Karel Plechač: Marian Páleník prohrál soudní spor se členy sdružení Přátelé přírody

Jádro našeho sporu s panem Páleníkem - 23. 7. 2005 - Ing. Svatava Plechačová

Vážení,
proč vlastně došlo ke sporu a jaké byly cíle nás, odpůrců pana Páleníka, Vám nejlépe objasní náš otevřený dopis ze dne 7.2.2003, který jsme na poslední legální valné hromadě Přátel přírody v únoru 2003 předložili a žádali jeho projednání. Tehdy nás bylo 26 řádných členů. Na další "valné" hromadě (účast 3 lidí) dne 16.4.2003 pan Páleník všechny své odpůrce pod různými záminkami vyloučil. Všechny následné události jsou v podstatě jen výrazem úporné snahy pana Páleníka tomuto projednání se vyhnout. Až si dopis, který níže v plném znění uvádím, přečtete, uznáte, že naše požadavky byly zcela oprávněné a legitimní.
Mezitím uběhl čas, odehrála se řada dalších událostí, získali jsme další poznatky a důkazy, které jsou natolik závažné, že považujeme za svou občanskou povinnost řešit je cestou trestního oznámení.
Chtěla bych ještě uvést zkreslené informace, které pan Páleník šíří, na pravou míru. Nejedná se zde o osobní spor mezi panem Páleníkem a paní Pavlovskou a panem Plechačem. Trestní oznámení podepsalo 11 dlouholetých členů a příznivců, žalobu 10.
Zdraví ing. Svatava Plechačová

----------------------------------------------------------
OTEVŘENY DOPIS VALNÉ HROMADĚ PŘÁTEL PŘÍRODY KONANÉ 8.2.2003, ČLENŮM A PŘÍZNIVCŮM
Vážení přátelé,
dovolujeme si Vás oslovit ve chvíli, kdy v naší organizaci došlo k situaci, kterou nelze nazvat jinak než vážnou a hlubokou krizí. V každé organizaci občas dochází k problémům, které je možné věcně diskutovat a včas řešit. To je možné jen v případě, že existuje prostor pro diskusi, která umožní každému svobodně projevit svůj názor. Každý člověk totiž chce být účastníkem diskuse a podílet se tak na naplňování cílů organizace, se kterými se ztotožňuje. To odpovídá principům demokracie.
Pokud tomu tak není, dříve nebo později odejde. Tento proces již sledujeme 6 let a je jednou z mnoha příčin krize, která vyšla najevo právě v mailové konferenci.
V den konání Valné hromady 11.1.03, jsem zrušil sjednanou schůzku s klienty jen proto, abych se pokusil otevřít diskusi k závažným problémů našeho sdružení. Jednání jsem se zúčastnil od bodu 6 do bodu 10 kterým byla diskuse. Ke slovu jsem se však nedostal. Marian Páleník se ihned ujal slova a tak jsem 50 minut poslouchal MP a dozvěděl se o vzniku nové politické strany Tmavozelených, kterou je třeba podporovat a o účasti či nabídce vstupu pro předsedu PP Mariana Páleníka. Znemožnění mého vystoupení v diskusi bylo zcela záměrné, protože M. Páleník viděl mé podklady a poznámky, které jsem měl připraveny. Z jednání jsme museli s ohledem na další pracovní schůzku odejít.
Zvolili jsme proto tuto formu jak Vás informovat o našem působení v PP, o našich názorech a hodnotách, které uznáváme a prosazujeme. Nevidíme jinou možnost jak čelit zkreslování skutečností a pomluvám nejen nás, ale i dalších členů PP, kterých si vážíme a máme je rádi.
