MŽP ČR: Ministr Dusík poslancům: je to na vás. Každý den v České republice zmizí 15 hektarů zemědělské půdy. Sněmovna to dnes může změnit

Osud české krajiny mají v rukou poslanci. Ve sněmovně totiž leží již několik měsíců novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) z pera Ministerstva životního prostředí, která může výrazně zpomalit dramatický úbytek zemědělské půdy z posledních let. Výrazné navýšení poplatků za její zábor by vedlo k tomu, že se zastavování volné krajiny nebude vyplácet a investoři začnou využívat již zastavěná území (brownfields).

„Poslance vyzvu, aby o novele hlasovali ještě tento týden. Česká krajina si politické obstrukce, které sněmovnu paralyzují, nezaslouží. Poslanci mohou trend, který denně ukrojí ze zemědělské půdy 15 hektarů, zpomalit. Je to na nich,“ říká ministr životního prostředí Jan Dusík, který dnes všem poslancům předá leták s fotografiemi a nejdůležitějšími informacemi o chystané novele.

„V letech 2000 až 2006 přibylo v České republice urbanizovaných ploch o rozloze 32 000 fotbalových hřišť (téměř 200 km2), hlavně okolo velkých měst a dálnic. Kromě jiného vybetonovaná krajina hůře odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Voda se nemá kam vsakovat a odtéká z krajiny mnohem rychleji,“ konstatuje náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Od roku 1927 ubylo z ČR celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy více než pětina. V letech 2001 – 2006 to pak podle Zprávy o stavu přírody a krajiny bylo 11,2 hektaru denně, v roce 2008 14 hektarů, dnes je to necelých 15 hektarů za den. Zastavěná plocha České republiky se rovná velikosti Lucemburska - urbanizovaná krajina zabírá 5000 km2, zcela zpevněná vyasfaltovaná a vybetonovaná plocha tvoří 2500 km2 [1].

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu směřuje k tomu, aby se investorům další zastavování volné krajiny nevyplácelo. Především zvyšuje poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Současné odvody byly totiž stanoveny podle úředních odhadních cen před 20 lety a neodpovídají tak realitě. Investorům se proto vyplatí stavět na zelené louce. Novela zákona navrhuje, aby se tam, kde je půda nejkvalitnější, zvýšily odvody za její zábor zhruba desetkrát, v případě méně kvalitních půd pak až třikrát. V současnosti je nejvyšší základní cena za odnětí zemědělské půdy ze ZPF 124 tis. Kč/ha. Po změně by to mohl být u těch nejkvalitnějších půd více než milion korun.

Navýšení sazeb odvodů se netýká staveb pro bydlení, pokud jsou budovány na plochách k tomu určených územním plánem obcí. Tyto stavby jsou i dnes z povinnosti platby odvodů osvobozeny a novelou zákona se tato skutečnost nemění.

Novela také zjednoduší proces vyjímání půdy na nezastavěných pozemcích uvnitř obcí. To by mělo obcím usnadnit povolování nových domů tam, kde nebudou zasahovat do volné krajiny [2].

Poznámky:

[1] http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_091130_zpravaostavu/$FILE/zprava%20o%20stavu2009.pdf

[2] Novela rovněž navrhuje odebrání jednoho stupně státní správy, a to pověřeného obecního úřadu a dále založení působnosti České inspekce životního prostředí pro kvalitativní ochranu půdy včetně opatření k nápravě a ukládání sankcí. Působnost ČIŽP v ochraně této složky životního prostředí citelně chybí. Novelou se zavádí povinnost neohrožovat a nepoškozovat půdu a její funkce erozí. Nepřímým výsledkem bude zlepšení kvality zejména povrchových vod a zpomalení procesu ukládání sedimentů v tocích, rybnících, nádržích. Nově budou rovněž upraveny limity rizikových látek v půdách a způsob hodnocení rizik vyplývajících z překročení limitů. Tyto změny mají za cíl zlepšení výkonu státní správy a konečně také povedou k ochraně a monitoringu kvality půd, což v současnosti zákon téměř neřeší.