Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Ministerstvo zemědělství se odmítá férově podílet na ochraně klimatu a ozdravit lesy
Ministerstvo zemědělství se v mezirezortním připomínkovém řízení vymezilo proti většině lesnických úkolů jí přiřazených v Politice ochrany klimatu. Tento dokument má ministerstvu zemědělství uložit, aby české lesy nejen dovedlo do stavu, kdy dlouhodobě budou více emisí pohlcovat, než vypouštět, ale podílelo se větším ukládáním uhlíku na brždění klimatické změny- což by zároveň vedlo k jejich větší pestrosti a zdraví. Ministerstvo zemědělství přitom popírá vědecky doložené způsoby ukládání uhlíku v lesích.
Ministerstvo životního prostředí předložilo do tzv. meziresortního připomínkového řízení celkově kvalitní aktualizaci Politiky ochrany klimatu [1]. Navrhuje opatření v sektorech energetiky, průmyslu, modernizace budov, dopravy, hospodaření v krajině a odpadovém hospodářství s cílem snížit dopady klimatické krize. V oblasti lesnictví navrhuje cílená opatření, například podporu přirozené obnovy lesů a zvyšování jejich odolnosti, ochranu lesní půdy, změnu zadání státnímu podniku Lesy ČR (aby hospodaření ve státních lesích významně podporovalo jejich mimoprodukční funkce), odložení těžby ve starých nebo obzvláště cenných porostech či zvýšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji. Ministerstvo zemědělství, ale celou část věnovanou lesům odmítá a požaduje ji přepracovat [2].
Ministerstvo zemědělství mimo jiné odmítá, aby byla v lesním zákoně více omezena velikost holosečí s tvrzením, že holá seč nemá žádný vliv na bilanci uhlíku v dřevní hmotě. [3] Jak přitom ukazuje rozbor Ústavu výzkumu globální změny AV, České geologické služby a Univerzity Karlovy, ukončením pasečného hospodaření, při kterém rozsáhlé holoseče vznikají, by došlo k výraznému snížení uvolňování uhlíku z organické vrstvy půdy a v horizontu roku 2050 by se tak mohlo zamezit ročním emisím ve výši zhruba 0,8 Mt eq. CO2. [4]
Ministerstvo zemědělství dále označuje jako irelevatní z hlediska ochrany lesní půdy a její schopnosti ukládat uhlík, aby byl stanoven způsob a minimální množství pro ponechání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích. Tvrdí přitom, že to není jeho legislativním úkolem. [5] Platné znění lesního zákona přitom ministerstvu uložilo, aby vyhlášku k určení minimálního podílu ponechávaného mrtvého dřeva do listopadu 2021 vydalo. V tomto evidentním legislativním úkolu má ministerstvo přes dva roky po termínu, kdy měl být splněn a chce se jej zároveň při nadcházející novelizaci lesního zákona zbavit.
Právě ponechání mrtvého dřeva v lesích má přitom dle provedeného výpočtu zveřejněného v Lesnické práci zřejmě největší potenciál k uložení dodatečného uhlíku. Autoři uvádí, že při certifikovanou metodikou doporučených 40 m3 mrtvého dřeva na hektar by české lesy v součtu dosáhly dodatečné roční zachycení 3 Mt eq. CO2, což by se po odstavení uhelných elektráren mohlo vyrovnat až 5 % všech českých emisí. [6]
Ministerstvo zemědělství rovněž bojkotuje návrhy na oddálení těžby ve starých porostech a rozšíření plochy lesů ponechaných samovolnému vývoji [7], přes jejich výrazný potenciál pro dočasné, respektive dlouhodobé zadržení uhlíku. Ministerstvo zemědělství ignoruje i závazky České republiky vyplývající ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která klade cíl zvýšit rozlohu přísně chráněných území na 10% rozlohy kontinentu. Politika ochrany klimatu předložená Ministerstvem životního prostředí správně upozorňuje, že odložení těžby ve starých nebo obzvláště cenných lesích a zvýšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji pomůže nejen zvýšit biodiverzitu a adaptovat lesy na změnu klimatu, ale také ukládat uhlík, a tím zmírňovat dopady klimatické změny [8]. V současné době je samovolnému vývoji ponecháno jen 1 % lesů, t.j. 0,3 % rozlohy ČR. Hnutí DUHA dlouhodobě prosazuje zvýšení rozlohy území ponechaných divoké přírodě na 3-5 % [9]. Podle současných vědeckých poznatků je přitom zastavení těžby nejefektivnějším krokem k zadržení maximálního množství uhlíku v lesích [10].