Některé příčiny současné krize
Trvají již dlouho, vyšly však najevo jedním podnětem, konkrétně výzvou k podepsání Litoměřické výzvy. Dnešní stanovisko Mariana Páleníka (nic nemohu podepsat a podpořit ohledně D8, jsem vázán společným rozhodnutím prezídia), se diametrálně liší od toho, jaký postup kdysi sám navrhoval. To je jádro sporu. Přijato bylo zastavení aktivní kampaně proti D8 a to dokonce jen dočasně. To si pamatují všichni pamětníci těchto událostí a také se v tomto duchu vyjádřili (Plechačovi, Vedral, Dvořáková, Rubáček, Rous a další). V příloze (Zpravodaj Přátel přírody 3/99), která je součástí materiálů, které Vám předkládáme, se snadno dozvíte pravdu a také kdo ji zkresluje a manipuluje názory lidí. Vášnivé diskuse mailové konference byly zcela zbytečné. K podobné manipulaci docházelo v zápisech a závěrech zjednání, která nebyla přijata a jsou převážně jen stanoviskem předsedy PP.
Ukončení naší dlouholeté aktivní kampaně proti D8 přes České Středohoří prosazoval tehdy jen Marian Páleník. Většina znáš, s tím nesouhlasila. Hlavní argumentace předsedy, který inicioval změny a opuštění bojiště o záchranu Českého středohoří byla tato: máme špatnou pověst u úřadů, veřejnosti, nikdo nás nepodpoří, a to krátce poté, kdy jsme tisíce občanů v kampaní proti D8 agitovali a žádali je o podporu. V naší anketě se tehdy vyslovilo 83 % občanů, že jsou proti D8 v CHKO České středohoří. My jsme tyto občany nejen zradili ale i okradli o peníze ! Jak velké jsou škody způsobené ztrátou důvěry těch, kteří nám ji dali ale i těch, kteří nám jen tiše fandili a drželi palce. V podvědomí veřejnosti a i komunálních politiků jsou Přátelé přírody stále zafixováni jako odpůrci D8. O tom jsem se přesvědčil nedávno (3.2.03) když jsem byl pozván do regionálního televizního studia Lyra k televizní diskusi k D8 s krajským Hejtmanem Šulcem a vicehejtmanem Foldynou. Ředitelka studia mě uvítala se slovy, Vy jste pan Plecháč od Přátel přírody? Později jsem ji při sepisování znovu musel opravit, když potřebovala před zahájením uvést funkce účastníků.
Ekologický právní servis, který slouží mnoha ekologickým sdružením a nejvíce se angažuje právě ve věci nepovolení D8, získal mimo jiné vloni 1,4 mil Kč ! Není tedy pravda, že by to musel být konec Přátel přírody, jak tvrdil Marian Páleník. Jen bychom to neměli tak lehké.
Využití neinformovanosti lidí, kteří neznají předchozí události, v kampani směřující k vyšachování svých dlouholetých nejaktivnějších členů a spolupracovníků z kandidatury ve správní radě (údajný střet zájmů) je podraz. Je to „fuj jak se vyjádřil ing. Němeček v konferenci.
Takto se ideály a cíle a lidé, kteří nám věřili, neopouští !!! Je to zrada zásad, které jsou zakotveny ve stanovách Přátel přírody a jejich hlavních cílů - „Budeme chránit naši přírodu"!
Občanské společnost Přátel přírody prostředkem politické kariéry
V souvislosti s tím je třeba zmínit nedávné aktivity předsedy uspět v politické kariéře, když kandidoval v komunálních volbách na podzim 2002 do Sdružení pro zdraví sport a prosperitu. Osobním dopisem se svojí podobiznou, rozeslaným všem členům příznivcům PP, vyzval k podpoře své kandidatury.
Diskuse na téma založení politické stany navozuje Marian Páleník na řádných jednáních prezidia a schůzích členů asi od roku 1999.Trvalo čas než jsme pochopili, že hlavním cílem je využití organizace a příznivců pro podporu svého vstupu do politiky. Nic podobného nebylo nikdy prezidiem ani jiným orgánem
PP přijato. Obsah tiskovin zpracovává sám, bez účasti obvyklé redakční rady. Cílené zviditelňování se v nákladných tiskovinách svými fotografiemi z prostředků PP slouží právě tomuto účelu. Žádný předseda ekologické organizace -Greenpeace, Duha, Děti Země atd. - se takto nepředvádí !
