Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Množství potenciálně rakovinotvorných látek vypouštěných v Pardubickém kraji se výrazně snížilo
Synthesia, a.s. Pardubice se nejčastěji umístila na nejvyšších příčkách žebříčků největších znečišťovatelů Pardubického kraje sestavených na základě dat ohlášených firmami do Integrovaného registru znečišťování (1) za rok 2006 sdružením Arnika. „Přestože se umístila nejčastěji na prvních místech žebříčků největších znečišťovatelů zaslouží si Synthesia také pochvalu za to, že oproti roku 2005 vypustila v loňském roce podle výkazu v IRZ o dva řády méně niklu a jeho sloučenin. V důsledku tohoto rapidního úbytku úniků niklu a jeho sloučenin do vody se meziročně o zhruba 9 tun snížily i celkové úniky rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek vykazovaných průmyslovými provozy v Pardubickém kraji do IRZ. To je o více jak polovinu. Došlo také ke snížení množství látek v této skupině ohlašovaných do IRZ v odpadech a odpadních vodách předávaných mimo provozovny,“ ocenil pozitivní trendy v Pardubickém kraji vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Synthesia však zůstává v kraji největším zdrojem úniků látek rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných (2), látek ohrožujících rozmnožování (reprotoxických), úniků látek nebezpečných pro vodní organismy (3) a rtuti (4). Převážně se jedná o emise nebezpečných látek do vody. K dalším velkým znečišťovatelům podle IRZ patří elektrárna Opatovice, která se na prvních místech žebříčků ocitla dvakrát kvůli vysokým emisím plynů způsobujících kyselé srážky a také se kvůli emisím karcinogenního arsenu (5) do ovzduší a do vody dostala na první místo žebříčku z hlediska množství vypouštěných látek rakovinotvorných pro člověka. „Ovšem i tento průmyslový provoz úniky některých látek meziročně výrazně snížil,“ upřesnil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička. Synthesia a elektrárna Opatovice se také dostaly nejvýše v žebříčcích sestavených pro celou Českou republiku a zveřejněných 17. října 2007 (viz archiv tiskových zpráv na www.arnika.org).
Na prvních pěti příčkách žebříčků se kromě dvou jmenovaných provozů v Pardubickém kraji nejčastěji umístily ještě elektrárna Chvaletice (první v emisích skleníkových plynů) a cementárna Prachovice, která se však ani v jednom ze sestavovaných žebříčků nedostala výše než na třetí místo kvůli emisím rtuti.
Na druhé straně se v hlášeních do IRZ daleko častěji objevily provozy vypouštějící styren (6) a také daleko častěji dosáhly na vyšší příčky v žebříčcích látek nebezpečných pro zdraví lidí. „Nejvýraznější je z tohoto pohledu posun výrobce dílců z vyztužených plastů Karel Klenor – KLN v Chocni, který je také druhým největším zdrojem v součtu látek potenciálně karcinogenních a karcinogenních, přestože oproti roku 2005 celkové emise styrenu snížil. V loňských žebříčcích nefiguroval, protože ohlásil úniky této látky později než měl,“ doplnil Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (7), rtuť, formaldehyd (8), styren, polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Informace do registru letos ohlásilo 93 provozů na území Pardubického kraje, což je o 3 méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (9).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Jde hlavně o emise potenciálně karcinogenních látek naftalenu do ovzduší a těžkých kovů (niklu, olova a rtuti) do vody a karcinogenních látek (benzenu a chromu) do vody.
(3) Vesměs kvůli emisím těžkých kovů do vody. Nejvíce se na celkových únicích podílejí zinek a měď a jejich sloučeniny, tedy dva těžké kovy, které nejsou ani tak nebezpečné pro člověka, jako pro vodní organismy. Totéž nelze říci o třech dalších těžkých kovech vypouštěných Synthesií do vody: chromu, rtuti, niklu a olovu.
(4) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(5) Informace o arsenu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=586099.