Hnutí DUHA kritizuje, že ačkoli Politika ochrany klimatu identifikuje emise z živočišného sektoru jako hlavní zdroj emisí v zemědělství, nenavrhuje žádné cílené opatření k jejich snížení. Emise přitom dle dokumentu v posledních letech neklesají, naopak se mírně zvyšují. Politika ochrany klimatu také nijak nereflektuje světově i evropsky nadprůměrnou spotřebu živočišných produktů v ČR, která má dopad také na emise v jiných zemích.
Hnutí DUHA zároveň vítá, že Politika ochrany klimatu v částech týkajících se energetiky navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 až na 33 procent konečné spotřeby energie a zároveň jednoznačně počítá s koncem spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Cíl pro celkové snižování emisí skleníkových plynů by však neměl být jen 55 %, ale minimálně 62 % - samo Ministerstvo životního prostředí totiž uvádí, že právě takového cíle je možné dle odborného ekonomického modelování dosáhnout. Je však potřeba aby byla realizace opatření nejen v energetice, ale také v dopravě, redukci množství odpadů a právě ozdravení lesů.
Jaromír Bláha, expert Hnutí DUHA na ochranu lesů, řekl: „To co předvádějí úředníci ministerstva zemědělství je prostě tmářství. Aby nemuseli úplně přehodnotit úkoly lesnictví, tak popírají vědecky doložená fakta - třeba že když omezíme těžbu starých lesů nebo některé úplně ponecháme bez hospodaření, tak nám pomohou nejen zvyšovat ohroženou druhovou rozmanitost, ale také zadržovat uhlík a brzdit klimatickou krizi.”
„Ministerstvo zemědělství odmítá přispět k řešení klimatické krize, a to přestože právě jím dříve prosazovaný nevhodný způsob hospodaření v lesích, vedl při posledním rozpadu smrkových monokultur k emisím, které nás ve výsledku přijdou na desítky miliard korun. Do připravovaného lesního zákona by měli vložit nástroje, které pomohou, aby lesy uhlík stabilně zadržovaly. Zatím to ale vypadá, že holoseče luxované dohola ministerstvo regulovat nechce.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a zástupce Zeleného kruhu ve vládní Platformě pro energetické klimatické strategie, řekl: “Klimatické neutrality - jako nutného cíle pro řešení klimatické krize - dosáhneme jen pokud využijeme možnosti snižování emisí i jejich pohlcování a možnosti adaptací krajiny i společnosti. Snižování se dá nejvíce dosáhnout v energetice a zejména útlumem spalování uhlí, klíč k pohlcování a adaptacím zase leží v ozdravování české krajiny. Politika ochrany klimatu by tak měla mít za cíl snížit emise v první fázi do roku 2030 na úroveň, kterou jako dosažitelnou ukazují výsledky odborného modelování.”
Kontakty:
Jaromír Bláha, expert Hnutí DUHA na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA, 723 559 495 jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Politika ochrany klimatu v České republice, Návrh aktualizace pro období 2024 až 2050, Verze pro mezirezortní připomínkové řízení, MŽP únor 2024. Vloženo do elektronické knihovny vlády eKLEP, na vyžádání zašleme.
[2] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“. Vloženo do elektronické knihovny vlády eKLEP, na vyžádání zašleme.
[3] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“. Na vyžádání zašleme.
4) Str. 132 - „Omezit maximální povolenou velikost holosečí...“. Uvedené slovní spojení požadujeme odstranit jako irelevantní. Dosahovaná průměrná výměra holiny je výrazně pod zákonným limitem. Maximální povolená holá seč činí 1 ha. Holá seč nemá žádný vliv na bilanci uhlíku v dřevní hmotě, stejný ekvivalent uhlíku je ve stejném množství dříví z výběrného nebo pasečného hospodářství.