Finanční a personální krize = morální krize
Tato je předsedou každoročně vícekrát ohlašována, právě tak jako krize finanční. Uvedu aktuální formulaci Mariana Páleníka z přílohy zápisu valné hromady OS Přátelé přírody ze dne 11.1.2003: „Je to smutné, ale naší hlavní snahou je teď boj o holé přežití (ve vile s nájmem a poplatky za 240 tis. Kč!). Dokud nenastoupí třetí pracovník do kanceláře (a ten nebude moci nastoupit dokud se nepodaří podstatně zvýšit příjmy), budeme stále velice oslabeni, zranitelní a takřka paralyzováni. Jsme ale o kus dále, vývoj nás posunul k hlubšímu, vyššímu poznání. Už víme, že civilkář není řešením ! (přinejmenším je nespolehlivý a nevýkonný). Jak diametrálně odlišné je hodnocení civilkářů ze strany ředitelů i pacientů nemocnic, ústavů pro přestárlé a jinak postižené občany, kde tito lidé působí, jsme slyšeli a viděli v nedávném televizním pořadu. Ředitelé těchto ústavů ale i pacienti nešetřili chválou jejich náročné práce. Považují je za zcela nepostradatelné pro chod těchto zařízení. Obávají se, až je při zrušení vojenské služby ztratí. Je to urážka velké skupiny našich spoluobčanů a to způsobem, který mi připomíná, metody ideologů totalitního režimu, kteří takto manipulovali názory veřejnosti !
Fluktuace pracovníků kanceláře má jistě své důvody, které si lze z předchozího snadno odvodit. Za více jak šest let existence nevydržel nikdo! Poslední z nich byli odborně vzdělaná a pracovitá BC Eliška Stoklasová, paní Haklová a naposled postižená paní Židová a všichni civilkáři. Ze strany Mariana Páleníka uvádím doslovně jeho zdůvodnění: Nevydrželi naše vražedné tempo práce v kanceláři PP. Dostali výpověď nebo odešli. Jsou důkazem absolutního selhání předsedy, jako člověka, který nedokáže vést a motivovat své spolupracovníky. V naší firmě pracují 2 pracovnice nepřetržitě 9 let! Máme je rádi a oni nás.
Jak přežít finanční krizi
O tom, že je možné být úspěšní v ekologických aktivitách ve skromných poměrech (kanceláře PP a výdaje), dokazuje období cca 3 let od vzniku organizace. Ve skutečnosti nikdy žádná vážná finanční krize a krach nehrozily. A pokud, by tomu tak bylo, pak na to existují přesně stanovená pravidla, jak se má organizace chovat. Ve zkratce: Po ustavení krizového managementu (u PP by to mohlo být prezidium) se zhodnotí situace, určí se priority a rozdělí úkoly. Celá organizace se okamžitě soustředí na maximálně úsporný chod, nikoliv na získávání nových zdrojů. To není teorie ale praxe. Ve funkci výrobního náměstka s (s 420 pracovníky v úseku, 11-13 mil /výroby měsíčně.) jsem byl členem týmu. Z červených čísel (milionové pohledávky u zákazníků) jsme se dostali poměrně rychle. Mohl bych poradit, ale komu ?
Marian Páleník v době, kterou sám nazval finanční krizí, bez projednání a schválení rozhodl o přestěhování kanceláře PP do této vily.
Dodatečné schválení tohoto kroku a legalizace bydlení manželů Páleníkových v1. patře budovy rozšířeným prezidiem a kongresem PP je sporné. Jednání jsme se nemohli zúčastnit, byli jsme v době konání měsíc v zahraničí. Zdánlivě výhodné ubytování manželů Páleníkových v tzv. ubytovně je zcela neobvyklým řešením. Finanční spoluúčast manželů Páleníkových na nákladech bydlení snížením jejich platů je také pochybná, jistě i z právního hlediska. To není závist, ale konstatování.
