Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Návštěvnící festivalu Colours of Ostrava mohou podpořit petici "Za náhradu PVC"
Návštěvníci již tradičního hudebního festivalu Colours of Ostrava, který začíná ve čtvrtek 12. července a bude trvat čtyři dny v areálu výstaviště Černá louka a v areálu Slezsko-ostravského hradu, mohou navštívit informační stánek Arniky. Ten bude pro veřejnost otevřen po celou dobu konání festivalu vždy od 12:00 do 17:00 hodin. Lidé se v něm dozví zajímavé a možná pro někoho i šokující informace o vlivu jednoho z nejrozšířenějších plastů – PVC – na lidské zdraví a životní prostředí. Po celou dobu festivalu budou tři dobrovolnice Arniky nabízet zájemcům k podepsání petici za náhradu tohoto plastu a odpovídat na otázky.
„Naše petice vyzývá vládu a příslušné orgány k tomu, aby zamezily používání PVC v dětských hračkách, zdravotnických pomůckách, k balení potravin a legislativně podpořili používaní zdravotně nezávadných alternativ. Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty, které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž váží na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (1) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu. PVC nepředstavuje riziko jen pro koncového spotřebitele, ale také pro lidi žijící v blízkosti závodů, kde se vyrábí. Výroba PVC je totiž častým zdrojem úniků velmi škodlivých látek jako jsou dioxiny, chlor nebo rtuť.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
(1)Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076,
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html
„Naše petice vyzývá vládu a příslušné orgány k tomu, aby zamezily používání PVC v dětských hračkách, zdravotnických pomůckách, k balení potravin a legislativně podpořili používaní zdravotně nezávadných alternativ. Přestože polyvinylchlorid patří k nejpoužívanějším plastům a obklopuje nás prakticky na každém kroku, o jeho škodlivých účincích na lidský organismus ví překvapivě málo lidí. PVC přitom obsahuje řadu toxických látek, které se z něj uvolňují. Přes legislativní opatření tyto látky nacházíme v dětských hračkách či obalech na potraviny v překvapivém množství, ačkoliv by tam neměly být vůbec. Prostřednictvím našeho infostánku bychom chtěli veřejnost s těmito informacemi seznámit,“ vysvětluje vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Ta upozorňuje například na ftaláty, které v PVC hrají roli změkčovadla. „Například ze zdravotnických pomůcek se ftaláty uvolňují v takovém množství, že někteří pacienti musí držet speciální dietu, aby jich nevstřebávali tolik. Ftaláty se totiž váží na tuky. Tyto látky se uvolňují také z plastových hraček z PVC. Přitom dětský organismus je na jejich působení nejcitlivější a ftaláty mohou působit zdravotní problémy v pozdějším věku – negativně působí třeba na spermie. Některé studie (1) přičítají zhoršení průběhu astmatických a alergických onemocnění právě velkému množství PVC výrobků, které nás obklopují, respektive látkám, které se z tohoto materiálu uvolňují,“ vysvětluje Jopková.
Podle jejích slov se PVC navíc velmi obtížně recykluje a nepatří proto do ani kontejnerů na třídění plastu. Jedna láhev z PVC znehodnotí recyklaci třiceti až padesáti tisíc lahví z PETu. PVC nepředstavuje riziko jen pro koncového spotřebitele, ale také pro lidi žijící v blízkosti závodů, kde se vyrábí. Výroba PVC je totiž častým zdrojem úniků velmi škodlivých látek jako jsou dioxiny, chlor nebo rtuť.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
(1)Tuomainen, A. et al. Experimental PVC Material Challenge in Subjects with Occupational PVC Exposure. 2005. http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1570076,
Bornehag, C. G. et al. The Association between Asthma and Allergic Symptoms in Children and Phthalates in House Dust: A Nested Case-Control Study. 2004. http://www.ehponline.org/members/2004/7187/7187.html
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