[4] Dočasně by přitom tento benefit byl vyrovnaný zvýšenými emisemi z převodu porostů.
Hruška, J., Oulehle, F., Chuman, T., Pavelka, M. 2022. Odhad potenciální sekvestrace českých lesů aneb od pasek k přírodě blízkým lesům (I), Lesnická práce, strana 26-28 (5). Dostupné na:
https://lmda.silvarium.cz/view/uuid:06b17e30-84d8-429a-9f31-65a88c684344?page=uuid:78ad11ea-2c74-11ed-9ed0-001b63bd97ba
Vědecký tým z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Univerzity Karlovy a České geologické služby zveřejnil v roce 2022 sérii článků, ve kterém shrnují odhad potenciální sekvestrace uhlíku v českých lesích. Doplnil je článek E. Ciencialy z IFER - Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, který se problematikou také dlouhodobě zabývá. K dispozici je rovněž řada publikovaných zahraničních vědeckých článků, které upozorňují na možnosti ukládání uhlíku v lesích - na vyžádání zašleme.
[5] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“
10) Str. 142 – F.8 Ochrana lesní půdy a podpora její schopnosti ukládat uhlík
Indikátor nahradit: Periodický monitoring obsahu uhlíku v lesních půdách, Typ opatření: Podpora, Termín: periodicky.
Dále požadujeme odstranit popis u opatření F.8 jako neodborný a irelevantní text: „…stanovit způsob a minimální množství pro ponechávání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích, omezit či vyloučit přípravu půdy frézováním a štěpkováním a zajistit podmínky pro přirozený pohyb vody v lese. Dále je třeba zmenšit maximální povolenou velikost holosečí, při nichž je lesní půda dočasně zbavená vegetačního krytu (vede k uvolňování uhlíku z půdy a obecně náchylnosti k půdní erozi). Stejně tak je nutné lépe definovat a zpřísnit ochranu lesních půd před nadměrným poškozením těžební technikou. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí novelizace lesního zákona a souvisejících vyhlášek, která umožní výše uvedené kroky k obnově degradované lesní půdy. …“.
Jediným objektivním hlediskem pro tento účel je vývoj obsahu uhlíku v lesních půdách a jeho periodický monitoring. Uvedený text v popisu nemá žádnou souvislost se sekvestrací uhlíku v lesní půdě, ke které se opatření vztahuje. Problematika obnovy a ochrany lesní půdy a určování nějakého konkrétního minimálního množství dendrobiomasy v lese není legislativním úkolem, ale úkolem pro podpory vlastníků lesů, tak, jak je tomu ve vyspělých evropských zemích.
[6] Hruška, J., Oulehle, F., Chuman, T., Pavelka, M. 2022. Odhad potenciální sekvestrace českých lesů (II) Lesnická práce, strana 29-31 (6) Dostupné na: https://lmda.silvarium.cz/view/uuid:194e4a13-fdb3-4ba4-b8db-d4fe7912667f?page=uuid:74103195-2c74-11ed-9ed0-001b63bd97ba
[7] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“
6) Str. 133 - „Ponechání vybraných lesů samovolnému vývoji, které je důležité jak pro adaptaci a ochranu biodiverzity, má ale i mitigační funkci.“. Požadujeme odstranit. Nejde ani o mitigační, ani o adaptační opatření, má negativní dopad na vlastníky lesů, snižuje stabilitu takových lesů a tím i stabilitu krajiny. Je v přímém rozporu s doporučením Vyhodnocení, že zásadním opatřením je obnova lesů. K podpoře biodiverzity slouží jiné politiky.