Z hlediska finančního se jedná o výrazné zvýšení nákladů na kancelář - pracoviště manželů Páleníkových ve srovnání s předchozí výši nákladů při stejném počtu pracovníků tedy 2 a dokonce 4 v předchozích letech - viz tabulka.
Pro názornost uvádím tento vývoj/ převzato z výročních zpráv):
Náklady na nájem a ostatní náklady (elektřina, topení)
1996- 40.608,-KČ
1997- 78.238,-KČ
2001 -152.483,-Kč
2003 - 240.000,- Kč
Je třeba zmínit ještě další finanční ztráty, ke kterým došlo v důsledku vážné chyby předsedy tím, že bez řádně uzavřené nájemní.smlouvy neznáme podrobnosti) byly prováděny nákladné opravy v objektu vily Na Nivách. Výměna oken (grant) a vnitřní úpravy objektu směřovaly také k vybudování ubytovny pro údajné případné návštěvy. Cílem však bylo vybudování obytných prostor pro manžele Páleníkovy. Je to důsledek stahování všech kompetencí do rukou jediné osoby, bez jakékoliv konzultace. Zarážející je také skutečnost, žerkratce po výpovědi z vily Na Nivách, došlo k nastěhování se do vily V podhájí 217 a to bez souhlasu členů prezídia. Argument, že vše spěchalo, není omluvou. Je zřejmé, že důvodem bylo znemožnit diskusi o jiném řešení a získání bytu v této vile !
Mohli jsme pronajmout PP velice pěkné prostory za cca 30 tis. Kč/ročně a víme, že v Ústí je nyní velká nabídka levných kancelářských prostor. Argumentace, že Přátelé přírody mají nyní reprezentační prostory, je absurdní a nechápeme, že může být myšlena vážně. Jsme ekologická organizace, která se nepotřebuje navenek prezentovat přepychem. Potřebuje prostor pro výkon svých činností, přiměřený počtu osob a technickému zázemí. Projektování pracovišť, dílen, kanceláří, provozů včetně jejich technického vybavení,
zařízení, včetně ergonomických, hygienických a dalších požadavků, jsem se věnoval 18 let tak vím o čem mluvím. Prostory především musí plnit funkci a to se zřetelem na efektivnost využití. Přátelé přírody žádnou velkou zasedací místnost nepotřebují. Její využití při frekvenci několika schůzí do roka a valné hromady je mizivé. Nepotřebujeme ji ani pro případ ojedinělé návštěvy velvyslankyně !
Nabídka (i bezplatných) konferenčních místností je v Ústí veliká a využívají je i velké podniky a firmy. Tlumočil jsem pro Deníky Bohemia při návštěvě německého vlastníka. Prohlédl si kanceláře i provozy, hovořil s úředníky, mistry a dělníky. Rozhovory se pak konaly v rezervované konferenční místnosti ve městě.
Na kolik nás vyjde toto zasedání Valné hromady, je možné snadno spočítat a mohli bychom přitom schůzovat zdarma ve městě, v létě pak někde v přírodě .
Přátelé přírody „vygenerují" sice od dárců hodně peněz, které se však vzápětí spotřebují na zbytečně vysoké provozní náklady (nájmy, hospodaření atd.) a na nevyčíslitelné ztráty již zmíněné špatné personální politiky (zaškolování přijatých zaměstnanců, jejich fluktuace a dopady na funkci kanceláře).
