Hnutí Duha: Ministerstvo chce řešit přemnožené jeleny, říká. Ale vinu hází na majitele lesů: prý si nechají škodit

Hnutí DUHA uvítalo, že ministerstvo zemědělství považuje přemnožení „některých druhů velké zvěře“ za „velmi vážný problém“ [1] a hodlá proti němu zasáhnout. Ale ekologická organizace upozorňuje na neúčinnost plánovaných opatření.

Koncem října upozornila na nezávislou studii, podle které přemnožená spárkatá zvěř v českých lesích spase nebo poškodí 60 % nově vysazených listnáčů a jedliček [2]. Zjistila přitom, že ministerstvo zemědělství má výzkum k dispozici už od ledna. Velikost škod Hnutí DUHA odhaduje na 1,5 miliardy korun ročně.

Gandalovičův úřad po dvou týdnech řekl, že „se…ztotožňuje s požadavky relevantních specialistů z řad nevládních organizací“. Ale tvrdí, že není potřeba kvůli tomu měnit legislativu ani postup úřadů. Podle ministerstva „problematika neúměrných stavů v honitbách je jednoznačně adresná a že má kořeny v konkrétním přístupu vlastníků honebních pozemků, držitelů honiteb a potažmo uživatelů honiteb k hospodaření se zvěří“ – takže vinu nesou vlastníci lesů, kteří proti škodám na svých pozemcích nezasahují.

Hnutí DUHA však poukázalo, že překážkou řešení není nezájem vlastníků. Kdyby řešení záviselo na nich, nenechali by si na svých pozemcích každoročně způsobovat stamilionové škody, argumentuje zelená organizace.

Protože každý den vznikají další škody ve výši několika milionů korun, Hnutí DUHA napsalo ministrovi zemědělství a doporučilo mu, aby urychleně do legislativy zařadil hlavní body z dohody mezi zástupci vlastníků a správců lesů, dřevařských společností, ekologických organizací, vědců i Českomoravské myslivecké jednoty, která vznikla v srpnu. Ti se shodli, že „nadměrné stavy spárkaté zvěře jsou limitujícím faktorem ekonomiky lesního hospodářství“, a navrhli konkrétní opatření:

• „Snížit stavy zvěře, škody a náklady na ochranu proti škodám zvěří s cílem umožnit využívání přírodě bližších postupů hospodaření.

• Stanovovat stavy jednotlivých druhů zvěře a velikost odlovu podle míry poškození přirozeného zmlazení, výsadeb a lesních porostů a opustit nefunkční systém odvozování plánu lovu na základě stavů zvěře zjištěných sčítáním.

• Zavést kontrolní mechanismy a účinná opatření zabraňující ohrožení biodiverzity lesa vysokými početními stavy zvěře.

• Zvýšit práva a postavení vlastníků honebních pozemků.

• Objektivně vyhodnocovat škody zvěří.

• Zvážit úpravu minimální výměry vlastních a společenstevních honiteb a u jelení, mufloní a daňčí zvěře oblasti chovu.

• Zrušit volný chov jelena siky a muflona v CHKO.“

Ministerstvo zemědělství se vyjednávání o srpnové dohodě účastnilo a ve své tiskové zprávě na něj odkazuje [1].

Podle Hnutí DUHA problém tkví v tzv. myslivecké vyhlášce, kterou ministerstvo zemědělství vydalo, a v mysliveckém zákoně. Plány lovu totiž vznikají podle výsledků každoročního mysliveckého sčítání – nikoli podle zdravotního stavu lesa. Ostatní státy od metody sčítání coby neúčinné ustoupily: používá se už jen v České republice a Maďarsku [3].

Ekologická organizace nechce jeleny a srnce v lesích vyhubit ani provádět masivní odstřel. Prosazuje pouze snížení stavů na počet, který les uživí. Přípustná hranice škod by podle ní měla činit 10 % stromků spasených zvěří. Při jejím překročení bude nutno přistoupit ke snížení stavů. Pomohl by také návrat rysů a vlků – kteří stavy zvěře přirozeně regulují – do horských lesů.

V přirozených lesích bylo dříve 7–9 kusů jelenů na 1000 hektarů. Nyní jsou jejich stavy troj- až desetinásobné.

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy v Hnutí DUHA, řekl:
„Ministerstvo prakticky tvrdí, že vinu nesou vlastníci lesů, kteří proti kalamitně přemnožené zvěři nezasahují. Přece kdyby to šlo, asi by si nenechali na svých pozemcích každoročně způsobovat stamilionové škody. Ministr Gandalovič a jeho lidé by neměli vinu házet na majitele lesů. Urychleně musí provést potřebné změny v legislativě a státní správě, které zajistí, že v lesích bude takové množství jelenů a srnců, jaké les uživí. Bez zásadního snížení počtů jelenů a srnců není možné vrátit do lesů listnáče a jedle, protože je přemnožená zvěř téměř všechny spase. Nicméně snaha ministerstva o adresnost je správná. Očekával bych, že označí skutečné viníky současného kalamitního přemnožení spárkaté zvěře, mezi které patří zodpovědní pracovníci samotného ministerstva zemědělství.“


Kontakt:
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Tisková zpráva ministerstva zemědělství: www.mze.cz/Index.aspx?ch=270&typ=1&val=39528&ids=0

[2] Podrobnosti v tiskové zprávě: www.hnutiduha.cz/index.php?cat=zpravy&id=547

[3] Sčítání zvěře probíhá většinou tak, že myslivci vyjdou ve stanovený den do honitby a počítají stopy zvěře, která zrovna vstala a které shodou okolností uvidí. Získaná čísla pak korigují na základě ostatních pozorování. Neexistuje přitom metoda, kterou by bylo možné stanovit skutečný počet zvěře v daný okamžik na daném území a kterou by čísla uváděná mysliveckými hospodáři bylo možné ověřovat. Ve většině ostatních států proto přešli na metodu odvozování plánu lovu od množství škod, které zvěř působí. Úředníci ministerstva ale tuto metodiku do vyhlášky nezapracovali – zůstává pouze nezávazným doporučením.