12) Str. 143 – F.11 Odložení těžby ve starých nebo obzvláště cenných lesích (proforestace)
Požadujeme odstranit opatření F.11 jako celek. Opatření nemá pozitivní dopad ani na adaptaci lesů, ani na zadržování uhlíku (v stárnoucích a rozpadavých stromech je přínos sporný). V případě přirozených a přírodě blízkých lesů může jít o přínos k ochraně přírody a k biodiverzitě. Takové porosty jsou však chráněny v režimu státní ochrany přírody, jde o lesy zvláštního určení. Uvedený argument odložení těžby do doby vytipování biologicky cenných lesů dokládá irelevantnost takového opatření vzhledem k cílům Politiky ochrany klimatu. Necílí ani na adaptaci, ani na mitigaci, ani na cíle Politiky ochrany klimatu, a vlastně ani na podporu biologické rozmanitosti. Jde o návrh dočasného zastavení těžby (na neurčito), než si orgán ochrany přírody vyhodnotí, které lesy jsou cenné. Jde o absurdní požadavek nerespektující základní vlastnická práva vlastníků lesů k nakládání s lesy.[L1] Opatření by bylo v přímém rozporu s doporučením vyhodnocení předchozí periody POK (2017-2021) obnovovat lesy.
[8] https://hnutiduha.cz/publikace/okna-do-divociny-v-ceske-krajine
[9] Návrh aktualizace Politiky ochrany klimatu, opatření F.12:
Zvýšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji
Popis: Cílem opatření je pomocí zvětšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji zvýšit sekvestraci, získávat poznatky o adaptaci lesů na změny klimatu v různých podmínkách a podporovat biodiverzitu.
V současné době je samovolnému vývoji ponecháno jen 1 % lesů v ČR. Jedná se zejména o lesy v přírodní zóně NP a v některých NPR. Velká území přírody ponechaná samovolnému vývoji potřebujeme k tomu, abychom měli vzory reakce přírodních ekosystémů na pokračující změny klimatu a podle toho dokázali reagovat změnami hospodaření v ostatních lesích. Proto je nutné zajistit ochranu několika dalším větším územím, zejména ve středních a nižších polohách, abychom získali reprezentativní síť území ponechaných samovolnému vývoji. Tu je třeba doplnit větším počtem menších území.
Rozvoj území ponechaných samovolnému vývoji přispěje také k sekvestraci uhlíku a zvýšení biodiverzity.
[10] Di Sacco A., Hardwick K. A. et al. 2021. Ten golden rules for reforestation to optimize carbon sequestration, biodiversity recovery and livelihood benefits, Global Change Biology. 27:1328–1348. Dostupné na https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/gcb.15498
Ministerstvo životního prostředí předložilo do tzv. meziresortního připomínkového řízení celkově kvalitní aktualizaci Politiky ochrany klimatu [1]. Navrhuje opatření v sektorech energetiky, průmyslu, modernizace budov, dopravy, hospodaření v krajině a odpadovém hospodářství s cílem snížit dopady klimatické krize. V oblasti lesnictví navrhuje cílená opatření, například podporu přirozené obnovy lesů a zvyšování jejich odolnosti, ochranu lesní půdy, změnu zadání státnímu podniku Lesy ČR (aby hospodaření ve státních lesích významně podporovalo jejich mimoprodukční funkce), odložení těžby ve starých nebo obzvláště cenných porostech či zvýšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji. Ministerstvo zemědělství, ale celou část věnovanou lesům odmítá a požaduje ji přepracovat [2].
Ministerstvo zemědělství mimo jiné odmítá, aby byla v lesním zákoně více omezena velikost holosečí s tvrzením, že holá seč nemá žádný vliv na bilanci uhlíku v dřevní hmotě. [3] Jak přitom ukazuje rozbor Ústavu výzkumu globální změny AV, České geologické služby a Univerzity Karlovy, ukončením pasečného hospodaření, při kterém rozsáhlé holoseče vznikají, by došlo k výraznému snížení uvolňování uhlíku z organické vrstvy půdy a v horizontu roku 2050 by se tak mohlo zamezit ročním emisím ve výši zhruba 0,8 Mt eq. CO2. [4]
Ministerstvo zemědělství dále označuje jako irelevatní z hlediska ochrany lesní půdy a její schopnosti ukládat uhlík, aby byl stanoven způsob a minimální množství pro ponechání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích. Tvrdí přitom, že to není jeho legislativním úkolem. [5] Platné znění lesního zákona přitom ministerstvu uložilo, aby vyhlášku k určení minimálního podílu ponechávaného mrtvého dřeva do listopadu 2021 vydalo. V tomto evidentním legislativním úkolu má ministerstvo přes dva roky po termínu, kdy měl být splněn a chce se jej zároveň při nadcházející novelizaci lesního zákona zbavit.