Trvalý je problém získávání nových dárců (za tzv. odpadlíky), příznivců a členů. Vydáváme každým rokem statisíce a členů sdružení jsou kolem dvacítky. Odpověď proč nevzbudíme trvalý zájem u lidí, kteří se chtějí angažovat, když se o PP doví, jsou prosté. Obdrží pár letáků,.které je zaujmou. Zúčastní se pár nezáživných schůzí, kde je hlavním tématem strategie jak získat peníze pro další získávání nových příznivců. Následně jsou požádáni o peníze a pomoc při lepení obálek. Za to obdrží body do soutěže. Šance na úspěch jsou mizivé, když vyhlašovatel, hodnotitel i účastník soutěže je jedna osoba (dvě osoby)!? Díky tomu jsme se ale dobře bavili. Vymýšlení ideálního bodovacího systému bylo věnováno spoustu času. Nebyl a nemohl být objektivní.
Mladým zájemcům PP nenabízí nic, co by je mohlo trvale zaujmout a uspokojit. Nemají žádnou motivaci. Návrhy, a to nejen moje, chodit do přírody, objevovat tam krásu, naučit se znát její hodnotu a také ji milovat, jako předpoklad účasti na její ochraně, předseda odmítal (víme už, že to k životu nepotřebuje). Stejně tak oživení naších setkáni zábavou, promítáním diapozitivů nebo videozáznamů krásné přírody se nesetkalo s jeho pochopením, ač se beseda s videozáznamem z Nového Zélandu moc líbila a bylo plno. Cílem nebylo naše zviditelňování, ale vzbudit zájem o naši organizaci. Až když jsme viděli, jak předseda přímo trpí, že, nehovoří on, nám vše došlo. Má nesmírnou vytrvalost dlouhé hodiny poslouchat jen sebe, nikoliv jiné.
Ostatní ekologové jsou naší konkurenti, odmítám spolupráci s nimi.
Na schůzích jsme se často shodli, že bychom snad měli spolupracovat, či aspoň projevit solidaritu s jinými ekologickými organizacemi, bude li to nutné. Vytrvale a razantněji však odmítal Marian Páleník. Že prý jsou naši konkurenti v boji o peníze se zdrojů. Jako by v ochraně přírody šlo jen o peníze. Ale poučení na sebe nenechalo dlouho čekat, aneb jak nás Arnika vyšplouchla.
Vloni se ohlásil návštěvu děčínský představitel sdružení Arnika (jsou také proti výstavbě jezů na Labi), tedy vlastně spojenci. Navrhoval nám společnou práci na žádosti o „Velký grant,( velký balík peněz) která se měla uskutečnit následující den. Chtěl jsem se schůzky zúčastnit, což MP odmítl. Prý by šel na maximální poměr dělení peněz mezi PP a Arnikou v poměru 9 : 1 v náš prospěch. A tak k dohodě nedošlo.
Děčínská Arnika však tento grant získala a s ním částku 3,8 milionů Kč. Kdyby došlo k dohodě, a spolupráci, mohli jsme mít dnes přinejmenším 1,4 milionů. Díky moudré strategii našeho vůdce nemáme nyní ani spojence ani peníze. Je to smůla nebo trest boží? Kolik bude nyní zapotřebí času a práce, abychom tuto částku vygenerovali? Předseda navrhuje, aby to zajistila nová správní rada.
Nabízí se kardinální otázka, kterou pokládáme této Valné hromadě. Opravdu věříte že ideologie předsedy Mariana Páleníka, že spolupráce či podpis petice, tedy morální podpora, dobré věci je trestuhodná ! My jsme opačného názoru ! Považujeme to za svoji povinnost.
Kde je tedy zakopaný pes ?
Podle našeho názoru v osobě předsedy Mariana Páleníka. Nejde tolik o to, jaké má znalosti v oblasti ekologie, činnosti neziskových organizací, kde působil mnoho let. Má nesporné řečnické schopnosti a dokáže působit na své posluchače. Neupíráme mu zásluhy na úspěších Přátel přírody, schopnost získávat granty, atd. Všechny aktivity Přátel přírody jsme podporovali a věnovali jim mnoho času, práce a úsilí. Naše důvěra počala klesat, když jsme zjistili, že jsme my a také členové PP Mariánem Páleníkem manipulováni.
