále bylo plno a horká půda. Důkladně připravená akce za naprosté převahy příznivců výstavby jezů starostou Děčína, zástupci stavebních firem vedení a odborů loďařů a stovek zaměstnanců. Sál byl obestavěn panely s fotografiemi projektu jezů a jejich přínosů pro lidi i krajinu. Ještě před zahájením se mi podařilo přivést a instalovat panel s fotografiemi přírody dolního Labe, který jsem pro tento účel nafotografoval. Po vystoupení premiéra Zemana byla zahájena diskuse, moderátor jednání udílel slovo podporovatelům výstavby a nás zjevně ignoroval. Slyšení jsme si nakonec vynutili a tak jsem hovořil s ministrem Grossem, spolu s manželkou a Romanem Kleckerem velice ostře s tehdejším ministrem dopravy Schlingem, který již vyhrožoval svým scestným návrhem zákona. Svou neúčast M. Páleník nevysvětlil, ale záhy nám došlo proč. Kandidoval za politickou stranu Sdružení pro zdraví sport a prosperitu v komunálních volbách. Tato strana podporuje jak výstavbu jezů i megalomanskou výstavbu sportovního a lyžařského areálu na Střízovickém vrchu, oblíbené místě odpočinku Ústečanů. Bez projednání v prezídiu si M. Páleník rozeslal svůj volební leták s fotem s výzvou o podporu této strany a jeho posunutí v kandidátce. Odmítli jsme tyto jeho kroky nejen proto, že občanské sdružení nesmí být politické ale i z výše uvedeného programu strany za kterou kandidoval.
Vše pak dovršil pan Páleník tím, že se rozhodl 2.10.2002 prosadit ukončení aktivit, kterým jsme věnovali roky úsilí, času a peněz. Cituji jeho formulaci bodu 9 zápisu: „Největší změna strategie Přátel přírody - Společnost přátel řeky Labe: Místo boje proti něčemu (proti jezům na dolním Labi, proti lomům apod.) by projekt obnášel snahu prosadit naši vizi (Labe 2020- Labe pro lidi a přírodu). Od dolního Labe by se předmět našeho působení přesunul na horní kanalizované –Labe. Cílem by byl návrat k přírodní podobě. To je úkol na 10, 15 možná 20let.“
Opuštění hlavních aktivit jsme s manželkou opakovaně odmítli, naposledy na valné hromadě 11.1.2003, kdy jsme žádali, aby to bylo uvedeno v zápisu. Došlo nám, že předsedovi nejde o ochranu přírody, ale o nalezení nových témat a tím zdrojů příjmu i v oblastech postižených záplavami a ohrožených povodněmi.
Tříletá kampaň na projekt sítě soukromých rezervací, vedená od podzimu 2002, již vynesla od příznivců – dárců několik milionů Kč. Možná se mýlím, ale mimo konference o Labi, lobování ve vládě a senátu, organizace účasti na koupání v Labi, mi není známo, že došlo k zakoupení pozemku a založení rezervace. Podobnou zkušenost však již máme s rezervací na Rovném.
Ještě si dovolím reagovat na výrok pana Zikmunda, co žalobci pro PP za poslední 3 roky udělali. Tedy jen stručně: jako jednotlivci ale i členové sdružení jsme nikdy nepřerušili naše aktivity a angažovali se ve všech významných kauzách. Před jednáním senátu o návrhu poslance Schlinga k vnitrostátní dopravě jsme s manželkou 17.1.2004 mailem oslovili všechny senátory a vyzvali je k zamítnutí jeho návrhu.
Angažovali jsme se trvale v kauze D8, kde jsem se spolu Lenkou Dvořákovou, Jirkou Rousem a dalšími účastnil všech tří jednání a diskuse u hejtmana Šulce v závěru roku 2004. V roce 2005 také na závěrečném projednání představitelů kraje, kde jsem předal petici sdružení Pro přírodu (3000 podpisů) a vyzval zastupitele kraje realizovat návrh ekologických iniciativ tunel Kubačka. Provázel jsem televizní štáb německé televize na trase D8, která natáčela pořad o našem boji o tunel Kubačka. Vysílalo jej letos německá stanice Arte a také francouzská televize. Uskutečnil jsem řadu besed s promítáním o ekologické problematice rozvojových zemí. Podpořili jsme i mezinárodní petice např. proti kácení pralesů v Amazonii a lovu velryb. Na podzim 2003 jsem zorganizoval a vedl Českou horolezeckou expedici Gyajikang 2003 do nepálského Himálaje. Cílem nebylo jen dosáhnou vrchol dosud neslezené sedmitisícovky, ale dokázat, že je možné minimalizovat dotčení přírody, stravovat se z místních zdrojů a snést zpět vše, co expedice do hor přinesla.
Nerad bych zapomněl uvést, že většina podavatelů trestního oznámení (11 osob) a žaloby(9 osob)se angažují dál v oblasti ochrany přírody jako členové sdružení Pro přírodu, soukromě v místech svého bydliště nebo také v rámci své profese, jako ing.Rous. Každoročně uklízíme o víkendu od odpadků nějakou přírodní lokalitu, např. koryta nedalekého potoka atp. Největšími sponzory a dárci PP v letech 1996-2002 byli právě členové -odpůrci pana Páleníka a naše příspěvky dosáhly 200 tisíc Kč ! Předplatili jsme si tak více jak dvouletou pomlouvačnou kampaň, kterou v Alternativách a výročních zprávách o nás šíří.
Trvalo nám šest let, než nám došlo, jak jsme manipulováni a kam pan Páleník začal vývoj směřovat. Když jsme požadovali revizi účetnictví za naší účasti nejdříve v otevřeném dopisu na valné hromadě PP v únoru 2003, tak to MP znemožnil. Nový předseda správní rady pan Brož sice valnou hromadu ohlási , později však odvolal. Průběh VH konané 16.4.2003
byl podrobně vylíčen v příspěvku v Econnectu ing. Lídy Pavlovské „ještě naposledy k situaci kolem PP a proběhlého soudního řízení , nebudu jej rozvádět.
Zaslali jsme však novému předsedovi správní rady panu Brožovi materiál „Poklady pro jednání správní rady a valné hromady“, kde je popsáno pochybné hospodaření za minulé roky, jako poslední pokus řešit otázky mimosoudní cestou. Na jednání správní rady se za projednání sporných otázek postavili členové správní rady manželé Pavlovští, kteří trvali na jejich projednání, neboť chtěli dosáhnout vyjasnění sporu. Jednání pana Páleníka, který požadoval absolutní důvěru od správní rady, a také mé vyloučení otřáslo jejich důvěrou, později i dalších vynikajících lidí, co sdružení opustili. Na rozdíl od pana Zikmunda se paní Lída Pavlovská podrobně seznámila s materiály týkajícími se hospodaření. Pan Libor Brož, kterého jsme poprvé viděli na valné hromadě v únoru 2003, když byl přijat za člena sdružení, nás neznal a pana Páleníka ve všem včetně vyloučení dlouholetých členů v dubnu 2003 podpořil.
Tvrzení pana Zikmunda o naší motivaci vedení trestního řízení proti odpovědným osobám PP je mylné a také urážlivé. Slovně odpovídá často opakované interpretaci pana Páleníka: „Nic pro přírodu nedělají, jenom nás chtějí poškodit, rozvrátit a domoci se peněz“. Nic z toho není pravda, tolik snad nezaujatý čtenář z mého vyprávění pochopí.
Podklady a důkazy k obsahu textu mohou zájemci u mě shlédnout.

Karel Plechač