Právě ponechání mrtvého dřeva v lesích má přitom dle provedeného výpočtu zveřejněného v Lesnické práci zřejmě největší potenciál k uložení dodatečného uhlíku. Autoři uvádí, že při certifikovanou metodikou doporučených 40 m3 mrtvého dřeva na hektar by české lesy v součtu dosáhly dodatečné roční zachycení 3 Mt eq. CO2, což by se po odstavení uhelných elektráren mohlo vyrovnat až 5 % všech českých emisí. [6]
Ministerstvo zemědělství rovněž bojkotuje návrhy na oddálení těžby ve starých porostech a rozšíření plochy lesů ponechaných samovolnému vývoji [7], přes jejich výrazný potenciál pro dočasné, respektive dlouhodobé zadržení uhlíku. Ministerstvo zemědělství ignoruje i závazky České republiky vyplývající ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která klade cíl zvýšit rozlohu přísně chráněných území na 10% rozlohy kontinentu. Politika ochrany klimatu předložená Ministerstvem životního prostředí správně upozorňuje, že odložení těžby ve starých nebo obzvláště cenných lesích a zvýšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji pomůže nejen zvýšit biodiverzitu a adaptovat lesy na změnu klimatu, ale také ukládat uhlík, a tím zmírňovat dopady klimatické změny [8]. V současné době je samovolnému vývoji ponecháno jen 1 % lesů, t.j. 0,3 % rozlohy ČR. Hnutí DUHA dlouhodobě prosazuje zvýšení rozlohy území ponechaných divoké přírodě na 3-5 % [9]. Podle současných vědeckých poznatků je přitom zastavení těžby nejefektivnějším krokem k zadržení maximálního množství uhlíku v lesích [10].
Hnutí DUHA kritizuje, že ačkoli Politika ochrany klimatu identifikuje emise z živočišného sektoru jako hlavní zdroj emisí v zemědělství, nenavrhuje žádné cílené opatření k jejich snížení. Emise přitom dle dokumentu v posledních letech neklesají, naopak se mírně zvyšují. Politika ochrany klimatu také nijak nereflektuje světově i evropsky nadprůměrnou spotřebu živočišných produktů v ČR, která má dopad také na emise v jiných zemích.
Hnutí DUHA zároveň vítá, že Politika ochrany klimatu v částech týkajících se energetiky navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 až na 33 procent konečné spotřeby energie a zároveň jednoznačně počítá s koncem spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Cíl pro celkové snižování emisí skleníkových plynů by však neměl být jen 55 %, ale minimálně 62 % - samo Ministerstvo životního prostředí totiž uvádí, že právě takového cíle je možné dle odborného ekonomického modelování dosáhnout. Je však potřeba aby byla realizace opatření nejen v energetice, ale také v dopravě, redukci množství odpadů a právě ozdravení lesů.
Jaromír Bláha, expert Hnutí DUHA na ochranu lesů, řekl: „To co předvádějí úředníci ministerstva zemědělství je prostě tmářství. Aby nemuseli úplně přehodnotit úkoly lesnictví, tak popírají vědecky doložená fakta - třeba že když omezíme těžbu starých lesů nebo některé úplně ponecháme bez hospodaření, tak nám pomohou nejen zvyšovat ohroženou druhovou rozmanitost, ale také zadržovat uhlík a brzdit klimatickou krizi.”