Na jednání přicházel se svojí představou a tu prosazoval bez ohledu na názory ostatních. Výsledky diskusí a také jejich závěry (zápisy psal sám) měly v konečné podobě jiné znění, Účastníci jednání neměli zápisy z jednání a tak nebyla s odstupem času zpětná kontrola. Stáhl na sebe veškerou rozhodovací moc a tuto také používal. Neváhal rozhodnout i v rozporu s předcházejícím usnesením. Fluktuace členů užšího vedení, kteří neznali předchozí závěry (neměli k dispozici), mu to umožňovala. Uvedu aktuální příklad: Jako předseda PP musel být každým rokem znovu volen valnou hromadou. Podle nové reformy, kterou navrhl, se podrobně ve 20 bodech rozepisují činnosti správní rady a mechanismus jejího fungování. Školení si tato objedná u výkonného ředitele organizace, který je hlavním zaměstnancem a řídí kancelář. Výkonný ředitel je volen správní radou a nikde, zcela náhodou, není uvedeno, na jak dlouhé funkční období. Může to tedy být doživotní anebo také do dosažení důchodu. Na dlouhých jednáních nelze tyto návrhy a jejich správnost posoudit a tak projde nakonec vše, co předseda prosazuje. Podobně to fungovalo za komunistické totality, kdy program jednání, jeho obsah a závěry usnesení byly předem připraveny, vše bylo jednohlasně odhlasováno. V demokracii by se na tvorbě reformy měli podílet nejzkušenější osoby a odborníci. Návrh by měl být diskutován, aby byl výsledkem konsensu.
Pokud bychom doplnili schopnosti našeho předsedy, musíme řícit, že je schopen všeho.
Loňský konflikt při výstavě Příroda dolního Labe v ohrožení vznikl tím, že MP změnil dlouho diskutovaný a odsouhlasený obsah této výstavy, ačkoliv již byly vytištěny letáky a plakáty. Na následnou kritiku jeho postupu reagoval v této věci MP mailem z 24.6.02:
..."Pokud si někdo mysli, ze lpím na své funkci, tak se šeredně plete a vůbec mne nezná. Už jsem (sám od sebe) abdikoval na funkci šéfa Brontosaura (90), předsedy ústecké Strany zelených (91) a tajemníka Občanské ligy (95). Ty funkce jsem složil po kritice velmi podobné té Karlově a Milošově."
Neznáme důvody Mariana Páleníka proč opustil tyto organizace. Domníváme se, že se jedná o povahový rys, který je příčinou rozporů v každé organizací, kde působil. Příklady, které jsme uvedli a naše osobní zkušenosti to potvrzují. Hlavní motivací je až chorobná touha po uznání a moci. Tomuto cíli věnuje veškeré úsilí a to bez ohledu na jednou přijaté ekologické cíle organizace a své spolupracovníky. Může dočasně získat obdivovatelé, ale ne přátelé. Vždy jsme mu ochotně pomohli. Když odešla z kanceláře E. Stoklasová, naše dcera Hanka dělala účetnictví. Když se ztratila Bora, jezdili několik hodin po Ústí a okolí a hledali ji. Přispívali jsme, když o to žádal. Nabídli jsme mu přátelství (i přes jeho konfliktní povahu). Plivl nám a dlouholetým členům PP do tváře. Myslíme si, že není schopen přátelství ani kolegiality.
Pokud bude schválena nová organizace PP - správní rada, předáme této konkrétní připomínky k závažným nedostatkům činnosti kanceláře, týkající se hospodaření s prostředky z grantů i darů přispěvatelů atd. Navrhujeme zřízení revizní komise, která se našimi podněty bude zabývat.
V Ústí nad Labem dne 7.2.2003
Karel Plechač ing. Svatava Plechačová