(6) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(7) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(8) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887. Emise formaldehydu u provozů v Pardubickém kraji patří k těm nižším v celostátním měřítku. Přesáhly však ohlašovací práh pro emise této látky do ovzduší. V celé České republice ohlásilo emise formaldehydu za rok 2006 13 provozoven. Za rok 2005 to bylo 12 provozoven.Ve srovnání s Kronospanem, který je největším průmyslovým zdrojem úniků formaldehydu v České republice jsou emise provozů v Pardubickém kraji řádově nižší.
(9) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Synthesia však zůstává v kraji největším zdrojem úniků látek rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných (2), látek ohrožujících rozmnožování (reprotoxických), úniků látek nebezpečných pro vodní organismy (3) a rtuti (4). Převážně se jedná o emise nebezpečných látek do vody. K dalším velkým znečišťovatelům podle IRZ patří elektrárna Opatovice, která se na prvních místech žebříčků ocitla dvakrát kvůli vysokým emisím plynů způsobujících kyselé srážky a také se kvůli emisím karcinogenního arsenu (5) do ovzduší a do vody dostala na první místo žebříčku z hlediska množství vypouštěných látek rakovinotvorných pro člověka. „Ovšem i tento průmyslový provoz úniky některých látek meziročně výrazně snížil,“ upřesnil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička. Synthesia a elektrárna Opatovice se také dostaly nejvýše v žebříčcích sestavených pro celou Českou republiku a zveřejněných 17. října 2007 (viz archiv tiskových zpráv na www.arnika.org).
Na prvních pěti příčkách žebříčků se kromě dvou jmenovaných provozů v Pardubickém kraji nejčastěji umístily ještě elektrárna Chvaletice (první v emisích skleníkových plynů) a cementárna Prachovice, která se však ani v jednom ze sestavovaných žebříčků nedostala výše než na třetí místo kvůli emisím rtuti.
Na druhé straně se v hlášeních do IRZ daleko častěji objevily provozy vypouštějící styren (6) a také daleko častěji dosáhly na vyšší příčky v žebříčcích látek nebezpečných pro zdraví lidí. „Nejvýraznější je z tohoto pohledu posun výrobce dílců z vyztužených plastů Karel Klenor – KLN v Chocni, který je také druhým největším zdrojem v součtu látek potenciálně karcinogenních a karcinogenních, přestože oproti roku 2005 celkové emise styrenu snížil. V loňských žebříčcích nefiguroval, protože ohlásil úniky této látky později než měl,“ doplnil Petrlík.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (7), rtuť, formaldehyd (8), styren, polyaromatické uhlovodíky a dioxiny.
Informace do registru letos ohlásilo 93 provozů na území Pardubického kraje, což je o 3 méně ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak v emisích do ovzduší. Informace potřebné k podrobnějšímu srovnání s předešlými lety lze najít na této adrese: http://www.bezjedu.arnika.org/irz.shtml
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (9).
Poznámky:
(1) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(2) Jde hlavně o emise potenciálně karcinogenních látek naftalenu do ovzduší a těžkých kovů (niklu, olova a rtuti) do vody a karcinogenních látek (benzenu a chromu) do vody.
(3) Vesměs kvůli emisím těžkých kovů do vody. Nejvíce se na celkových únicích podílejí zinek a měď a jejich sloučeniny, tedy dva těžké kovy, které nejsou ani tak nebezpečné pro člověka, jako pro vodní organismy. Totéž nelze říci o třech dalších těžkých kovech vypouštěných Synthesií do vody: chromu, rtuti, niklu a olovu.
(4) Informace o rtuti a jejím působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885.
(5) Informace o arsenu a jeho působení na lidské zdraví najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=586099.
(6) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(7) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. V případě Plzeňského kraje je ve vztahu k POPs v IRZ pouze údaj o obsahu polyaromatických uhlovodíků v odpadech (viz tabulku v tabulkové příloze).
(8) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887. Emise formaldehydu u provozů v Pardubickém kraji patří k těm nižším v celostátním měřítku. Přesáhly však ohlašovací práh pro emise této látky do ovzduší. V celé České republice ohlásilo emise formaldehydu za rok 2006 13 provozoven. Za rok 2005 to bylo 12 provozoven.Ve srovnání s Kronospanem, který je největším průmyslovým zdrojem úniků formaldehydu v České republice jsou emise provozů v Pardubickém kraji řádově nižší.
(9) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