„Ministerstvo zemědělství odmítá přispět k řešení klimatické krize, a to přestože právě jím dříve prosazovaný nevhodný způsob hospodaření v lesích, vedl při posledním rozpadu smrkových monokultur k emisím, které nás ve výsledku přijdou na desítky miliard korun. Do připravovaného lesního zákona by měli vložit nástroje, které pomohou, aby lesy uhlík stabilně zadržovaly. Zatím to ale vypadá, že holoseče luxované dohola ministerstvo regulovat nechce.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a zástupce Zeleného kruhu ve vládní Platformě pro energetické klimatické strategie, řekl: “Klimatické neutrality - jako nutného cíle pro řešení klimatické krize - dosáhneme jen pokud využijeme možnosti snižování emisí i jejich pohlcování a možnosti adaptací krajiny i společnosti. Snižování se dá nejvíce dosáhnout v energetice a zejména útlumem spalování uhlí, klíč k pohlcování a adaptacím zase leží v ozdravování české krajiny. Politika ochrany klimatu by tak měla mít za cíl snížit emise v první fázi do roku 2030 na úroveň, kterou jako dosažitelnou ukazují výsledky odborného modelování.”
Kontakty:
Jaromír Bláha, expert Hnutí DUHA na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA, 723 559 495 jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Politika ochrany klimatu v České republice, Návrh aktualizace pro období 2024 až 2050, Verze pro mezirezortní připomínkové řízení, MŽP únor 2024. Vloženo do elektronické knihovny vlády eKLEP, na vyžádání zašleme.
[2] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“. Vloženo do elektronické knihovny vlády eKLEP, na vyžádání zašleme.
[3] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“. Na vyžádání zašleme.
4) Str. 132 - „Omezit maximální povolenou velikost holosečí...“. Uvedené slovní spojení požadujeme odstranit jako irelevantní. Dosahovaná průměrná výměra holiny je výrazně pod zákonným limitem. Maximální povolená holá seč činí 1 ha. Holá seč nemá žádný vliv na bilanci uhlíku v dřevní hmotě, stejný ekvivalent uhlíku je ve stejném množství dříví z výběrného nebo pasečného hospodářství.
[4] Dočasně by přitom tento benefit byl vyrovnaný zvýšenými emisemi z převodu porostů.
Hruška, J., Oulehle, F., Chuman, T., Pavelka, M. 2022. Odhad potenciální sekvestrace českých lesů aneb od pasek k přírodě blízkým lesům (I), Lesnická práce, strana 26-28 (5). Dostupné na:
https://lmda.silvarium.cz/view/uuid:06b17e30-84d8-429a-9f31-65a88c684344?page=uuid:78ad11ea-2c74-11ed-9ed0-001b63bd97ba
Vědecký tým z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Univerzity Karlovy a České geologické služby zveřejnil v roce 2022 sérii článků, ve kterém shrnují odhad potenciální sekvestrace uhlíku v českých lesích. Doplnil je článek E. Ciencialy z IFER - Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, který se problematikou také dlouhodobě zabývá. K dispozici je rovněž řada publikovaných zahraničních vědeckých článků, které upozorňují na možnosti ukládání uhlíku v lesích - na vyžádání zašleme.
[5] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“
10) Str. 142 – F.8 Ochrana lesní půdy a podpora její schopnosti ukládat uhlík
Indikátor nahradit: Periodický monitoring obsahu uhlíku v lesních půdách, Typ opatření: Podpora, Termín: periodicky.
Dále požadujeme odstranit popis u opatření F.8 jako neodborný a irelevantní text: „…stanovit způsob a minimální množství pro ponechávání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích, omezit či vyloučit přípravu půdy frézováním a štěpkováním a zajistit podmínky pro přirozený pohyb vody v lese. Dále je třeba zmenšit maximální povolenou velikost holosečí, při nichž je lesní půda dočasně zbavená vegetačního krytu (vede k uvolňování uhlíku z půdy a obecně náchylnosti k půdní erozi). Stejně tak je nutné lépe definovat a zpřísnit ochranu lesních půd před nadměrným poškozením těžební technikou. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí novelizace lesního zákona a souvisejících vyhlášek, která umožní výše uvedené kroky k obnově degradované lesní půdy. …“.
Jediným objektivním hlediskem pro tento účel je vývoj obsahu uhlíku v lesních půdách a jeho periodický monitoring. Uvedený text v popisu nemá žádnou souvislost se sekvestrací uhlíku v lesní půdě, ke které se opatření vztahuje. Problematika obnovy a ochrany lesní půdy a určování nějakého konkrétního minimálního množství dendrobiomasy v lese není legislativním úkolem, ale úkolem pro podpory vlastníků lesů, tak, jak je tomu ve vyspělých evropských zemích.
[6] Hruška, J., Oulehle, F., Chuman, T., Pavelka, M. 2022. Odhad potenciální sekvestrace českých lesů (II) Lesnická práce, strana 29-31 (6) Dostupné na: https://lmda.silvarium.cz/view/uuid:194e4a13-fdb3-4ba4-b8db-d4fe7912667f?page=uuid:74103195-2c74-11ed-9ed0-001b63bd97ba
[7] č. j.: MZE-12153/2024-13113 Připomínky k materiálu s názvem „Aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice“
6) Str. 133 - „Ponechání vybraných lesů samovolnému vývoji, které je důležité jak pro adaptaci a ochranu biodiverzity, má ale i mitigační funkci.“. Požadujeme odstranit. Nejde ani o mitigační, ani o adaptační opatření, má negativní dopad na vlastníky lesů, snižuje stabilitu takových lesů a tím i stabilitu krajiny. Je v přímém rozporu s doporučením Vyhodnocení, že zásadním opatřením je obnova lesů. K podpoře biodiverzity slouží jiné politiky.
12) Str. 143 – F.11 Odložení těžby ve starých nebo obzvláště cenných lesích (proforestace)
Požadujeme odstranit opatření F.11 jako celek. Opatření nemá pozitivní dopad ani na adaptaci lesů, ani na zadržování uhlíku (v stárnoucích a rozpadavých stromech je přínos sporný). V případě přirozených a přírodě blízkých lesů může jít o přínos k ochraně přírody a k biodiverzitě. Takové porosty jsou však chráněny v režimu státní ochrany přírody, jde o lesy zvláštního určení. Uvedený argument odložení těžby do doby vytipování biologicky cenných lesů dokládá irelevantnost takového opatření vzhledem k cílům Politiky ochrany klimatu. Necílí ani na adaptaci, ani na mitigaci, ani na cíle Politiky ochrany klimatu, a vlastně ani na podporu biologické rozmanitosti. Jde o návrh dočasného zastavení těžby (na neurčito), než si orgán ochrany přírody vyhodnotí, které lesy jsou cenné. Jde o absurdní požadavek nerespektující základní vlastnická práva vlastníků lesů k nakládání s lesy.[L1] Opatření by bylo v přímém rozporu s doporučením vyhodnocení předchozí periody POK (2017-2021) obnovovat lesy.
[8] https://hnutiduha.cz/publikace/okna-do-divociny-v-ceske-krajine
[9] Návrh aktualizace Politiky ochrany klimatu, opatření F.12:
Zvýšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji
Popis: Cílem opatření je pomocí zvětšení rozlohy lesů ponechaných samovolnému vývoji zvýšit sekvestraci, získávat poznatky o adaptaci lesů na změny klimatu v různých podmínkách a podporovat biodiverzitu.
V současné době je samovolnému vývoji ponecháno jen 1 % lesů v ČR. Jedná se zejména o lesy v přírodní zóně NP a v některých NPR. Velká území přírody ponechaná samovolnému vývoji potřebujeme k tomu, abychom měli vzory reakce přírodních ekosystémů na pokračující změny klimatu a podle toho dokázali reagovat změnami hospodaření v ostatních lesích. Proto je nutné zajistit ochranu několika dalším větším územím, zejména ve středních a nižších polohách, abychom získali reprezentativní síť území ponechaných samovolnému vývoji. Tu je třeba doplnit větším počtem menších území.
Rozvoj území ponechaných samovolnému vývoji přispěje také k sekvestraci uhlíku a zvýšení biodiverzity.
[10] Di Sacco A., Hardwick K. A. et al. 2021. Ten golden rules for reforestation to optimize carbon sequestration, biodiversity recovery and livelihood benefits, Global Change Biology. 27:1328–1348. Dostupné na https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/gcb.15498
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
